Jdi na obsah Jdi na menu
 


Boj o Nauku


Znovuobjevená zavátá stezka buddhů, jak již uvedeno, byla původně duchovním  majetkem Tibeťanů, jelikož se v historii této země vyskytli dva buddhové, kteří ji uskutečnili, což byli Marpa (zvaný Překladatel) a Milaräpa (proslul i jako divotvorce a básník).

Realizací Mistra Květoslava, který byl zároveň tulkuem neboli převtělením Marpovým, byla tato Nauka Tibetu vzata („jelikož už se nenašel nikdo, kdo by polapil Zlaté ptáče ducha Milaräpova“, praví Mistr) a přenesena do Čech, za což pak byli Tibeťané ztrestáni čínskou okupací (Mistr již při realizaci pravil, že „Tibet bude za to bit, že si nechal Nauku vzít“).

 Jak je tato Nauka pro lidstvo cenná a důležitá ukázalo se v momentě, kdy Mistr pojal záměr přenést ji na dalšího adepta a učinit ji tak živou. V tu chvíli proti němu vystoupil Strážce Prahu, buddhistický Máro (Ďábel) a při vzájemné neústupnosti se lítý boj na duchovní úrovni v našem světě projevil vypuknutím  2. světové války, za což Mistr přijal zodpovědnost a nechal si do svého nitra zapsat všechny oběti této války.

Márové z ohavné říše touhy byli v tomto boji pobiti a válka skončila, ale do jejich čela se postavili noví zavilí vůdcové a na Zemi jedna totalita vystřídala druhou. „Oproti nacismu komunisté vydolovali zlo z ještě větší hloubky“, praví Mistr a po skončené válce konstatoval, že lidstvo je propasti zničení blíž, než-li před ní.

Ještě více než za války musel K.M. v padesátých letech čelit zákeřným pokusům připravit jej o život. Jako buddha k tomu říká, že „vzhledem k původu a možnostem Strážců Prahu je boj s nimi obtížný“ a pokud by to dovolil a nechal se "ukřižovat", následky pro lidstvo by byly zcela fatální.

Pro vyčerpávající a neuvěřitelně složité situace, které takto vznikaly a pro své naprosté odevzdání se Nauce, do níž vložil všechnu svou energii i skrze zničené zdraví, coby důsledek těžké dřiny v pekárně ve spojení s prudkým úsilím o zdolání vrcholu duchovního vývoje, nás Mistr předčasně opustil v roce 1974. Přesto již v té době byly vytvořeny podmínky pro přenos Nauky formou samozasvěcení jeho nástupce, kterým se stal můj guru Josef Studený.

Občas se někdo holedbá, že něco ví a něco zná nebo tvrdí, že za víkend si vyčistíte karmu a spolknutím pilulek pochybného původu dosáhnete vhledu a zasvěcení a podobně. Proto uveďme příklad solidní práce na sobě:

V roce 1973 byli již schopni tři nejvíce pokročilí Mistrovi žáci (A.Bajer, M.Kovář a J.Studený) žít ve třetím buddhistickém vnoru, na čemž vesměs pracovali celá desetiletí. To je stav, o kterém se dr. Kovář vyjádřil, že Brahma (Stvořitel) je hluboko pod ním. Trvalo však ještě dalších 15(!) let úsilí, než-li v roce 1988 dosáhl J.Studený buddhického samozasvěcení a stal se (62 let po Mistru Květoslavovi) dalším členem dynastie Kagjüpa.

Reakcí na to ve světě byla u nás Sametová revoluce a pád komunismu v Evropě. Nastalo uvolnění a v edici Přímá stezka začalo vycházet Mistrovo jedinečné dílo, které na světě nemá obdoby. Máro však svržen dosud nebyl. Projevilo se to v rozdělení Květoslavovy obce na několik frakcí, které se vzájemně osočovaly, přely se nebo se přímo nesnášely, což trvá dosud (jak buddhistické!).

S guruovým vysokým stářím pak v některých „takyusilujících“ , bez ohledu na jejich faktickou fundovanost, vyvstaly  ambice k převzetí pomyslného žezla nad obcí, aniž by snad jen tušili, jakou nesmírnou zodpovědnost a zátěž by tím na svá bedra přijali. Nevšimnuli si, že se stali nástrojem Márovým…

Boj se Strážcem Prahu vyvrcholil na podzim roku 2008, kdy se jistý pan M. pokusil buddhu Josefa magicky rituální dýkou zabít (pokud jde o snahu zabít buddhu, lékaře všech bytostí  přinášejícího nezměrné dobro, má se za to, že větší hřích ve vesmíru spáchat nelze). Jakkoliv to bylo pošetilé, zkusil to celkem třikrát a v neviditelnu ho přitom doprovázely dvě ženy, které zřejmě neměly ponětí o tom co dělá. Jedna z nich nedávno zemřela.

Jak takový magický útok vypadá, zjistil jsem v té době i sám na sobě, když jednoho dne v zaměstnání mě cosi neviditelného mocně udeřilo do prsou a neznámá energie mi tam udělala něco jako kruhy na vodě, takto se od středu uvnitř hrudi šíříc. Ve zlomku vteřiny mi přišlo, že se mé srdce zastaví a toto jsem si vnitřně i řekl. Po chvíli napjatého očekávání se však srdce znovu rozeběhlo a tak jsem se dal do pořádku a pokračoval v práci. Když mi pak guru vyprávěl, jak podle a hloupě na něj M. zaútočil, jak mu chtěl magicky zastavit srdce, pochopil jsem, že mě tehdy zaštítil a tak jsem přežil (což rozhodně nebylo poprvé).

O rok později, po veliké zkoušce pokory a nelpění, více než  dvacet let od dosažení buddhovství, stal se Josef Studený  nirmánakájou - živým buddhou, kdy toto proměněné božské tělo, jakkoli hmotně vypadající a se chovající, je už pouhá iluze (viz. Ježíš po vzkříšení, kdy jedl a pil se svými učedníky a mohli se jej dotýkat ba ohmatat jeho rány, což mu nijak nebránilo zase zázračně zmizet z viditelné pláně našeho světa, stejně jako před ním Eliáš a Henoch). Takto se nám pak jako náš guru nechal poznat, o svém stavu řka: „Nedovedete si představit, jaké je poznání buddhy“.

Skeptikům, kteří si teď říkají „nojo, měl zázračné tělo a stejně umřel jako obyčejný člověk“, ocituji Mistrova slova: „Žijeme v nesmírně výstředních časech“. Ano, v době kalijugy (černého věku) žijí buddhové  v ústrani a dokonce i běžným občanským životem a zaměstnáním. A tak K.M. dosáhl probuzení v osmnácti letech jako pekař a J.S. pro změnu realizoval až v důchodu, ale již dávno před tím v Tibetu byl Marpa pro své sousedy jenom statkářem a vůbec netušili, kdo to je.

Ač by nemuseli, trpělivě donáší své tělo (ostatně Vznešený Gautama učinil totéž) i společenské zařazení a obyčeje až do té rakve (kde se ovšem, na rozdíl od nás, promění v čirý jas a zmizí v přírodě  – a dále už osudy buddhů nelze sledovat“, praví Mistr).

O další osobní zkušenosti v tomto směru se zde dělit nechci neboť jsem dalek toho přesvědčovat kohokoliv o pravdivosti mého svědectví. Přesto věřím, že pokud toto někteří z čtenářů dokáží přijmout s čistým srdcem a bez předsudků (že je někdo chce oblafnout  a nakonec z nich vytáhnout  nějaké peníze, jak už to bývá), mohou z toho vzít veliký užitek nesrovnatelný s žádnými pozemskými statky.

Neboť Mistr pravil: „Vždycky platilo a platí, že i světští přívrženci buddhy jsou již na Cestě“.

 

                          

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: Re: Re: Re: Re: Co je to za květ?

(Jitka, 13. 12. 2016 21:52)

Není špatné vidět, co všechno se může lidem stát, a to teď nemyslím nijak přezíravě. Hranice mezi zdánlivě normálním a zjevně pomýleným je tenká.Může se stát asi téměř každému, že zabloudí. Navenek to ani nemusí být patrné, fungujeme, nejsme nijak nápadní, jenom se pustíme na neznámou půdu a bez průvodce to může dopadnout všelijak. Za sebe to raději nesoudím. Chorý mozek - jak se to doopravdy pozná? Co je měřítkem? Mozek někoho jiného ? Netroufla bych si nabídnout k tomu účelu ten svůj.... :-)

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co je to za květ?

(C.K., 14. 12. 2016 20:17)

Dobrý den, pokusím se tady trochu usadit zvířený informační prach.
Chápu Pavla, proč se ptá na spolek Květ. Tato skupina poslední dobou hodně rozvíjí své aktivity a tak neuniká pozornosti. To se ostatně děje téměř u všech.
Nechci se na žádném spolku dopustit veřejné pomluvy a tak sdělím jediné. Spolek Květ se od ostatních spolků hloubkou poznání nijak neliší. Můžeme s klidem konstatovat, že situace je neutěšená všude zhruba stejně.
Chce-li kdo, ať si k druhé - jiné skupince zajde na návštěvu, ale čeká-li že mu některá z nich naservíruje nějaké závratné poznání nebo zasvěcení bude zklamán.
Buď bude svědkem volné zábavy, proslovů nedávajících smysl, nebo bude sloužit pouze jako zdroj energie, která mu bude odebrána buďto přímo, nebo třeba ve formě peněz, ale někomu to vyhovuje. I když musím konstatovat, že na takové praktiky je odporný pohled. Pravdou ovšem je, že mystik má vyhledat nejen příznivě působící samotu, ale i společnost podobných zájmů.
Každý sám si musí zodpovědět otázku, co si od mystiky, Nauky, života a tedy i společnosti, ve které se zdržuje, slibuje. Podle toho by měl vybírat. Na závěr mohu dodat, že náborová činnost, misionářství a přesvědčování jiných, tak jak to vídáváme u jiných náboženství, do mystiky Květoslava Minaříka nepatří. Kdo je připraven, ten odpovědi a vhodnou společnost najde. Kdo ne, ten může prožít svůj život v sousedství mistra jako boží hovádko. Pro orientaci je dobré si všímat, jak se u spolků nebo jednotlivců upevňují JAMA a NIJAMA. PS: Jen práce poctivá a vytrvalá píle v pokroku zvítězí a dojdou svého cíle.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Co je to za květ?

(Pavel, 15. 12. 2016 6:23)

ahoj,dobře jsi to napsal.Jistě jsem od nich nečekal že mi sdělí nějaké vysoké poznání,protože k tomu se musí každý dobrat dlouhou praxí...
Ano,s tím odebráním energie souhlasím.Pamatuji,že na setkání jezdili lidé "cucat med" ,jak Josef říkal...
Tito upíři,se dobíjeli nevědomky,ale našli se i ti co věděli dobře co dělají.A to je špatně,a chce jim uzavřít stavidla.Můj dotaz na onu skupinu,byl z důvodu přečtení oné jejich stránky,což nebylo uplně v pořádku.Jinak člověk musí jak správně říkáš,praktikovat o samotě,ale pokud žije ve společnosti,lidem se vyhnout uplně nemůže...

Poznámka

(Zdeněk, 14. 12. 2016 18:14)

Pavle ahoj – ve svém příspěvku jsem nabádal ke studiu těchto stránek a webu, na kterém se tu pohybujeme. Čili opravdu jsem nepochopil, že se chceš bavit o spolku „květ“. Tak to nemohu sloužit, nic o něm nevím a na ty stránky mě to nechce ani pustit.

Patřičná úroveň

(Zdeněk, 12. 12. 2016 19:54)

Pavle, Pavle … snad bylo by vhodnější si znovu pročíst tyto stránky a celý web. Možná Ti něco uniklo a možná právě proto, že se méně zabýváš sám sebou a více těmi ostatními. Skutečně nemůžeš požadovat „kolkovanou žádost“ od někoho „na patřičné úrovni“. Takto se žádný z mistrů nikdy nepředstavoval. A pokud ano, pak je na zvážení, co nám tím chtěl dotyčný říci. Stačí vzpomenout na Narópu a Tilópu … kdy texty říkají, že Tilópa s Narópou dlouho „nemluvil“ … chtěl, aby se díval a sám poznával. ------ Když si to po sobě znovu přečteš, snad se nebudeš zlobit, že jsem Ti to trošku připomněl. :-) Jak píše „KáCéčko“ – národ, který si nechá nauku vzít, zanikne. Je tedy na žácích, aby sami poznali, kudy kráčet, když nemohou či neumějí sami – a jak poznat, ke komu se mohou obrátit pro radu. Zdraví Zdeněk

Re: Patřičná úroveň

(Pavel, 14. 12. 2016 10:35)

Zdenku,ty jsi asi nepochopil,co jsem já myslel.Jistě nechci nikoho poučovat,ale z oněch stránek květ.kvalitně,je patrné,či to tak je podáno,že jedině oni praktikují kvalitně,nadsamsaricky atd.Kdo z vás může posoudit,kde kdo je či není?Máte potřebné zasvěcení?Květoslav i Josef říkali že vše je v knihách,a jen guru k tomu může něco přidat.Pokud guru není ,jsou knihy.Jinak je to opravdu jen spolek zahrádkářů...Josefa jsem znal 25let a jezdil k němu do Nemojova.O stavu v obci vím poměrně dost.Nechci aby z toho byl slovní pingpong,protože každý má evidentně pravdu svou,ovšem málo kdo univerzální...

Re: Patřičná úroveň

(Pavel, 14. 12. 2016 13:23)

Psal jsem ve spěchu,tak jen pro doplnění...Vůbec mi nejde o nějaká jména či jejich strukturu.To mě nezajímá.Pokud se ale někdo prezentuje,měl by to dělat smysluplně.
Píšeš,že jsem ten text nepochopil,abych si jej přečetl.Přečti si ho ty,a přemýšlej,co asi není v pořádku...Já se zabývám sebou poměrně dost,ovšem pokud člověk vidí něco špatně,tak přidá názor.To není snaha se zviditelnit,ale upozornit.Většinou ti tzv. "pomahači" ,potřebují pomoci sami nejvíce.A pokud nerozumíš co znamená na vyšší urovni,myšleno samozřejmě duchovní,tak je to opravdu složité.

zajímá mne,

(Pavel, 4. 12. 2016 8:43)

proč a kým byl odstraněn článek Josefa Studeného STÁŘÍ,který byl napsán 01.11 11 a byl na oficiálních stránkách,a po jeho smrti odstraněn?

Re: zajímá mne,

(Robert, 7. 12. 2016 15:31)

Ahoj Pavle,

znám, bohužel, odpovědi na obě Tvé otázky a to, co mi bylo ukázáno před pěti léty, je stále platné. Jelikož jsem však byl vybídnut k vybranému chování diplomata, což je správné, navrhuji, abychom to tady veřejně nerozebírali. Místo toho nabízím využití naší publikační nezávislosti a Josefův pozapomenutý článek Stáří k výročí Jeho odchodu znovu na našich stránkách zveřejníme.
S pozdravem
Robert

Re: Re: zajímá mne,

(Pavel, 7. 12. 2016 20:02)

Já ten článek mám,ale právě proto by mne to zajímalo,co a proč na tom komu vadilo,případně jestli to bylo Josefovo přání článek odstranit atd.
Myslím,že vše se dá říci diplomaticky,a jakékoliv mlžení působí kontraproduktivně,a vyvstávají další otázky...

Re: Re: Re: zajímá mne,

(Robert, 8. 12. 2016 18:10)

Ahoj Pavle,

tak řekněme, že administrátoři Josefových stránek usoudili, že onen článek si už všichni přečetli a že není pietní jej tam s ohledem na zesnulého J.T. nadále nechávat, jelikož jsou stránky samozřejmě přístupné širší veřejnosti. Že by to bylo Josefovo přání, aby byl jeho článek Stáří ze stránek odstraněn, o tom nevím. Každopádně, jak kdo naloží s Jeho dědictvím hmnotným, duševním nebo duchovním, je již záležitostí onoho nejlepšího vědomí a svědomí, které každý v tomto směru má, není nikdo, kdo by toto mohl řídit a někomu něco přikazovat nebo zakazovat.
Pět let se to neřešilo, i když na to jednotný názor samozřejmě nebyl, a tak teď snad dozrál čas ke smíru v Obci a zamlžovat události, ke kterým v rámci bojů o Nauku docházelo, bychom všichni měli považovat za nešťastné.
Protože to zase není pietní k Josefovi, skrývat svědectví o Jeho posledním boji, tak článek je opět veřejně přístupný a v této formě co do jména a příjmení dotyčného snad pro všechny přijatelný.
Snad je to dostatečně diplomatická odpověď :-) .
Nechť jsou všechny bytosti šťastny!

Robert

Re: Re: Re: Re: zajímá mne,

(Pavel, 9. 12. 2016 13:49)

diplomatická odpověd jistě,ale asi nechcete se v tom raději angažovat.Tvrzení,že ten článek tam byl dlouho,a tak jej asi "někdo"odstranil,mi nepřipadá moc reálné,protože jsou tam články daleko starší a obsahem zavádějící,a ty tam kupodivu zůstaly...Tento článek jak píšete o posledním Josefově boji,je tím pádem důležitý,tak mi připadlo podivné jeho odstranění...
Ale at byl důvod jakýkoliv,to už si onen člověk musí přebrat a vnitřně obhájit sám.
Nemá cenu se v tom asi dál vrtat,protže je zřejmé,že se asi dále neposuneme.Jinak se mi Vaše stránky líbí,A Váš uvod je fantastický.Mnoho dobrého na cestě.

Josef byl guru

(Stan, 30. 11. 2016 18:46)

znal jsem J.S dlouho,asi od roku 1990.Musím říci,že vše co bylo zde napsáno je pravda,a J.S byl guru.Řada lidí jej chtěla využít a poškodit.Ovšem dopadli a dopadnou zle.Čím déle bude ruka karmy čekat,tím bude pro ně hůř...
Některé uvahy J.S mohou být pro někoho zmatečné a podivné,ale kdo zná cestu a jde po ní,pro toho to tolik neznamená,a byla to i určitá forma zkoušky...Bohužel,pochopil málokdo.

Bělostná Dynastie Guruů

(C.K., 25. 1. 2016 18:02)

Dobrý den všem

Byla uvedena věta, kterou mi prosím dovolte okomentovat:

A tak usilující, kteří nebyli Josefovými žáky a nepojali víru v něj, jakožto šestého pozemského člena Bělostné Dynastie, mají své srdce pozvedat ke guruům Květoslavem počínaje.

Já chápu, že kdekdo Josefa neznal a tak k němu nepojal víru, ale je i mnoho lidí, kteří nepoznali Květoslava a zbytek v tomto životě a těle jistě nepotkal Milarepu, Marpu, Naropu, Tilopu a nedovolil bych si zapomenout na Važradharu.

Já ovšem tvrdím, že Josef do té řady patří jako každý jiný a tak by každý, kdo se k naší škole hlásí neměl o takových věcech pochybovat a brát holý fakt, že guruů je v současnosti prostě 7.

Že by se u mě jednalo o fanatismus? Ne, nemyslím si. Já si myslím, že i technicky to tak má fungovat.

Aby si žáci moci vybrat, kdo se jim z řady guru líbí nebo ne? Tak to bychom podle mě špatně dopadli!

Josef mi navíc kdysi prozradil, že k nim (ke guruům) vede cesta přes rajské a nebeské stavy včetně Brahmá (myslím tím stvořitele).

Dlouho jsem nad tím uvažoval, jak tedy naložit s otázkou náhledu na Boha jediného nebo celého pantheonu.

Od jisté doby vím, že projevit neúctu k jakékoliv vyšší bytosti je zpravidla nerozum. Jistě ani toto není černobílé, ale pro jednoduchost to tak nechme.

Dál mohu uvést, že kdo chce opravdu uspět především v oblasti pozvedání srdce, tak nesmí mít v neúctě ani ty bytosti nejnižší. Jenom se od nich nesmí nechat sprovodit ze světa nebo se jimi nechat ovlivňovat.

Bělostná Dynastie Guruů Školy Kagjupů je základní pilíř našeho přístupu k Nauce a jako takový musí být chráněn, opatrován, ošetřován.

Re: Re: Re: Bělostná Dynastie Guruů

(Kadio, 28. 6. 2016 11:37)

To bola otázka, nie rada. Studený hovoril o ceste k budhom cez dobré stavy. Tí skúsenejší mi dali dobrú radu - never ale over. Myslou k osvobodeniu na citovej úrovni nedôjde. Mysel síce môže byť spútaná, ale čo pociťovanie? To je tiež preajom našej bytosti, orientovanej na svet. Ako urobiť, aby sa človek prestal pútať na svet, čo je zdrojom tejto pripútanosti...

Ak človek potrebuje poradiť, určite nič neskazí ak sa porozpráva s niekým skúsenejším.

Re: Re: Re: Re: Re: Bělostná Dynastie Guruů

(Kadio, 30. 6. 2016 12:57)

Poučka odprezentovaná dobre. Dobrí máme byť preto aby sme nešli do pekla, áno, tak nejak aj nás to učili v škole :-). Ale to má nejaký princíp... Čo vlastná skúsenosť, zistenia. Či tú náuku budhu budeme len doma na poličkách hýčkať a opatrovať? :-) Osobné stretnutia si rieši každý individuálne, rozoberané to tu už bolo.
Otázka na zamyslenie.. Čo nám bráni rozvinúť dobré stavy, čo je príčinou že človek znova a znova vidí vo svete to, čo mu v budúcnosti spôsobí neuspokojenie, strasť miesto zamýšlaného uspokojenia... Robo by mohol prihodiť dačo zo skúseností... Idem svojou cestou, zaujímala by ma jeho skúsenosť, prípadne ďalších, David, keď tu už nazriete :-))))....

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bělostná Dynastie Guruů

(Robert, 30. 6. 2016 17:17)

Dobrý den, Kadio.
Pakliže je výzva adresovaná mně, tak rád přispěji neboť jsem téhož názoru, že Květoslav nedal jsou Nauku světu proto, abychom si psali doma do šuplíku a své postřehy z Cesty sdíleli pouze v rámci nějaké utajené sekty.

Květoslav o své Nauce řekl, že je tak jednoduchá, až je neuskutečnitelná. Znovuotevřená mahajánská cesta, kterou coby buddha Vidžnani snesl z nebe na Zem k záchraně lidského rodu, je jím samotným charakterizovaná jako hloubková pozitivní psychologie, kdy je stanovenou metodikou možno ovládnout až atavismy - pudové hnací síly adeptovy bytosti.

Proč je to ale tak těžké a co nám v tom brání, teď hned vztít své tělo do vědomí, nastolit v sobě dobré pocitové stavy, jimi pak přiměřenou fyzickou činností tělo nasytit a proměnit na buněčné a genetické úrovni, zpracovat svou špatnou karmu, navázat na karmu lepší a aktivně ji začít rozmnožovat? Proč nemůžeme žít radostně a šťastně, nebesky, právě v tomto okamžiku?

Inu, každý, kdo se sebou zkusil skrze mystiku něco provést, narazí vždy na stejnou překážku - gravitaci a setrvačnost. Gravitaci můžeme zde chápat jako bytostné síly a setrvačnost jako jejich tendenci, směřování.

Jak to tedy vypadalo v praxi třeba u mně: Po nějaké době jsem zjistil, že každý nádherný a svělý stav, který se mi na počátku mého mystického úsilí objevil, zanedlouho vyvolal zpětnou reakci nepříznivé povahy. Musel jsem konstatovat, že vzhledem k těm vyšším stavům jsem se vlastně většinu svého života vnitřně nacházel spíše v pekle a že následkem toho se z této sféry jen tak mávnutím kouzelného proutku nedostanu.
Zjistil jsem, že za tím vězí chuť prožívat a to doslova cokoliv - a to je ono nevědomé a nekontrolované žití, které má pak svoje neblahé následky - člověk si na to zvykne a i když mu to pak působí mnohá utrpení, nedokáže už najít cestu ven.

Dalším vývojem u mně došlo k ověření a potvrzení bytostné mechaniky, jak ji Květoslav a Josef popisovali. Je to stejné, jako když celé roky trávíte čas sestupem do hluboké temné rokliny se sobě příslušnými obyvateli a jevy. Když se pak chcete rychle dostat nahoru na hezkou sluncem zalitou náhorní plošinu nebo na úžasné vrcholky hor, které se někde v dáli tyčí, opravdu to nejde jinak, než vydat se opačným směrem, kterým jste se doposavad ubírali - a to je rozhodující moment, akt vlastní svobodné vůle, kterou musíte použít a ke stávajícímu utrpení, které vám pobyt v temné rokli přináší, si přidat ještě další - přinutit se začít kráčet a doslova se škrábat vzhůru a nenechat se od toho odradit ani vnitřními ani vnějšími činiteli.
Buddha a jeho nauka rozhodně nebudou helikoptérou, která vás tam někde nahoru za pár minut vynese. Ti jenom ukážou správný směr, dají vám neocenitelné rady na cestu a když zaujmete správný postoj, budou vás při výstupu všemožně povzbuzovat - buddha, dharma i sangha, tedy ten, kdo nahoru již vystoupil a popis stezky, který předal těm, jenž ho hodlají následovat.

Takže to, co brání rozvinutí dobrých stavů je nakonec jenom zvyk a lenost, která se manifestuje také v podobě bludných ideí, že kvality oné pomyslné náhorní plošiny nebo vrcholků hor s příslušnými obyvateli, jevy a stavy, je možno objevit dalším sestupem do rokle, až po samotnou rezignaci, zapomenutí na vyšší a lepší stavy a spokojení se se stavem věcí, tedy žitou světskost, která je ale dalším sestupem do hlubin temnoty

Tak snad alespoň tolik, ať nemáme mystickou okurkovou sezónu s nějakým "posvěšením", které se ukázalo býti zasvěcením, kterážto idea je rovněž bludná neboť sebemenší úsilí vlastní bude Bohu a nakonec i vám vždy milejší, nežli když si zaplatíte třeba stovky nejrůznějších zasvěcení...
Zdraví všechny
Robert

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bělostná Dynastie Guruů

(Martina, 30. 6. 2016 21:13)

Roberte, díky.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bělostná Dynastie Guruů

(Kadio, 1. 7. 2016 1:03)

Ahoj Robo, mám chvílku času, nadviažem a asi trocha aj predbehnem. Oslavné ódy pre mňa moc význam nemajú. Never ale radšej over... S Josefom som sa nestretával, neviem čo vás učil.

Na jednej strane hovoríš o gravitácii, na druhej strane o lenosti. Ako dostaneš tú gravitáciu.

O tých spätných reakciách nepriaznivej povahy, kde sa to vzalo, prečo. Čo s tým, ako tomu čeliť, ako to riešiť. Toto riešia mnohí, preto otázka aj ohladom tohoto.

A len tak medzi rečou, čo je podmienkami pre vznik stavu samadhi, ako pozeráš na túto vec.
Dík.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bělostná Dynastie Guruů

(Robert, 1. 7. 2016 19:39)

Dobrý den, Kadio.
Děkuji za Vaše podněty a ohledně první otázky budu se více méně odkazovat na přepsaný cyklus audiozáznamů Setkání s Josefem Studeným, uveřejňovaný postupně na stránkách.
Řekl bych, že stejnou formou guru Josef vyučoval Květoslavovu Nauku i při osobních, komorních návštěvách svých žáků, jenom více do hloubky a individuálně - záleželo na stupni vývoje každého adepta, což se projevovalo i tím, jak se kdo uměl zeptat, svůj problém definovat a projevil zájem jej doopravdy řešit.
V každém případě osobní setkání byla co do Jeho působení asi 100x intenzívnější a vzpomínám, jak jedna jasnovidná léčitelka podotkla, že po setkání s Josefem obdržel žák takový přísun energie, že by to běžnému člověku stačilo na rok.

Dále tedy, pokud soubor bytostných sil pojmeme fyzikálně jako určitý gravitační potenciál, se kterým lze silou své vůle manipulovat, pak prvořadá bude jeho polarizace, tak jako v případě magnetu.
Negativní polarizace vede ke světskosti a dále dolů do nižších podlidských sfér, kde utrpení stále více narůstá.

Potřebujeme tedy obrátit svou bytost vzhůru, přepolarizovat se. K tomu slouží zejména bhakti jóga a karma jóga. Může to trvat léta i celá desetiletí, jak kdo hluboko uvízl v bahně samsára.
A jak praví Mistr: Nemyslete, že nebudete volat zoufale, aby jste to dokázali uskutečnit a do duchovna prorazili neboť v dnešní době je to podle něj jediná možnost, jak toto přepolarizování uskutečnit - musí to být celobytostné volání vzhůru ke Světlu, Bohu a Dobru, pravil mnohokrát Josef, který šel stejnou cestou.

Až se to ale podaří, kladný pól bytosti zvítězí nad záporným a zlá setrvačnost nespásného a tudíž i nešťastného života se zastaví, začne se adeptova bytost, praví Mistr, již sama chápat lepších až božských věcí a stavů a jeho snaha náhle dostane zcela jiný charakter. Člověk se jakoby přestane brzdit proti špatným věcem a stavům a začne se naopak urychlovat k věcem a stavům dobrým - a tato setrvačnost v úsilí se mu pak stává pozitivním spojencem, dodává úsilí rychlost, polarizace pak směr.

Tím je de facto zodpovězen i dotaz třetí, proč se zpětné reakce záporné povahy objevují a jak je řešit.

Ohledně samádhi pak lze říci, že prvořadou podmínkou je zde překonání pěti buddhistických překážek, aby vůbec mohlo dojít k prvnímu stupni soustředění, k dháraně.
O vývojové posloupnosti soustředění vedoucích až k samádhi, kterých je vícero druhů, Květoslav pojednává např. ve Vnitřním smyslu Nového zákona na str.167-168.

S přáním hezkého večera
Robert