Jdi na obsah Jdi na menu
 


Boj o Nauku


Znovuobjevená zavátá stezka buddhů, jak již uvedeno, byla původně duchovním  majetkem Tibeťanů, jelikož se v historii této země vyskytli dva buddhové, kteří ji uskutečnili, což byli Marpa (zvaný Překladatel) a Milaräpa (proslul i jako divotvorce a básník).

Realizací Mistra Květoslava, který byl zároveň tulkuem neboli převtělením Marpovým, byla tato Nauka Tibetu vzata („jelikož už se nenašel nikdo, kdo by polapil Zlaté ptáče ducha Milaräpova“, praví Mistr) a přenesena do Čech, za což pak byli Tibeťané ztrestáni čínskou okupací (Mistr již při realizaci pravil, že „Tibet bude za to bit, že si nechal Nauku vzít“).

 Jak je tato Nauka pro lidstvo cenná a důležitá ukázalo se v momentě, kdy Mistr pojal záměr přenést ji na dalšího adepta a učinit ji tak živou. V tu chvíli proti němu vystoupil Strážce Prahu, buddhistický Máro (Ďábel) a při vzájemné neústupnosti se lítý boj na duchovní úrovni v našem světě projevil vypuknutím  2. světové války, za což Mistr přijal zodpovědnost a nechal si do svého nitra zapsat všechny oběti této války.

Márové z ohavné říše touhy byli v tomto boji pobiti a válka skončila, ale do jejich čela se postavili noví zavilí vůdcové a na Zemi jedna totalita vystřídala druhou. „Oproti nacismu komunisté vydolovali zlo z ještě větší hloubky“, praví Mistr a po skončené válce konstatoval, že lidstvo je propasti zničení blíž, než-li před ní.

Ještě více než za války musel K.M. v padesátých letech čelit zákeřným pokusům připravit jej o život. Jako buddha k tomu říká, že „vzhledem k původu a možnostem Strážců Prahu je boj s nimi obtížný“ a pokud by to dovolil a nechal se "ukřižovat", následky pro lidstvo by byly zcela fatální.

Pro vyčerpávající a neuvěřitelně složité situace, které takto vznikaly a pro své naprosté odevzdání se Nauce, do níž vložil všechnu svou energii i skrze zničené zdraví, coby důsledek těžké dřiny v pekárně ve spojení s prudkým úsilím o zdolání vrcholu duchovního vývoje, nás Mistr předčasně opustil v roce 1974. Přesto již v té době byly vytvořeny podmínky pro přenos Nauky formou samozasvěcení jeho nástupce, kterým se stal můj guru Josef Studený.

Občas se někdo holedbá, že něco ví a něco zná nebo tvrdí, že za víkend si vyčistíte karmu a spolknutím pilulek pochybného původu dosáhnete vhledu a zasvěcení a podobně. Proto uveďme příklad solidní práce na sobě:

V roce 1973 byli již schopni tři nejvíce pokročilí Mistrovi žáci (A.Bajer, M.Kovář a J.Studený) žít ve třetím buddhistickém vnoru, na čemž vesměs pracovali celá desetiletí. To je stav, o kterém se dr. Kovář vyjádřil, že Brahma (Stvořitel) je hluboko pod ním. Trvalo však ještě dalších 15(!) let úsilí, než-li v roce 1988 dosáhl J.Studený buddhického samozasvěcení a stal se (62 let po Mistru Květoslavovi) dalším členem dynastie Kagjüpa.

Reakcí na to ve světě byla u nás Sametová revoluce a pád komunismu v Evropě. Nastalo uvolnění a v edici Přímá stezka začalo vycházet Mistrovo jedinečné dílo, které na světě nemá obdoby. Máro však svržen dosud nebyl. Projevilo se to v rozdělení Květoslavovy obce na několik frakcí, které se vzájemně osočovaly, přely se nebo se přímo nesnášely, což trvá dosud (jak buddhistické!).

S guruovým vysokým stářím pak v některých „takyusilujících“ , bez ohledu na jejich faktickou fundovanost, vyvstaly  ambice k převzetí pomyslného žezla nad obcí, aniž by snad jen tušili, jakou nesmírnou zodpovědnost a zátěž by tím na svá bedra přijali. Nevšimnuli si, že se stali nástrojem Márovým…

Boj se Strážcem Prahu vyvrcholil na podzim roku 2008, kdy se jistý pan M. pokusil buddhu Josefa magicky rituální dýkou zabít (pokud jde o snahu zabít buddhu, lékaře všech bytostí  přinášejícího nezměrné dobro, má se za to, že větší hřích ve vesmíru spáchat nelze). Jakkoliv to bylo pošetilé, zkusil to celkem třikrát a v neviditelnu ho přitom doprovázely dvě ženy, které zřejmě neměly ponětí o tom co dělá. Jedna z nich nedávno zemřela.

Jak takový magický útok vypadá, zjistil jsem v té době i sám na sobě, když jednoho dne v zaměstnání mě cosi neviditelného mocně udeřilo do prsou a neznámá energie mi tam udělala něco jako kruhy na vodě, takto se od středu uvnitř hrudi šíříc. Ve zlomku vteřiny mi přišlo, že se mé srdce zastaví a toto jsem si vnitřně i řekl. Po chvíli napjatého očekávání se však srdce znovu rozeběhlo a tak jsem se dal do pořádku a pokračoval v práci. Když mi pak guru vyprávěl, jak podle a hloupě na něj M. zaútočil, jak mu chtěl magicky zastavit srdce, pochopil jsem, že mě tehdy zaštítil a tak jsem přežil (což rozhodně nebylo poprvé).

O rok později, po veliké zkoušce pokory a nelpění, více než  dvacet let od dosažení buddhovství, stal se Josef Studený  nirmánakájou - živým buddhou, kdy toto proměněné božské tělo, jakkoli hmotně vypadající a se chovající, je už pouhá iluze (viz. Ježíš po vzkříšení, kdy jedl a pil se svými učedníky a mohli se jej dotýkat ba ohmatat jeho rány, což mu nijak nebránilo zase zázračně zmizet z viditelné pláně našeho světa, stejně jako před ním Eliáš a Henoch). Takto se nám pak jako náš guru nechal poznat, o svém stavu řka: „Nedovedete si představit, jaké je poznání buddhy“.

Skeptikům, kteří si teď říkají „nojo, měl zázračné tělo a stejně umřel jako obyčejný člověk“, ocituji Mistrova slova: „Žijeme v nesmírně výstředních časech“. Ano, v době kalijugy (černého věku) žijí buddhové  v ústrani a dokonce i běžným občanským životem a zaměstnáním. A tak K.M. dosáhl probuzení v osmnácti letech jako pekař a J.S. pro změnu realizoval až v důchodu, ale již dávno před tím v Tibetu byl Marpa pro své sousedy jenom statkářem a vůbec netušili, kdo to je.

Ač by nemuseli, trpělivě donáší své tělo (ostatně Vznešený Gautama učinil totéž) i společenské zařazení a obyčeje až do té rakve (kde se ovšem, na rozdíl od nás, promění v čirý jas a zmizí v přírodě  – a dále už osudy buddhů nelze sledovat“, praví Mistr).

O další osobní zkušenosti v tomto směru se zde dělit nechci neboť jsem dalek toho přesvědčovat kohokoliv o pravdivosti mého svědectví. Přesto věřím, že pokud toto někteří z čtenářů dokáží přijmout s čistým srdcem a bez předsudků (že je někdo chce oblafnout  a nakonec z nich vytáhnout  nějaké peníze, jak už to bývá), mohou z toho vzít veliký užitek nesrovnatelný s žádnými pozemskými statky.

Neboť Mistr pravil: „Vždycky platilo a platí, že i světští přívrženci buddhy jsou již na Cestě“.

 

                          

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bělostná Dynastie Guruů

(kadio, 3. 7. 2016 0:37)

Robo ďakujem za reakciu. Cielom bolo iné, trocha popísať o tom, čo sa po nás chce, v zmysle vlastných skúseností. S kým iným o tom diskutovať, ako s človekom, ktorý sa vyjadril, že túto mechaniku pozná. :-)

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bělostná Dynastie Guruů

(Kadio, 14. 8. 2016 19:17)

Robo, čo je cielom týchto stránok? Nadhodím úplne začiatočnícku otázku. Ako sa človek do svojich zlých stavov dostáva. Čím, čo sa u toho deje, aký je mechanizmus. Je to len lenosťou a zvykom?

Písali sme o gravitácii, vieme že niekde nejaká gravitácia a zotrvačnosť niečoho je, niečo sa niekedy stane a potom bude lepšie. Ale vieme si prakticky pomôcť s týmito informáciami o gravitácii? Asi nie, tu dúfam je vidieť, kolko taká odpoveď zodpovedala.

Robo, pozrel si niekedy na definíciu pojmu "karma" v budhisme, ako sa líši od definície, ktorú ludia bežne majú? Napríklad definícia popísaná v Buddhistickom slovníku od Nyanatiloky, slovník sa dá stiahnuť z internetu.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bělostná Dynastie Guruů

(Kadio, 20. 8. 2016 18:59)

Ahoj Robo. Človek bežne prežíva pýchu, strach, hnev, nenávisť, túžby, lenosť.... Čo sú príčiny takéhoto nášho nejako prežívného stavu stavu a želaní....
Prečo vytvárame karmu, ktorá sa prejaví ako prežívanie stavov ludskej sféry...
K čomu smerujú tieto emócie, prečo ich človek žije...

Odpovede na otázky môžme hladať napríklad v učení budhismu :-). Sútry je dobré poštudovať aj mimo knihu Slovo Buddhovo, pozreť iných autorov, ich vysvetlenie. O štyroch budhových pravdách píše napríklad aj Dalajlama. Cielom všetkých postupov je aby sme si vedeli s nimi pomôcť.

Želám pekný deň.

Ak by mi príspevok znova zaradilo na inú pozíciu vo vlákne, toto je odpoveď na (Robert, 17. 8. 2016 13:56)

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bělostná Dynastie Guruů

(Jitka, 22. 8. 2016 14:04)

Ahoj Roberte,
zdravím a dovolím si malou trošku do mlýna :-), k tomu stavu o kterém se zmiňuješ a ve kterém končí všechny otázky , musíme postupně dozrát. A to zrání může být hodně divoké, může a většinou asi i je. Jsme tak omezení, tím jak myslíme, že si to neumíme ani představit. Dokud se nezačneme sami sebe ptát. Potom možná ty limity "uvidíme" a pokud budeme mít dost sil, můžeme je začít bourat - protože ono to je bourání. Dřina. Prosté slovo "zrušit" je zavádějící, neříká nic o námaze, kterou musíme vynaložit, abychom se přetvořili od samého základu - pokud ten základ dokážeme odhalit. To nejde bez trvalé aktivity směřované do vlastní bytosti. Ale někdy , myslím že tohle ani nejde přeskočit, se napřed díváme ven a hledáme odpovědí mimo sebe, možná si myslíme, že to někdo jiný bude vědět :-). Před časem mi Zdeněk poslal hezký citát, myslím že se hodí : "Lidé, kteří usilují, hledají, ptají se - ženou se přes celý svět, aby našli pravdu, ale zapo-
mněli na jednu věc. Než se někde začne hledat, podívejte se do vlastního nitra. To je
první místo, kde byste měli začít. A každý, kdo se podíval do nitra, už nikde jinde ne-
hledal. Vždycky našel – bez výjimky. S pravdou jste se narodili. To je vaše pravá vůně.
Můžete na ni zapomenout, ale nemůžete ji ztratit. A právě tohle se stalo, zapomněli jste.
Začalo vás zajímat tolik věcí, že jste zapomněli, kdo jste.
Koho se chcete zeptat? Kdo vám odpoví?"
… Osho

tohle asi všichni znají, ale stojí to za to i s odstupem času :-)

Měj se hezky J.


http://www.tarak.cz/mezi-bilymi-oblaky-rozhovor-s-cinskym-zenovym-mnichem/

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bělostná Dynastie Guruů

(Robert, 3. 7. 2016 12:50)

Dobrý den, Kadio.
Také děkuji, že jste správnými dotazy pomohl praxi Nauky blíže osvětlit. Veřejné sdělování osobních zkušeností ale nikomu nedoporučuji.

Jednak abstrahováním od nich lze je formulovat v obecnější poučky, které pak zpětně musí nalézt oporu v Nauce, aby byla potvrzena jejich logičnost.

Jednak pokud dle stejné, více méně obecně popsané metody, dojde vícero adeptů přesto ke stejnému výsledku, který je ale na druhé straně vždy subjektivní a proto i intimní záležitostí, je ověřena pravost Cesty bez nebezpečí, že své poznatky vsugerujeme ostatním a tím toto ověření zpochybníme.

Do třetice pak Mistr praví, že takto lze přijít i o pracně nabyté a cenné výsledky mystického úsilí. Zde stačí pouhé nepochopení toho, kterému něco ze svého vnitřního vývoje prozradíte nebo se v horším případě pochlubíte - a je to pryč.

Proto každý, kdo už nějaké zkušenosti a výsledky má, měl by být velmi obezřetný, kde, komu a co sděluje :).

S pozdravem
Robert

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bělostná Dynastie Guruů

(Robert, 17. 8. 2016 13:52)

Dobrý den, Kadio.
Děkuji za Tvé podněty, odpovědi na ně jsou už vlastně na stránkách uvedeny, ale jelikož buddhismus je založen na metodě opakování, aby se čtené a slyšené dostalo do vědomí, rád je pro větší přehled čtenářů ještě jednou a třeba i z jiného úhlu pohledu uvedu:


- cílem těchto stránek je, aby v záplavě balastu bylo i na internetu možno najít pravé světlo poznání a lidé, kteří se s ním mají setkat, aby tuto šanci dostali a jako
příznivci Květoslava Minaříka měli platformu, kde sami mohou přispívat jak dotazy, tak zkušenostmi.
Cílem je, aby v těch, kdo usilovat mysticky chtějí nebo již usilují, vzešla jistota, že Dokonalá Nauka pokračuje i po odchodu guruů a že je zde sangha, která jim bude v jejich úsilí oporou a jejich snaha tak má smysl.

- jak se člověk dostává do špatných stavů, to vůbec není začátečnická otázka. To je již pokročilá úvaha, snažící se do detailu pochopit, jak funguje bytostná mechanika. Mistr Květoslav to popisuje ve Světle géniů takto:
„Jestliže náplň vědomí tvoří toliko vjemy hmotné přírody, pokrývá se vědomí jakousi temnotou, nepoznáním. V takovém případě se pozorování stává více a více závislým na smyslových postřezích, což přivodí ztrátu správných inspirací a intuice.
Nakonec se usídlí ve vědomí lhostejnost k vyššímu způsobu života a tím de facto i ke stavu, který se vykazuje bezstarostností a samovolně vystupujícími radostmi.
Potom zbude zájem pouze o hmotné věci a to člověka zatíží psychicky tak, že se stane nevrlým, sobeckým a nevlídným.
Tyto duševní sklony v něm pak vzbudí sklony k ubližování. Ubližování zase tvoří zlou karmu a vůbec je semenem všeho zla na světě“.

Je zde tady jakási linie sestupu:
- rozptýlenost (do okolního světa)
- z toho vzniká nevědomost
- z toho vzniká vyhraněné jáství (vzniká zvyk a lenost)
- z toho vzniká sobectví (zde vznikají špatné stavy)
- z toho vzniká ubližování a veškeré zlo (vznik zlé karmy)

(text mého příspěvku je příliš dlouhý, takže pokračuji v další odpovědi...)

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bělostná Dynastie Guruů

(Robert, 17. 8. 2016 13:56)

(...pokračování odpovědi Kadiovi)

- abychom si pomohli a nastoupili cestu vzhůru, musíme samozřejmě abstraktní poučky o gravitaci a setrvačnosti, jakožto o hnacích silách bytí, převést na praktickou úroveň.
Máme tedy zde proti sobě síly své nižší přirozenosti, které sídlí pod úrovní denního vědomí a jsou proto neúchopné, praví Mistr. Ty nás neustále strhují dolů do špatných stavů, jsouc impulsy pro špatné myšlení, cítění a jednání a budou tak vždy příčinou odvíjení se nízké a zlé karmy.
Toto nepřekonáme jinak, než-li pomocí mystických cvičení (nikoliv filozofií nebo v horším případě pouhým mudrováním), jak nám je buddhové Květoslav a Josef předložili v knihách, rozpravách a společných setkáních.
Žádné vědění vás nespasí, praví Mistr. Tedy, kdo si chce pomoci, musí cvičit:

- zazen, čili sedět jako přibitý tělem i myslí a pozorovat, co se v těle a v duševní oblasti odehrává, třeba i celou hodinu, doporučuje Mistr a k tomu přibrat...

- nohy, zprvu vzít do vědomí jen nárty a chodidla a všechen neklid, napětí, myšlenky, špatné pocity a duševní hnutí v nich utopit, tedy sedět v zazenu tak dlouho, dokud všechen tělesný, duševní i mentální neklid nevymizí a nerozhostí se jasuplný klid.
Pak je možno vzít do vědomí celé nohy jako pevný hmotný útvar, ale bez oné hmotné tíže, pociťovat je, vzít je do vědomí a myslí na ně působit při dobrém rozdělení subjektu a objektu, podle výkladu v Mistrově spisu Spása. K tomu je nutno přidávat a provádět následující cvičení:

- bezpříčinná radostivost, kvalita nadvětská, světským způsobem života nedosažitelná, slouží k navázání na lepší karmu, která se bez ní nemůže začít odvíjet neboť druh karmy a prožívání je ve vzájemné závislosti.
Je tedy nezbytné začít měnit své pocity silou vůle přímo a jelikož tato radost pro svůj charakter nikdy ze světa přijít nemůže, je nutno toto úsilí provázet zříkáním se zájmu o svět

- metta, mantra proměny, která nemá být myšlena v hlavě, ale cítěna v srdci, kde má rezonovat jako pocity lásky, štěstí, sounáležitosti se všemi cíticími bytostmi, které stejně jako my touží po štěstí a svobodě a obávají se smrti. Je zde možno použít stejné "násilí" jako v případě vyvolávání pocitů bezpříčinné radostivosti

- sursum corda, coby ovoce praxe metta má býti nabízeno Bělostné Dynastii guruů a vyžadovaný kontakt tak doplnit vhodnou obětinou

Kdo bude tato cvičení trpělivě provádět, dříve či později, dle osobních dispozic, zbaví se špatného myšlení a cítění, které jej pak přirozeně již nebudou navádět ke špatnému jednání.
Adeptův vnitřní prostor se tak pročistí a prosvětlí a začne navazovat na lepší karmu, překoná pět buddhistických překážek a vstoupí "do proudu nauky".
Takto si tedy můžeme a máme pomoci.


- o karmě jsem toho již četl poměrně dost, ale stejně si pamatuji jen tu lidovou definici "co uděláš, vrátí se ti", kterou považuji za dostatečnou a to zejména z důvodu, jak uvádíš, že ji lidé mají.
Za mého mládí, vpředsametových časech, tento termín prakticky nebyl znám a považuji to za jednu z dobrých tendencí, které Mistr Květoslav v říši příčin zavedl, že se pojem karma dostal naši bílé rase do vědomí a je již pevně součásti našeho povědomí.


Tak snad alespoň tolik, ať se Ti (i ostatním čtenářům) daří v úsilí mystickém a NECHŤ JSOU VŠECHNY BYTOSTI ŠŤASTNY!

Zdraví Robert

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bělostná Dynastie Guruů

(Zdeněk, 20. 8. 2016 21:32)

Kadio – než Ti Robo odpoví, zmíním odpovědi na Tvoje otázky krátce slovy Květoslava. Narodili jsme se proto, že jsme měli touhu žít, být, mít, chtít, prožívat, existovat a tvořit. To ostatní, o čem píšeš – strach, hněv, lenost, atd., je už je „pouze“ důsledek. Karmu pak vytváříme proto, že si nemůžeme sami „vzpomenout“, jak z toho ven a to i přesto, že máme k dispozici knihy a někteří z nás i rady živého Buddhy. Jó - je to dřina dodržovat všechna pravidla a rady do důsledku.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Bělostná Dynastie Guruů

(Robert, 22. 8. 2016 10:18)

Ahoj, Kadio.

Odpovědi na otázky samozřejmě můžeme hledat v různých dílech autorů různých filozofických a náboženských směrů. Rád bych, ale, a to je také cílem těchto stránek, aby čtenáři pochopili, že to k ničemu nevede.

Buddha Gotama svým žákům pravil, že je více vznešených pravd, o kterých by jim mohl vyprávět, než-li je listí na stromech v lese. Proto nabádal, aby si uvědomili jediné - dům již hoří!

To znamená - my s každou hodinou strávenou na tomto světe umíráme, život se nám zkracuje a času ubývá. Chce-li někdo tento čas vyplnit bluděním v kruhu, že každou odpověď na otázku obrátí v další dotaz, prosím, je to jeho osobní volba.

Podstatou buddhismu však je, že toto bloudění chce ukončit. Proto je nutno provádět mystická cvičení, která jsem již dříve uvedl. Pak zaniknou všechny dotazy, jelikož v usilujícím vzejde vhled. Tento vhled vzniká u adepta proto, že své vyhraněné jáství, které je příčinou všech dotazů a tedy i nevědomosti a neštěstí vůbec, zrušil.

S přáním hezkého dne
Robert

Posvešení

(Mimrovka, 12. 6. 2016 20:16)

Za par let zijicich v Nemecku jsem se dostala do ruske komunity zabyvajici se kosmoenergetikou a skoro vsichni prosli tibetskym posvesenim ktere provadi mnich z Tibetu. Dostupna literatura je v rustine a nemcine. Neni toto posveseni mozne i v Cechach???? Dekuji

Re: Posvešení

(C.K., 14. 6. 2016 23:01)

Dobrý den Mimrovko. Přiznám se, že nevím co je posvěšení. Tento výraz čeština nepoužívá. Co se stane s člověkem, který je posvěšený?

Re: Re: Posvešení

(Martina, 26. 6. 2016 22:35)

Myslím, že Mimrovka měla na mysli slovo "посвящение", což do češtiny přeloženo znamená zasvěcení.

Re: Re: Re: Posvešení

(Kadio, 27. 6. 2016 10:31)

To mi pripomenulo nedávnu príhodu. Bol som v čajovni, kde si prisadli dvaja mladí rusi. Z komunikácie vyplynul ich duchovný záujem. Posťažovali sa, že nemôžu nájsť zasväteného gurua, že celé roky hladali nielen v Rusku ale po celom svete. Povedal som im o náuke. Chceli kontakt na mňa, a priamo sa snažili zistiť, či poznám nejakého gurua. Povedal som im, že zasvätení ludia na tejto ceste sú, mal som to šťastie s nimi zopár krát komunikovať, nasmerovali ma prakticky na celý život. Existujú stretnutia záujemcov, dá sa to dohladať na internete. Doporučil som im, aby si najskôr prečítali knihy, a zistili, či ich táto náuka osloví. Celá ich pozornosť sa obracala na to, že len guru môže dať správne poučenie, akoby to nejaké učenie skrz knihy malo pre nich nulovú informačnú hodnotu. Všimol som si, že si nevedeli ani len predstaviť, že guru by dokázal svoje učenie hodnotne napísať do kníh. Verili, že bes osoby gurua nieje možná cesta, ide to len skrz poučenie od realizovanej osoby. Zdá sa mi že línia Kvetoslava Minaříka je ojedinelá ohladom kníh. A guru alebo pomoc sa naozaj "nájde" ak je to potrebné alebo už dozrel čas, o to sa netreba báť.

Re: FUNUS

(Filip, 18. 1. 2016 23:15)

Neříkám, že jsem geniální, 7+14 let na duchovní cestě není moc, ale tuším Tomáš se asi jemně snažil naznačit, že místo sledování a následování Josefa jako Buddhy, neměli byste se spíš soustředit na praktikování Nauky???

Nikdy nedokážete jestli ten či onen je nebo není Buddha.

Co kdybyste všichni víc energie soustředili na vlastní úsilí o soustředění na nohy, pročišťování ápany, pozvedání srdce, hromadění dobré karmy, spojení se svým středem, který neustále září a pozoruje Vás?

Pravost Nauky pro sebe prokážete jen tím, že ji praktikujete. Tím se prokáže pravost toho, kdo ji kázal.

Jiný způsob neexistuje.

Zeptejte se, proč jsem radši nepraktikoval cestu a snažil jsem se místo toho přesvědčit ostatní o "něčem"?

Protože je to pro Vás VŠECHNY POHODLNĚJŠÍ, ale nikam to nevede a na to přijdete evidentně příliš pozdě.

Re: Re: FUNUS

(Robert, 19. 1. 2016 11:09)

Dobrý den,
plně s Vámi souhlasím ve smyslu "nedívat se na Buddhův prst, ale na směr, kterým ukazuje".
Pokud si pamatuji, tak v diskuzi s Tomášem jsme se na praktikování Nauky nemohli shodnout, jelikož z jeho strany byly případné náznaky, jak říkáte, zřejmě tak jemné, že jsem je vůbec nepostřehl.
Dospěli jsme však k závěru, že přít se o existenci buddhů je zbytečné, jelikož ji dokázat nelze a stejně tak ani popřít. A proto se o to zde nesnažíme, ale jako přímí účastníci pro budoucnost pouze zachováváme přímé ústní sdělení Květoslavovo a Josefovo o tom, že dosáhli buddhovství a dlí ve stavu nirmánakája, v třetím těle Buddhově a jsou tedy živými buddhy.
Vy již o mystické praxi mluvíte zcela konkrétně, takže je dobré se zmínit, že pozvedání srdce, ono Květoslavovo sursum corda, na území Česka a Slovenska neúnavně propagoval celá desetiletí Josef Studený a také plně objasnil význam tohoto cvičení. Pozvedáním srdce má se navázat a udržovat kontakt s duchovnem, které nám v konkretizované podobě představuje linie Bělostné Dynastie guruů, jakožto zdroj Nauky. A tak usilující, kteří nebyli Josefovými žáky a nepojali víru v něj, jakožto šestého pozemského člena Bělostné Dynastie, mají své srdce pozvedat ke guruům Květoslavem počínaje.
Pakliže se na této asi nejdůležitější praxi shodneme, pojí nás jeden Duch, duch sanghy a není zde rozporu.
S pozdravem Robert

věky a svobodná vůle

(Zdeněk, 22. 8. 2015 11:15)

Hm … tak to, co píšeš Roberte, je větší nářez, než si bytost zvaná člověk dovede vůbec představit. Podle řečeného nyní více a více nabývají na významu Josefova slova, když jsem se ho ptal, jak je to u člověka se svobodnou vůlí. Říkal jsem mu, že se domnívám, že žádnou nemáme. Jeho odpověď byla rázná, ale věcná.
„Člověk nemá absolutně žádnou svobodnou vůli“. Další hovor na toto téma vyzněl tak, že buď se člověk přizpůsobí tvrdým podmínkám a pravidlům tvorby směrem k osvobození, nebo k tomu bude donucen pod tíhou své karmy. Jde jen o to, jak brzo to rozumově pochopí. Do té doby bude trpět. V tomto časovém světle se pak nicotně jeví všechny snahy o vlastní velikášství, všeználkovství, rádcovství, vyhrožování druhým, apod. Na těch pár časových nano-sekund (lidského života) to nestojí za to. Snad to bytosti pochopí co nejdříve, že morální zásady neformuloval Květoslav zbytečně. Vše dobré přeje Zdeněk

Věky

(Zdeněk, 18. 8. 2015 16:38)

Děkuji Robertovi za vyčištění studánky a snad bychom se už mohli věnovat tématům potřebnějším či možná zajímavějším. Můj dotaz směřuje k věkům. V MMSN Květoslav píše, že Hinduisté stanovili časové úseky dnes známé jako čtyři věky (jugy) – zlatý, stříbrný, bronzový a černý - a jsou zde udávány i časové údaje v rocích. Další osvětlení je pro běžného člověka těžko pochopitelné. Je možné osvětlit nějak stručně, v čem spočívá tento princip dělení času a k čemu je dobrý? Vždycky jsem měl pocit, že místo čísel jsou rozhodující morální hodnoty bytostí, protože čas se velmi těžko definuje ciframi zejména proto, že ve všech možných dobách a na celé Zemi se počítá jinak – neexistuje jednotný „kalendář“. Navíc osa Země nebyla vždy nakloněna o 23,5° jako dnes, kdy počítáme čas v ročním oběhu Slunce okolo Země (astrologicky) – ale Slunce (astrologicky) putovalo „jen“ po rovníku a tak se čas musel měřit podle polohy Luny, tedy podle kalendáře lunárního. Také jsem zaznamenal názory, že černý věk je pouze zde na Zemi – a ty ostatní se formou (morálního) prožívání života posouvají do jiných (vyšších) dimenzí. Přimlouval bych se za kratší osvětlení.
Děkuji – zdraví Zdeněk

Re: Věky

(Robert, 21. 8. 2015 22:48)

Dobrý večer, Zdeňku.
Děkuji za intelektuálně osvěžující dotaz, který si zaslouží obšírnější výklad, abychom lépe chápali své časoprostorové začlenění do Univerza.
Zdá se, že jakmile nepochopitelná a nepojmenovatelná Nejvyšší jsoucnost, kterou nazýváme Absolutno, se z jakéhosi důvodu zavlnila, jak praví Mistr, a dala podnět k tvorbě všeho co jest, vtiskla všemu věčnou cykličnost sobě snad vlastní, neboť ani buddhové minulosti, přítomnosti a budoucnosti nevědí, kdy to všechno začalo a kdy to skončí.
Cyklické střídání jevů zaznamenáváme od nejvyšších sfér a jako nejdelší z nich se uvádí věk jednoho Rudra, kdy za života jednoho Šivy se vystřídá několik Višnuů a mnoho Brahmů. Přepočítávat tyto transcendetní skutečnosti na pozemské roky je pro člověka zcela irelevantní neboť se lze dobrat pouze k cifrám adekvátním toliko k výrazům jako věčnost a bezmeznost.
Pochopitelnější se pro nás stává teprve náš makrokosmos, v němž se můžeme nalézt coby nanočástice v kosmickém těle Brahmově. Ten náš má, jak uvádí Mistr, padesát let, je tedy v polovině svého božského života, během kterého se u něj vystřídají dvě generace jeho velkých hodnostářů (brahma purohita) a čtyři generace nižších dvořanů.
To je stále ještě nepochopitelná věčnost, takže nás nejvíce bude zajímat jeden Stvořitelův den, tzv. kalpa, tj. nějaké 4,32 miliardy let. Stejně dlouhá je i Jeho noc, tzv. pralaja a tento Brahmův den a noc představují menší cyklus tvorby a ničení vesmíru. Když Brahma dovrší svých 100 let, dojde k celkovému rozpuštění Univerza, tzv. mahápralaja a nový Brahma začne vše od začátku.
Na rozdíl od našich 24 hodin má Stvořitel svůj božský den rozdělen na 28 preriod, tzv. manvantár, tj. 14 manvantár představuje den a 14 noc.
Abychom se dobrali k nám pochopitelným jugám, je nutný přepočet. Jedna Brahmova manvantara je přibližně našich 71 mahájug. A tady už jsme doma, jedna mahájuga trvá 4,32 miliónu let a obsahuje v sobě čtyři nám známé věky.
A protože vše má jakousi fraktálovitou strukturu, tak i každá juga, věk, obsahuje v sobě další menší cykly. Mistr uvádí, že v rámci naší kalijugy končí věk Brahmův a nastane příznivější a delší věk Višnuův a po něm věk Šivův, který bude velebný.
Je skutečně mnohem lepší, než-li složitě a nespolehlivě přepočítávat pozemské roky na tyto cykly, věnovat pozornost mravním hodnotám bytostí, které daný cyklus nejlépe charakterizují a mají přímý vliv na kvalitu a délku jejich života.
S ohledem na to vznikly v dávné Indii také čtyři kasty, které mají umožnit inkarnace bytostí dle svých kvalit do čtyř řádů odpovídajících čtyřem jugám, které budou společensky odděleny a umožní tak lépe zachovat své mravní kvality i v našem černém věku.
Nejvyšší kasta by mněla takto zachovávat mravní úroveň lidí ze zlatého věku: Skrze studium véd, meditaci, odříkání a ovládnutí mysli, skrze milosrdenství a bohulibou činnost měli tehdy lidé podobu dévů a byli obdarováni silou a odvahou, pílí a dovedností, dobrotou a pravdomluvností, dodržováním dharmy a dlouhověkostí, na kterou dnes nahlížíme jako na nesmrtelnost. Staré dobré časy, které se jednou zase vrátí.
S pozdravem Robert



Re: Stmelení obce, jak píšeš Roberte

(Robert, 26. 5. 2015 22:24)

Ahoj, Tomáši.
Díky za obsáhlé příspěvky. Budoucnost může přinést mnohá překvapení, jak jsem pochopil, bude to kvalitativní skok a nastoleny zcela jiné podmínky pro život. Na tohle jsem se konkrétně ptal Josefa a toto byla Jeho poslední slova ke mně: "Budete se divit". A od té doby se můj život neuvěřitelně proměnil a z údivu prakticky nevycházím.
Nastává věk Višnuův, věk mahajány, tak neuvažujme v intencích věku Brahmova, ale buďme optimisté, že lidé nakonec přece jen pochopí, že ten velký balvan mezi sebou dělat nemusí :).
Až v Novém věku bude svržena vláda Márova nad světem, on přestane rozdělovat. Linie jednotlivých guruů zřejmě zůstanou, ale to přece není na překážku v zájemném porozumění si členů Obce. Vždyť už ve starém Tibetu se na to téma říkávalo, že co mnich to náboženství.
Rád bych se však vrátil k podstatě věci, proč vlastně děláme to co děláme, jaká síla nás k tomu vede. Zde jsem vyzval všechny korespondenty, aby analyzovali své nitro, co je vlastně vede k určitým tvrzením, která na tomto fóru prezentují.
Za sebe mohu jednoduše říci toto: Můj guru Josef se vždy s láskou a úctou vyjadřoval o svém guruovi Květoslavovi. To mi bylo vodítkem, jak má vypadat vztah guru-žák a nabyl jsem jistoty o Josefově napojení na Dynastii.
Ač jsem byl žák dosti mizerný a prošel si mnoha pekly, nakonec mi bylo požehnáno, že mohu cítit lásku a úctu ke svému guruovi. To mi dodává jistotu správného vedení a tvoří to všechno zde, co můžete číst.
Zájemcům na těchto stránkách proto nenabízím víru, ale poznání na základě zkušeností s Bělostnou Dynastií Guruů - jestliže je máte také, budou se jistě shodovat. Pokud se někdo uzná za něco, čím není, vystavuje se v zásvětí nebezpečí duchovního zničení, respektive bude zničen. Nu, Josef se uznal za buddhu (bez vytrubování) a po svém odchodu zničen nebyl. Na Jeho stav se můžete kdykoliv napojit, stejně jako na Květoslavův a čerpat z nich duchovní posilu, aby jste se jednou mohli vrátit domů, do nirmánakáji, která je pravým domovem člověka a kam se, jak praví Mistr, vrátí ta část lidstva, která není duchovně zdegenerovaná.
Toto cítím jako povinnost, abych svou hřivnu, jak dává podobenství Ježíš, nezakopal. To je tedy motivem mého konání a k tomu mne vede pochopení mahajánské cesty.
A teď vy, kteří vystupujete proti Josefovi, jaké máte motivy ke svému konání a jaká síla vás vede?
S přáním šťastné pohody všem
Robert

Re: Re: Re: Stmelení obce, jak píšeš Roberte

(Robert, 30. 5. 2015 8:52)

Ahoj, Tomáši.
Děkuji za znovu rozsáhlý příspěvek. Jsme sice v černém věku, ale podle Mistra, stejně jako doba ledová měla své interglaciály, tak i v kalijuze budou mezidobí, kdy nastanou příznivější podmínky, a to věk Višnuův a Šivův, které budou vyvažovat a zmírňovat hrůzy temnoty nepoznání černého věku.
S tím bychom měli začít již teď na těchto stránkách, které by neměly být založeny na oportunismu proti něčemu a někomu, i když je to v duchu našich národních tradic. Proto bychom se zde měli bavit konkrétně a vědění o Nauce pěstovat. Pouhé popírání věcí je nekonstruktivní a ukazuje na nevědomost a nevyhaslé jáství pisatelů.
Pokud je zde láska a úcta k Mistrovi, posloupnosti guruů a tím i k duchovnu, dokazuje to správný postoj, který je ze všeho nejdůležitěší neboť jím se dají řešit věci i jinak neřešitelné. Pak už stačí jen málo - podpořit jej činy lásky. To se stalo v případě zmiňovaného doc. Bajera a také J.Viktory. Když opustili tento svět a jejich intelekt vzrostl sedminásobně, jak praví védy, uzřeli věci, které my zde pro zatížení hmotou vidět nemůžeme. V tomto pochopení pak předali Josefovi svou energii a On vždy zdůrazňoval, že bez této jejich pomoci by to nikdy nedokázal. Jak praví Mistr, na Nejvyšší uskutečnění má každý od narození jen tak tak energie a prakticky všichni ji utratíme ve světě na nesmysly.
JUDr. M.Kovář tento postoj dlouho zaujmout nedokázal a na nějaký čas mezi ním a Mistrem nastal rozkol. Až pochopil svů omyl, bylo již pozdě. Jeho ochota, v té době nejvýše vyvinutého Květoslavova žáka, převzít po Mistrovi Nauku a Obec, nebyla již "nahoře" akceptována a on předčasně zemřel. Příčinou bylo, že dlouhou dobu nešel s tělem, ale pěstoval vysoké duchovní stavy, které pak jeho neproměněnou tělesnou schránku zlikvidovaly.
Při smrti to M.Kovář hořejší částí své bytosti vybojoval a dosáhl spásy v nebi Ogmin, které je považováno za nejzašší výspu sansára a je dosažitelné na úrovni sedmého džhana, tedy vnoru.
Nižší část jeho bytosti se znovuzrodila jako Z.M., která se řízením Osudu dostala k Josefovi a pod jeho vedením zpracovala a odevzdala tuto část M.Kováře, takže ten je nyní kompletní.
Pokud to někdo vidí jinak, vysvětlení je jednoduché - je to rozdíl mezi teorií a praxí, mezi pouhou vírou a poznáním na základě této praxe. Není-li si člověk sám schopen zjistit si stav věcí a je odkázán pouze na studium textů, v nichž nachází domnělé chyby, pak zůstává věřícím teoretikem. Na tomto bodě se zřejmě skutečně budou členové Obce dělit, ale to vina Márova rozhodně není.
Bezpříčinná radostivost, metta a sursum corda při vnímání těla, zejména nohou, nejnižšího sídla duchovnosti, jak praví Mistr, společně s fyzickou činností, nás ke stejnému poznání dříve či později dovedou :) .
Zdraví všechny příznivce Nauky
Robert