Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vadžrajána

K památce našeho gurua Josefa, jakožto vtěleného Vadžradháry, byla Jeho žáky před časem vydána nízkonákladová kniha blíže osvětlující Josefův život a dílo, obsahující pestrou koláž fotografií, přepisů setkání s obcí, dopisy  žákům, jakož i dopisy Mistrovy z Jeho pozůstalosti, kompletní Josefovy články z nichž některé již nelze na internetu najít, postřehy žáků z návštěv u něj, astrologické konstelace a výklady, apod. Objednat lze na http://js7@astlas.cz

vadzrajana.jpg

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

K svátku

(T+T, 19. 3. 2017 14:50)

Všechno nejlepší Josefovi k svátku! Nechť se sangze daří pokračovat v jeho odkazu a úspěšně uskutečňovat Nauku.

Přejeme všem radost a pohodu
Zdraví Tereza a Tomáš

Připomínka:

(Zdeněk, 22. 11. 2016 18:28)

Snad nebude na škodu si alespoň na chvilku připomenout přízeň našeho gurua a Buddhu Josefa při příležitosti jeho „návratu domů“. V neděli 27.11.2016 tomu bude už 5 let, ale nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že je stále s námi. Snad to rozdělení sanghy platilo jen za jeho pobytu a lidi zase začnou mezi sebou rozumně spolupracovat. Nechť se to daří.
Zdraví Zdeněk

Re: Připomínka:

(Robert, 1. 12. 2016 16:46)

Děkuji Ti, Zdeňku, za výborný příspěvěk, který je důstojným ohlédnutím na uplynulých pět let, kdy náš guru Josef oficiálně přešel do sféry živých buddhů - ne, že by byl vážně nemocen a bez energie, to u stavu nirmánakája, kterého dosáhl několik let před tím, nepřícházelo v úvahu, ale snad jen proto, aby nezkazil své žáky, pobývaje příliš dlouho s nimi, poslušen Zákona.

Po Jeho odchodu je již v každém případě nauka Mistrova plně v rukou jím vytvořené sanghy a je jen na ní, kterak se napojením na Bělostnou Dynastii guruů dobere v sobě moudrosti v nacházení Cesty v množství nuancí, které představuje každý její člen a příznivec Dokonalé Nauky.

Sobotní setkání Obce k výročí Josefova odchodu bylo příznivou předzvěstí do budoucna, že rozdělující Temný princip může být snadno překonán právě oním odosobněním a dobrou vůli ke spolupráci. Za jednu z dobrých isnpirací z toho vzešlých považuji poznatek o neprospěšnosti vědění, které vede k vyhraněnosti v názorech a jednání - Květoslav s Josefem dosáhli buddhovství také díky určité nevědomosti - nevěděli, že toho nemohou dosáhnout, jako my teď často víme, jelikož jejich zájem ležel toliko v úsilí o dosažení, nikoli zaobíráním se překážkami, které jim v tom bránily...

Mnoho radostných úspěchů a setkání všem usilujícím do dalších let a NECHŤ JSOU ŠŤASTNY VŠECHNY BYTOSTI !

Zdraví Robert

Tři klenoty buddhismu

(Zdeněk, 22. 11. 2016 18:44)

V minulosti jsem zaznamenal na setkání toto - Tři klenoty Buddhismu:
Běžně se nerozumí tomu, co to znamená „Tři klenoty buddhismu“, proto stručně. *První klenot: Naši nauku zde založil Květoslav Minařík. První klenot tedy představuje stav BUDDHY. **Druhý klenot: Tím je NAUKA jako soubor instrukcí, které mají postupně nahradit svědomí a psychickou činnost člověka. ***Třetí klenot: Tím je OBEC (Sangha). To vyžaduje hlubšího osvětlení. -------- Obec je v prvním (skrytém) významu STAV vědomí bytostí, které se aktivně napojují na Bělostnou Dynastii Guruů (vzýváním, voláním, mantrou, modlitbou …), jež reprezentuje aktivní stránku Buddhů.
Je faktem, že OBEC není vlastně o obci jako takové (jenom té zevní). Je to stav vědomí s tendencí až silně nadsamsarickou. Stav obce je jakási „prodloužená ruka“ základního stavu Nauky. --------
Buddha Květoslav říkával, že jeho nauka není naukou hmyzu. Tím poukazoval na to, že nejhlubší pochopení Nauky tkví právě v hloubce odosobnění. Proto uznával víc výsledky menší, ale neosobní, než výsledky velké, ale jenom osobní. ------- Dokud si bytost udrží nezávislost a zřekne se světa, tak se časem osvobodí - ovšem jenom jako jedinec „odtržený od celku“. Kdežto OBEC jako sjednocující stav umožňuje bytostem být účastny „Jednoty v přítomnosti“ a tím nechat ony sjednocující energie, aby člověka napravily mnohem rychlejším tempem, nežli kdyby usiloval jenom sám. Když to bytosti při své praxi opomíjejí, tak je těch překážek vlastně víc … ale to je věcí zrání. I takhle je možno se odosobňovat; bytosti přestane záležet na dalším vytváření osobní karmy. „Ponořením se do Jednoty bytosti“ vznikne udržováním kontaktu s Dynastií. A tento stav pak má charakteristiku „zasvěcovací pro nově příchozí“, když je již (stav) v činnosti. A jak se říká, v jednotě je síla. --------- Jde tedy o stav aktivní spolupráce s Bílou Dynastií. Jak říkával Buddha Josef, „Jsme jenom nositelé stavů, a těmi můžeme být ZDE a NYNÍ“, čili od okamžiku k okamžiku. Když to správně pochopíme, tak přestává existovat „problém času v rámci uskutečnění něčeho“. -------- Třetí brána klenotů – stav OBCE – se má budovat bez ohledu na roztříštěnou minulost. „Teď a tady“ má přednost. Lidé se mají přidávat na vlastní žádost. Buddha Josef se každého ptal: „A chcete to dělat?“ Tím jakoby přenášel odpovědnost na případné žáky, ale bez toho nelze vést lidi k samostatnosti. „Lidskou bytost nelze znásilnit“ (KM: Přímá Stezka – str.16), proto by přijetí nauky mělo být dobrovolné, po hlubokém vlastním úsudku – nesmí se nikomu protivit. Nežli se k tomu „rozvinutí důvěry“ člověk dostane, může to trvat i léta. … ------- Nauka zná všechny postupy. Prožívání však způsobuje, že lidé žijí v „časovém sledu událostí“, proto potřebují „zkušenosti“. Dokonalost znemožňuje přijímání dalšího „vědění“. Nauka je „zde a nyní“, bez času. Ve věčné přítomnosti září jako světlo poznání nestranně na všechno živé ... -------- Kdo pozoruje a poznává vlastní bytost, časem – ať chce nebo nechce – narazí u tohoto poznávání na živé Buddhy. Ti se (mimo jiné) chovají jako hlídači té které planety, na níž se pohybují. Čili je větší pravděpodobnost, že bytosti praktikující právě platnou nauku (podle kosmických zákonů) mají na této stezce – jak říkával již guru Marpa – víc „proudu milosti“ a méně překážek. -------------- Bytosti jdoucí jinými, již dávno zaniklými stezkami, mají daleko větší práci odhalit ty základní stavy (třeba Og-min) na vlastní pěst. Obecně praktikující lidé nechápou smysl toho, čemu guru Josef říkal „spolupráce“. Je to ve své podstatě tak jemné, neosobní, že pokud bytosti podléhají svým osobním sklonům a nevzdávají se osobní karmy, tak je téměř nemožné pochopit význam té „spolupráce“, i když to přímo navazuje na osvobozující stavy. ------------ Chce to jistý stupeň odosobnění a prosvětlení bytosti, aby došlo k poznání, že „využití žebříku“ není „berlička pro nesamostatné“, ale že je za tím schované tak žádoucí přímé odosobňování se v postojích … a když se to prohloubí, tak následně i v činech.

TULKU

(Patrik, 1. 1. 2015 10:19)

Dobrý den Roberte, v knize Vadžrajána str. 65 dopis J.S.- J.V. č.7
se píše doslova ,, I když Květoslav mluví rovněž o ukončení životní strasti dosažením čtvrtého vnoru, mluví také o dosažení stavu „ Tulku“ a klade to jako nejvyšší v současných možnostech a sám o sobě mluví jako o Tulku. Rád bych se zeptal co Vy osobně smýšlíte o fenoménu Tulku.
Celým K.M. dílem se táhne jako zlatá nit zmínka o stavech trvalého sebeuvědomění.

Re: TULKU

(Robert, 12. 1. 2015 22:08)

Dobrý večer, Patriku.
Povinnosti mi žel neumožnily dříve odpovědět na Váš dotaz, za což se Vám omlouvám.
O dosažení stavu tulku neboli "těla proměny", které vzchází z dlouhodobého dokonalého sebeuvědomění, smýšlím, že nebudeme-li v tomto životě zbaveni podrobenosti reinkarnačnímu zákonu coby arhati, musíme, což nám Josef vždy připomínal, počítat ještě s minimálně jedním vtělením.
Zde je pak nesmírně užitečné, když dokonalé uvědomění sebe sama posunete až do těsné blízkosti okamžiku smrti a v novém vtělení se upamatujete na svou dřívější existenci již v útlém věku.
Mistr praví, že takovíto tulkuové jsou vždy lépe fundovaní a nebývají otroky vnějších událostí jako jiní lidé Mohou tedy rychle navázat na své úsilí započaté v minulém životě a mají tak čáku, že jej zdárně dokončí.
Mistr Květoslav uvádí, že byl tulkuem Marpovým. Nicméně to byl zvláštní případ neboť se takto jakožto převtělený Marpa nenarodil. Ve své autobiografii Květoslav uvádí, že se do něj při realizaci nastěhoval úplně cizí člověk, tibetský lama, "a pranic se nestaral, že jsem dosud ve svém těle", praví doslova. Díky této Marpově iniciativě tak došlo k přenosu starých tibetských nauk zde do srdce Evropy.