Jdi na obsah Jdi na menu
 


Vysvětlení k mystické praxi II

Jedním z nejúspěšnějších žáků Květoslava Minaříka byl brněnský neurolog dr. Bajer, který dostal od Mistra nesnadný úkol formulovat Nauku z lékařského, respektive vědeckého hlediska.

Pro Bajerovo zaneprázdnění a celkovou obtížnost tématu vznikly pouze fragmenty zamýšleného díla, které nicméně velmi dobře popisují právě základy mystické praxe – proč vytvářet niternou pohodu a uvědomovat si vlastní tělo, co jsou to sklony a jak je přemáhat, nezbytnost vytváření dobré karmy, atd.

Uvedené články pocházejí z dokumentu Přílohy k výtahu z korespondence mezi paní PhDr. Z. Š. a rodinou Pavlových v letech 1974–2012  pana ing. P.P.

 

 

DOBRÉ VNITŘNÍ STAVY

(Doc. MUDr. Antonín Bajer)

 

K dobrému výsledku v duchovním úsilí se dojde jen přes dobré stavy (dobré vnitřní naladění) ve smyslu „sursum corda“.

Dobrý vnitřní stav silou vůle navoděný a udržovaný proti všem náporům světských negativních sklonů strhujících člověka do špatných stavů a světských chtíčů musí být provázen:

  1. Morální kázní všech psychických složek (smyslů, mysli, citovosti atd.), jež jsou běžně orientovány do světa a vedou do strastných sansarických stavů.
  2. Bdělostí vědomí s neustálým sebepozorováním všeho, co se děje v bytosti, neboť tak lze předejít a zamezit narušení dobrého stavu.
  3. Uvědomováním si těla, především dolních končetin – nohou, což zamezí tomu, aby příslušná dobrá energie se nevyzářila ven a jogín tak neztratil dobrý stav spojený s touto energií a aby nikoho nedráždil a nikoho neprovokoval k akcím proti sobě.

V běžném životě má dobrý stav tyto výhody:

  • Dobrými stavy stále ovlivňované bytostné složky vedou jednak k jejich ovládnutí, počínaje ovládnutím pocitů, jednak mění jejich polaritu směrem vzhůru = sursum corda.
  • Dobrý stav umožňuje optimismus a zlepšuje osudové dispozice. K. M. říkal: „Věřit v dobrý průběh svého osudu je mnohem jednodušší a lepší úprava osudu než přát si utrpení.“
  • Dobrými stavy člověk unikne utrpení, neboť se jím odlišuje od ostatních lidí; tím je vytvořena přehrada proti působení světa a ochranná hradba proti vlivům světa.
  • Dobré stavy navazují na dobrou karmu a rozmnožují ji. Povznášejí člověka do lepších nadsvětských oblastí a při askezi ho povznášejí do transcendentních stavů.
  • Dobrý stav sublimuje zlá karmická napětí.
  • Dobrý stav se skutky dobra vede k odosobnění a tvoří dobrou karmu.
  • Dobrý stav s uvědomováním nohou transformuje nižší energie na vyšší a obrací je vzhůru, neboť dobrý stav je vyšší aspekt citové složky a sublimuje energie nižší citové složky na vyšší.

Při smrti:

  • Dobré stavy navazují na dobrou karmu a dobrou inkarnaci s vyhlídkou nahoru. (Proto se čte Bardo Thödol, zádušní obřady atd., jež mají pomoci navázat na dobrou karmu přes dobrý stav navoděný obřady.)
  • Špatné stavy navazují na špatnou karmu se špatnou inkarnací a vyhlídkou dolů.
  • Film života na konci života a negativní projevy kolem člověka mohou ho strhnout do neblahých stavů, proto nutno tomu předejít spásnou morálkou za života. (Viz 10 bodů dle mravních pravidel K. M., Beseda bohů, 1. vydání, str. 212.)

 

 

STRUČNÝ SOUHRN JEVŮ PŔI SOUSTŔEDÉNI MYSLI V NOHOU

(Doc. MUDr. Antonín Bajer)

 

  • ve vztahu k výrokům K. Minaříka, který opakovaně říkal:

„Soustředění mysli v nohou ovlivňuje a mění celou bytost“. „Je nutné upevňovat mysl v nohou.“

Soustředění mentální energie v dolních končetinách je mostem pro vědomí ve formě uvědomování si dolních končetin – nohou – a stabilizuje:

  1. mysl, aby nebloudila a nebyla těkavá, rozptýlená;
  2. vědomí, aby nebylo rozplývavé a prchavé, ale jasné a bdělé;
  3. pránu – životní sílu v těle, aby neunikala nohama a jinými průduchy z těla ven. Rozsah stabilizace prány v těle je dán rozsahem a intenzitou uvědomování si nohou, těla a psychické oblasti.

Při soustředění mysli v nohou vzniká v celém těle elektromagnetické pole, v němž proudí elektrovitální energie jednosměrně od nohou k hlavě. Čím větší intenzita soustředění mysli v nohou, tím větší a silnější elektromagnetické pole, v němž proudí elektrovitální energie od nohou k hlavě. Tím se mění statické energie (pevně vázané na struktury těla) v kinetické energie; diferentní energie (energie sexu, atavismy a jiné negativní energie bytosti) se mění v indiferentní energie, jež jsou neutrální neb kladné ve smyslu „sursum corda“.

elektromagnetickém poli se jednosměrným elektrovitálním proudem (od nohou k hlavě)

  1. polarizují atomy a molekuly v celém těle; tím také
  2. mohutní bioelektrické děje, jež
  3. harmonizují biochemické děje humorálni i buněčné na biologických membránách buněk a
  4. odstraňují škodliviny všeho druhu z organismu,
  5. zasaženy jsou těmito kladnými změnami v těle též genetické faktory – kyselina deoxyribonukleinová, které máme od rodičů. Tím se velmi účinně pomáhá rodičům ve smyslu sursum corda a je jim to připočteno jako dobrá karma v jejich dalších životech.

Čím větší je intenzita uvědomování si nohou (kdy vědomí je v nohou), tím větší a silnější je elektromagnetické pole proměňující celou bytost – tělo i psychickou oblast – až k „obrácení toku Jordánu“ směrem k hlavě.

 

Kombinace extenzivního a intenzivního bodového soustředění v dolních končetinách vede postupně nejdříve

  1. k proměně celé bytosti a potom
  2. k poznání a nalezení duchovního centra bytosti – átmana – jež dle K. Minaříka má být umístěno v nejneutrálnější oblasti těla. K. Minařík měl toto centrum jako kritérium skutečnosti a v „Závěru“ (Drahokamy I, str. 113) napsal: „Stále jsem se obracel k centru své bytosti (= átman) a stále jsem toto mentální ponoření konfrontoval se solidním uvědomováním si těla. Jen tak se mohlo stát, že jsem nezabloudil z cesty duchovního vývoje na cestu samovolných fantazií a neskutečností.“

Předpokladem úspěchu v uvedených jógických technických postupech je obroda a očista celé bytosti nekompromisní morální kázní dle požadavků duchovních nauk, a to především likvidací negativních sklonů a projevů bytosti včetně odosobnění a vzdání se světa.

Toto jsou metodické jógické postupy dle nauky K. Minaříka, praxí ověřené, mně známé, jak správně rozřešit problém tří kontinuí džňánajógy v mikrokosmu, identifikovat je a soustavným vnitřním jógickým úsilím je proměnit a převést do III. kontinua, kterým je v mikrokosmu člověka nejvýš bdělé a jasné vědomí.

Tato tři kontinua (kontinuum I – svět hmoty, kontinuum II – svět sil, energií, napětí, psychických sil personifikovaných i nepersonifikovaných atd., kontinuum III – oblast prázdnoty, fyzikální pole, Vědomí apod.) jsou v sebe pevně vetkána a přitom sobě navzájem skryta. (Viz Džňánajóga, Drahokamy II, str. 259–260.)

Teprve potom je dle K. Minaříka možné správně proniknout do III. kontinua makrokosmu s jasným a plně rozvinutým vědomím, bez rizika poruchy vnitřní rovnováhy. Tím je také správně rozřešen problém uvedený v „Besedě bohů“, který zní: „Setrvává‑li bytost ve vědomí sebe samé, setrvává tak vlastně v kosmickém Vědomí a nakonec nalezne zvláštní cestu, jak v ně absorbovat celou bytost.“

Nakonec: možno říci, že křišťálově čistá nauka K. Minaříka, praxí ověřená, je pro dnešního člověka onou Ariadninou nití, jež ho může vyvést z bludiště I. a II. kontinua a nalézt hledaný cíl a dokonalost ve III. kontinuu.

Tento souhrn je doplňkem k dřívějším pojednáním o mentální energii, z nichž každé pojednání je podáno z jiného aspektu, aby tato problematika byla objasněna co nejšířeji a přístupná pochopení každému zájemci. Nutno si též uvědomit, že poznatky o přeměně hmoty v energii a naopak jsou známé z nukleární fyziky; její postupy přeměny jsou fyzikální, tedy odlišné od jógických.

(Tento text byl převzat od doc. Bajera v Brně 23. 2. 1994.)

 

 

 

SKLONY

      (Doc. MUDr. Antonín Bajer)

 

Sklony jsou karmicky zděděné (vrozené), slepé a neprůhledné hnací síly (popudy), vycházející z hlubokého podvědomí, jež automaticky a specificky individuálně zabarvují způsob jednání, myšlení, cítění, chování a reakcí na podněty zevního i vnitřního prostředí.

Sklony jsou z 95–90 % negativní a řízené automatismy z hlubokého podvědomí, jež vedou k rozvoji negativních vlastností, pudů, emocí až afektů, různých atavismů apod. Některé z nich jsou v běžném životě manifestní, jiné jsou latentní a manifestují se ve vhodných životních situacích a podmínkách.

Člověk obvykle v běžném životě rozvíjí negativní sklony, jež vedou k utužení osobnostivztahů ke světu s následnou závislostí na přírodních zákonech a tedy živočišnosti, což vede k uplatnění zlé karmy v současnosti a k rozvoji špatné karmy pro budoucnost; při odchodu z tohoto života takový člověk navazuje na špatnou karmu v důsledku špatných duševních stavů v krizové situaci umírání, neboť je zmaten jak neobvyklou situací při smrti, tak špatnou orientací a špatnými duševními stavy, jež navazují na rychle probíhající film jeho právě končícího zdejšího života.

V průběhu života dává člověku rozvoj negativních sklonů jednak životní směrnici utilitaristicko-materialistickou s orientací k uplatnění sobectví, živočišnosti všeho druhu, fanatismu a podobně, jednak pro extravertované zaměření člověka do světa jsou negativní sklony příčinou značných ztrát životní energie.

Sklony se však dají tvrdou a soustavnou sebevýchovou za pomoci analytického sebepozorování kontrolovat a ovládat i měnit v kladné vlastnosti a ostatní kvality odpovídající morálním zřetelům duchovních nauk – jógy a mystiky.

Ovládání sklonů tvoří totiž základ morálního úsilí, neboť bez ovládnutí negativních sklonů nelze mít podstatný úspěch v duchovním úsilí. Nelze však ovládnutí negativních sklonů v dnešních podmínkách provést najednou; jejich množství nutno trpělivou prací postupně soustavně snižovat z 95 % na 80 %, dále 70 %, až se dospěje k 50 %. Toto údobí vyžadující tvrdou morální kázeň je velmi obtížné a klade mnohdy velké požadavky na pevnou vůli usilujícího člověka a překonání sebe sama a bývá zdrojem těžkých krizových životních situací, o nichž se zmíním ještě na konci tohoto pojednání. Teprve po snížení množství negativních sklonů pod 50 % nastává snazší práce s lepší vyhlídkou na úplné vykořenění všech negativních sklonů.

Jogín v tomto údobí se řídí jen pevně vžitými předpisy spásné morálky, nikoliv svými negativními sklony; musí však zůstat stále ve střehu, neboť pokud je tu tělo, stále produkuje něco, co je nutno ihned vyrovnávat, opakovaně zdůrazňoval Květoslav M.

V průběhu tohoto tvrdého a nekompromisního sebevýchovného kursu se neprůhledné podvědomé hnací síly, tj. sklony, mění ve vědomím kontrolované a tedy průhlednější hnací síly, jimiž jsou tendence, kterých má člověk použít ke svému zdokonalení na cestě vzhůru ve smyslu „sursum corda“.

Soustavným a trpělivým úsilím tyto vyšší tendence zaměřené vzhůru se upevní v bytosti a pomohou překlenout nebezpečné údobí nejen v životě, ale též při odchodu z tohoto života do dalších životů až do doby dosažení dokonalosti. Usnadňují totiž navázat na dobrou karmuvyhnout se následkům špatné karmy a tak získat dobrou inkarnaci, jež umožní pokračovat v nedokončeném duchovním úsilí a případně dosáhnout dokonalosti.

Když však jogín řeší kritické životní situace dle svých negativních sklonů, potom posiluje osobnost a utužuje vztahy ke světu; řeší‑li však tyto těžké situace jen podle morálních předpisů nauky K. M., tím zvolna likviduje jak svou nižší osobnost, tak také vztahy ke světu.

Z hlediska postupu na cestě k dokonalosti znamená pád, když jogín řeší krizové neb důležité životní situace jen dle svých negativních sklonů. Velmi často však lidé řeší tyto závažné krize kompromisem, kdy sice nepadají úplně, ale také nepostupují; to jsou dvě cesty tak zvaných „věčných začátečníků“, jak říkával Květoslav. Na cestě k dokonalosti postupuje jen jogín, který řeší všechny krizové situace v životě se objevující jen dle pouček morálních předpisů nauky K. M., neboť mu usnadňují jednak všechny ostatní metodické vývojové práce, jednak koncentrační postupy a správnou orientaci ve vnitřním úsilí. Jogín si má být vědom, že těžkých krizových životních situací není nikdo ušetřen; záleží tedy jen na něm, zda je řeší nesprávně – tedy podle negativních sklonů – nebo je řeší správně podle morálních pravidel nauky Květoslavovy.

 

 

 

KARMA

          (Doc. MUDr. Antonín Bajer)

 

Karma se zakládá na principu zákona o zachování energie. Tyto energie znamenají jak fyziologické a psychické napětí, tak popudovou sílu, která je výsledkem fyzických a psychických činností bytosti vázaných k bytosti vědomím já a provázených citovými vztahy k činnosti, chtivostí úspěchu neb chtíčem vlastnit něco a podobně.

Karma je základní morální zákon vesmíru (Milaräpa), je nejmocnější a rozhodující silou vesmíru, která probouzí dobré neb zlé sklony, přináší dobré neb zlé zkušenosti, radost, bolest, dle toho, jaké napětí vládne v mysli a vědomí člověka. Karmické dispozice se vzájemně prolínají; jsou to fyzikálně-psychické síly, které jsou v nás a kolem nás neustále v činnosti. Stačí jen otevřít jim stavidla, jimiž jsou duševní nálady, aby se mohly uplatnit. Tak oddanost Bohu je klíčem k otevírání stavidel pro přítok karmy, ale pozor: nestará‑li se člověk o svůj duševní stav, myšlení a zájmy, aby odpovídaly této odevzdanosti ve smyslu „sursum corda“, je toto počínání nebezpečným a hazardním. Mohou totiž do nitra člověka – pro jeho pasivitu a oddanosti Bohu neodpovídající špatné nálady, myšlenky a zájmy – vniknout nejnižší psychické síly zlé povahy, které následkem konání lidí převládají v prostoru. Pak místo Boha, v kterého třeba člověk věří, ovládne nitro člověka ďábel a bude se projevovat povahou a činy člověka. Pasivita totiž znamená podvědomé nebo polovědomé podléhání sklonům, jež jsou z 95 – 90 % negativní a tedy reagující a aktivizující se negativními projevy zevního a vnitřního prostředí člověka a kolem člověka.

To jsou vlastně základní zákony karmy, která se uplatňuje přes dobré neb zlé duševní stavy, myšlenky, pocity, zájmy, přání atd. Vybíjení se karmy možno však kladně ovlivnit jen sebevládou a morální kázní (viz 10 mravních pravidel: Květoslav Minařík, Beseda bohů, 1. vyd., str. 212) vyplývající ze sebepozorování a sebekontroly. Následkům karmy lze se vyhnout indiferentismem a odosobněním, dosaženým mravním zdokonalením.

Zdroje dobré karmy jsou:

  1. Karma z minulých životů.
  2. Karma z prostoru – kostely, zapojení na osoby úspěšně duchovně pracující.
  3. Morální kázeň dle výše uvedených 10 mravních pravidel K. M. s likvidací překážek: dle K. M. nezájem, lhostejnost, podléhání požadavkům nižšího já, morální nekázeň, naplňování mysli jen světskými představami; dle buddhismu chtíč, neklid, zášť a nenávist, lenivá malátnost, pochybovačnost…
  4. Osobní správné a nekompromisní úsilí dle duchovních nauk, což se rovná kladnému postoji. Dnes je nutné obezřelé maximální úsilí, což vyžaduje neustálou trpělivou práci na sobě.

Zdroje zlé karmy jsou:

  1. Karma osobní z minulých životů.
  2. Karma z prostoru, kterou člověk pro svou pasivitu nasává ze špatného a zlého prostředí, v němž se nachází, jako je pracoviště, zábavní podniky, domácí negativní prostředí a jiná prostředí s negativní náplní, zvláště když se člověk na takové prostředí citově váže. K. M. říkal, že ovzduší velkoměsta je jako fyzický jed, znemožňující duchovní růst.
  3. Morální nekázeň v myšlení, pociťování, náladách, skutcích a jednání s orientací do světa a dolů; netrpělivost při dolehnutí karmy; ubližování druhým bytostem, poškození druhých bytostí a jejich zničení atd.
  4. Formální úsilí až hazardní úsilí zvyšuje pasivitu a vede k psychiatrickým projevům až posedlosti.
  5. Negativní postoj k duchovním naukám – materialismus, ateismus, sexuální nekázeň, požívačnost všeho druhu, kterou je dnes svět a zvláště velkoměsta zamořena atd. K. M. říkal: „Tento (negativní) postoj vede k šílenství a já s tím nechci mít nic společného.“

Závěrem nutno však připomenout následující slova K. M. z Tajemství Tibetu: „Kdyby nás naše povahové naladění předurčilo ke vtělení v nejčernějším pekle, změníme ihned tento směr, když rozvážně a obezřele prosytíme celou svou bytost bezpříčinnými pocity štěstí a radosti.“ Dále píše: „Nikoli askeze chápaná jako sebetrýzeň, ale jako rušení špatných nálad a duševních stavů je počátkem pravé jógy, která nás vede k osvobození božskými stavy a oblastmi.“

Když si jedna starší paní přála více utrpení, aby vyrovnala karmické dluhy z minulosti a tak dosáhla lepších výsledků a více úspěchů ve své vnitřní práci, K. M. jí na to řekl: „Lepší úprava osudu než utrpením je věřit v nejvýš příznivý průběh svého osudu a nepochybovat o svých schopnostech získat úspěch na cestě k nejvyššímu sebezdokonalení.“ To jsou vlastně 7. a 8. bod již uvedených pravidel morální obrody K. M. v Besedě bohů a samozřejmě předpokládá také uskutečňování v životě ostatních z tam uvedených 10 bodů morální obrody.

 

 

 

SCHEMATICKÝ  NÁRYS  PROMĚNY  BYTOSTI  PODLE  SPISU  K. M.  SPÁSA

(Doc. MUDr. Antonín Bajer)

 

Bytost (člověk) je velmi složitý soubor biologických procesů odehrávajících se na biologických membránách celého organismu se strukturální návazností na celou psychickou (substancionální i esenciální) oblast. Má tyto hlavní složky:

  1. biochemické procesy neustálé a řízené
  2. biofyzikálními zákony specificky odlišnými pro každou tkáň,
  3. bioelektrickými napětími 50–100 mV, tvořícími tak souvislé elektromagnetické pole, jež lze snadno ovlivnit buď

negativně   – světským způsobem života, neb

pozitivně    – morální kázní duchovních nauk a hlavně správnou jógickou praxí.

Pozitivní ovlivnění:

  1. Morální kázní smyslů, myšlení, představ, citů, pudů, sklonů atd. ve smyslu „sursum corda“ dle 10 bodů mravních pravidel (K. M.: Beseda bohů, 1. vydání, str. 212) až vzdáním se světa a zastavením duševní činnosti.
  2. Soustředěnou pozorností se zvyšující se intenzitou si uvědomovat celé tělo od nohou nahoru, a to nejdříve jeho povrch, pak i uvnitř a celou psychickou oblast; takto se korpuskulárními kvanty volné energie vědomí a mysli (mentální energie) neustále bombardují statické energie těla (= biochemické složky), jež se takto mění v kinetické (elektromagnetické) energie a jejich délka vln se zkracuje až v zářivé a vyšší, což se po dlouhé době stává automatickým a mění spontánně vystupující pocity a psychické složky a samo rozmetá celou psychicko-fyziologickou soustavu a rozruší strukturální stagnaci bytí.

Prvním výsledkem je:

  1. psychicko-fyziologická proměna a niterné přepodstatnění, jež činí člověka odolným proti světu;
  2. analýza všech těchto jevů vede k poznání.

Bytost se stává magnetickou, což vede ke „vtékání“ energie z okolního prostoru a tím je bytost přetvářena de facto. Neboť uvědomování si nohou a spodní části těla se stoupající intenzitou vede

  1. ke stoupání oživující energie vzhůru k hlavě, jež má nízký silový potenciál, kdežto
  2. napětí vyšší v těle způsobuje, že tam energie vtékají z okolí. Negativnímu vlivu této energie lze čelit její transformací pomocí bdělého uvědomování a dobrých stavů ve smyslu „sursum corda“ v celé bytosti – včetně nohou.

Spása je tedy výsledkem vnitřních transmutací a transfigurací převádějících chemické látky těla v elektrický potenciál, jevící se jako kinetická energie.

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

svobodná vůle

(Patrik, 11. 3. 2016 6:34)

Dobrý den všem, přišlo mi dobré a prospěšné naší debatu obohatit, ještě jedním heslem ze slovníku K.M. Je to heslo svobodná vůle.

Svobodná vůle domnělá schopnost užívat energii a rozhodnost zcela nezávisle, bezpodmínečně, svobodně. Ve skutečnosti však člověk tak nezávislý není. Jeho chtění je omezováno nejen zevními okolnostmi, nýbrž i vnitřními sklony, mravními zřeteli a psychologickými následky výchovy. Na druhé straně je zase nucen něco chtít nebo na něčem trvat následkem svého psychického uzpůsobení ; co v něm nevzbuzuje chtění, to nepodněcuje jeho snahy a někdy dokonce ničí jeho energii, když se na něčí popud pokusí chtít to.
V širším smyslu s.v. vůbec neexistuje. Člověk chce jen to, k čemu má vztah, a není schopen chtít,
k čemu vztah nemá. Teprve vnitřní vztahy k něčemu, co si prostřednictvím vnímání uvědomil,
v něm budí reflex, který ho může podnítit o to usilovat, kdežto k ostatním věcem zůstává nadále pasivní. Tyto vztahy jsou pak výsledkem karmy ve formě vnitřního příbuzenství člověka k určitým zevním věcem, takže teprve když rozbije dosavadní psychické uzpůsobení, stává se na zevních věcech nezávislým ; tím se také stává na úrovni vůle svobodnějším.
Umění a schopnost rozbít dosavadní psychické uzpůsobení nejsou člověku nikdy dány do vínku při jeho zrození. A když žije jako jiní lidé, totiž věnuje všechnu pozornost pouze zevním věcem, nikdy se mu nepodaří tyto schopnosti rozvinout. Musí se podrobit psychologické výchově, jaká je známá jenom v józe. Musí pomocí přesného sebepozorování poznat psychickou mechaniku svého bytí a pak se postupně do ní naučit zasahovat, až posléze získá nad ní vládu do té míry, že bez jeho vůle
zůstane jeho bytnost v nečinnosti. V tom okamžiku pozná, že energetické napětí, jež se jeví jako vůle, je nejen podmíněné, ale že se dokonce podobá pulsaci, jež je příčinou neustálého zesilování
a poklesávání napětí mysli, čili že vůle je jev neexistující. On sám však proto, že dosáhl stupně, kdy jeho bytnost zůstává v nečinnosti až do okamžiku jeho přímého popudu, je skutečným vlastníkem vůle ; může, kdy chce, vyvolat duševní napětí a skutečně je také vyvolá, když z utvářejících se situací usoudí, že je dobré přestat být nečinný.
Je tedy zbytečné uvažovat o s.v. a je dokonce zbytečné uvažovat i o existenci vůle samotné.
V obvyklých situacích je jedinec jako faktor, jehož bytnost existuje v nesčetných příbojích vlivů zevního světa, na něž reaguje jen na základě psychických vztahů k situacím, jež vytvářejí tyto vlivy. Nedovede vzniku těchto vztahů vzdorovat, protože jsou podmíněny jeho příbuzenstvím s věcmi zevního světa. Když chce něco z toho, co vstupuje nebo se děje před jeho očima, pak to chce pouze na základě těchto vztahů. Nemá Ii k vytvářejícím se situacím vztah, nevznikne jeho chtíč, a proto se ani vůle u něho neprojeví.

List ve větru?

(Zdeněk, 7. 3. 2016 9:13)

Něco pro C.K. Ano, bez cvičení to nejde. A metody v knihách popsány jsou, včetně karma jógy, na kterou se ptáš a kterou až tak nechápeš – např. v BB str.158-160. KM někde píše, že mystik musí být samostatný a že mu nikdo nebude dělat ostudu. Proto to chápu tak, že „máme kráčet cestou svých vlastních rozhodnutí“. Vždyť nic jiného kvalitní nauka ani nevyžaduje. Každý je za své činy zodpovědný sám a podle činů se tvoří jeho karma.
Je ale otázkou, do jaké míry si necháváme napovědět a je jedno od koho – jestli od vnitřního „rádce“ nebo z vnějšího světa. Ani nápovědy guruů nejsou vždy „správné“ ve smyslu toho - musíš udělat toto a takto, abys byl úspěšný. Když uzná guru za vhodné, „napoví“ ti to „schválně“ blbě, abys buď procvičil logický rozum nebo získal zkušenost, že to takto nefunguje. A zkušenostmi rosteš. „Nechat se vláčet karmou jako list ve větru“ předpokládám u žáků hodně pokročilých, čili těch, kteří už pochopili, že nemají tvořit karmu a tu starou co nejdříve zlikvidovali. Nezkušená duše na tento způsob života ještě není připravena.

Jak dál

(C.K., 24. 2. 2016 23:31)

Asi všichni chápeme, že se má cvičit. Metody cvičení jsou popsány, o těch ale teď nechci hovořit. Mám však dotaz: "Má mystik kráčet cestou svých vlastních rozhodnutí a nebo se nechat unášet karmou jako list ve větru?" Odpovězte, kdo chcete. Vítám v podstatě každou odpověď.

Re: Jak dál

(Roman, 25. 2. 2016 9:33)

Hezký den CK, jestli seš to ty Karle tak vlastně ahoj!
myslím si, že mystik by měl vždy kráčet cestou vlastních rozhodnutí. Ať jsou jakákoliv. Budou jistě ovlivněna přáním bytosti ale i úrovní poznání. Takže se může stát, že v dobré víře může člověk udělat i špatné rozhodnutí za které bude v budoucnu pykat.
Jde o to, že Josef říkal, že je vše naplánováno a něco jako svobodná vůle vlastně neexistuje. Vše je výsledek karmy. To ale neznamená, že by člověk (mám na mysli mystika) měl rezignovat a čekat co mu osud přinese. To co člověka v každodenním obyčejném životě potkává, včetně i těch nejmenších maličkostí je dozrálá karma a člověk by jí měl přijmout. A právě zde vidím ten moment jak to přijme. Vždyť si na to v minulosti sám zadělal a byla to právě ta jeho rozhodnutí z kdysi. Myslím, že právě těmi vlastními postoji a názory v přijímání té dozrálé karmy si vytváří karmu budoucí. Tam je právě ten moment kde se zařazuje v řádu bytostí. Tam je ten prostor něco změnit nebo přidat, samozřejmě myslím ve smyslu nauky.
Mě se zatím vždy vyplatilo být alespoň trochu aktivní. A to na všech úrovních. Snažím se důvěřovat ve vlastní dobrý osud a makat. O víc se nestarám, další se ukáže, vše má svůj čas.
Takže za mne rozhodně vítězí aktivita, ne pasivita!

S přáním všeho dobrého R.M.

Re: Jak dál

(:), 25. 2. 2016 9:39)

Zdravím
Termín jako list ve větru, je sympatický koncept, ale do Asie 8.století, pro potulného mnicha.
Dnes může být zavádějící a kontraproduktivní.
Každý den děláme desítky a více rozhodnutí, a to na základě našich sklonů.
Práce se sklony to je klíč k této otázce. - Viz kniha -Tajné zasvěcení první část.
Je to otázka správného umravnění a morálky. Naše rozhodnutí mohou být ovlivněny naším sobectvím, leností nebo pohodlností. Je to problém osobnosti, které se něco líbí - nelíbí. Když osobnost zvolí tu pohodlnější cestu, tak mystikou ovlivněné svědomí tuto volbu napadne a je z toho konflikt tohoto typu.
Pokud budeme pracovat dle směrnic nauky, tak by tato otázka nastat neměla.
PS:
úryvek z dopisu K.M - F.A.
,, Mám-li Vám být užitečný, chci Vám poradit, abyste ctil pouze předpisy pro chování a jednání, a jinak zapomněl na všechno. Z toho může skutečně vzejít ,, čtvrtý vnor ,, , ona absolutní apatie…… ,,

Re: Re: Jak dál

(Robert, 26. 2. 2016 7:54)

Dobrý den,
to je hezky řečeno :). Jinými slovy, ať už mystik nebo čéla, kráčet by měl cestou Nauky. Dodržováním jejich směrnic dříve či později naváže na svou lepší (vyšší) karmu, která mu pomůže vymotat se z labyrintu tohoto světa. Dobrým průvodním jevem (a také i výsledkem) toho bude, že přestane trpět bolestnými vnitřními konflikty a tato vnitřní harmonie začne se projevovat i v jeho vnějším okolí.
S pozdravem Robert

Re: Re: Re: Jak dál

(Patrik, 3. 3. 2016 10:51)

Ahoj Roberte a všichni následovníci Nauky,
rád bych zde pro doplnění diskuze napsal něco málo o dodržování směrnic nauky a kompromisu. Týká se to nás všech, tak snad to bude ku prospěchu věci.
Při nedávném listování Českou Mahájánou jsem narazil na pojem kompromis.
Když jsem se nad ním zamyslel vyšlo mi z toho, že kompromisy v mystickém úsilí lze dělat do té doby, kdy je evidentně zjištěno, že kompromisy dělat nelze.
Je to ztráta času a chození dokola.
Například, vezměme si dvě ingredience, jedna je dobrý úmysl něco překonat a ta druhá je trocha starého sklonu. Co z toho bude?
Hádáte správně slátanina.
Napadlo mě nahlédnout do slovníku a heslo kompromis přítomno.

kompromis (z lat.) dohoda na základě vzájemných ústupků. K. je nutný, když člověk žije ve světě, ale škodlivý, když se jím chce řídit v mystických snahách. Tehdy je k. příčinou zmatků v názorech,a proto se začátečníkům v mystice radí, aby přijali mystické příkazy nekompromisně ; zjednoduší si tím situaci a mystický postup učiní rovnoměrnějším a výraznějším.

Přeji všem pevnou vůli v dodržování směrnic nauky a překonávání sklonů.

V Drahokamech 2 - v kap. Jak na to - se píše:

,, Věru nesnadno dokáže člověk opustit dosavadní způsob života, kdy mu sklony diktují každé počínání i názory i přesvědčení, a začne žít život Dokonalých, kteří jdou a jen se dívají. To nesnadno, zdá se, vyžaduje čas, který člověk za celý svůj život sotva získá, když večer nejde spát jako nedokonalý a ráno nevstane jako Dokonalý. Ale to už není má věc. Je tu nutno připomenout, že neexistuje vývoj,
nýbrž pouze vůlí vynucená změna. ……. ,,

Re: Re: Re: Re: Jak dál

(Roman, 4. 3. 2016 21:13)

Ahoj Patriku, to je přesně ta věta: "Vůlí vynucená změna"
Díky!

Re: Re: Jak dál

(C.K., 6. 3. 2016 15:34)

Dobrý den Kadio. Tuto otázku jsem položil, protože na ni není jednoznačná odpověď. Vlastně bych se mohl přímo zeptat, co se rozumí pod pojmem karmajóga. Sám na ni neumím dost uspokojivě odpovědět a tak jsem otázku položil, a to z následujících důvodů:
1) abych se něco dověděl....
2) abych viděl jak to vnímají ostatní...
3) abych předložil k diskusi téma, které považuji za důležité.
Tímto všem, kteří se vyjádřili velmi děkuji.
Bylo to přínosem.
S přáním všeho dobrého C.K.

Re: Re: Re: Jak dál

(Kadio, 7. 3. 2016 16:52)

A v čom konkrétne máš spor alebo nejasno? Píšeš o tom nechať sa unášať. Mojimi slovami, bežný človek je unášaný tendenciami, ktoré sú v rôznej miere prospešné, kvôli príčinám, aké nimi vytvára.

My chceme prospešnosť činov maximalizovať. To znamená pokial možno zdržať sa činov, ktoré vedú k neprospešným výsledkom a karme, a miesto nich konať tie, ktoré prospešné sú. Myslou, rečou, telom podla buddhismu. (len pripomínam, mysel je v budhisme niečo iné ako v kresťanstve). Preto je potrebné pochopiť, čo je príčinou neprospešných skutkov (hriechov po kresťansky).

Jen tak

(C.K., 5. 2. 2016 11:38)

Dobrý den Ivčo
Docela chápu Vaši potřebu zjednodušení textů, aby byly srozumitelné i úplným začátečníkům.
Bohužel ten systém nelze napsat jako kuchařku, podle které bychom si každý uvařili, co by se nám líbilo.
Vy jste ovšem svou reakci koncipovala velmi hezky, přímo a upřímně. Dále ve Vašem textu zazněly slova jako morálka nebo soustředění do nohou.
To samo by vydalo na celé knihy a těžko by se to mohlo řešit přes veřejně přístupné webové stránky. Pokud tedy chcete nějaké základní informace o tom jak zamířit směrem k Nauce, rád Vám je poskytnu dle svého nejlepšího vědomí a svědomí.
Nejsem sice žádný guru, ale něco Vám říci mohu.
Kontakt: karlik.c@post.cz

jen tak

(Ivca, 28. 1. 2016 11:26)

Mockrat dekuji za tyto uryvky.
Priznam se, ze text je pro me velice slozity a staci mi z nej par vet. Neco jako: Zakladni bod - koncentrace v nohach - proste se soustredte, ze mate nohy a vase vedomi je v nich.
Je krasne mit prazdnejsi mysl. Mozna v budoucnu dojdete i k necemu dalsimu.
Byla by hezka verze i pro linejsi a blbejsi v jednoduche cestine pro mou generaci teenageru, kde se moc casto knihy nectou a slovicko ,,moralni'' si radsi vyhledame ve slovniku abychom si byli jisti, co to vlastne znamena.