Dobrý den,
je možný ještě doplňující dotaz?
Má se pozorování (soustředění se) na povrch nohou "s kvalitami" (pokus o kvality) provádět pouze o samotě v klidu v ("dobrém rozpoložení") nebo je možno toto praktikovat i např. v MHD, v kanceláři atd?
Děkuji za podrobnější rozbor.

Rád bych připomenul...
"... Nastupujete-li mystickou stezku, musíte přijmouti všechno, co se vám předpisuje a nikoliv po způsobu mnohých lidí vybrati si "snadné" a zajímavé, které může vésti k fanatismu, zmatku a ještě větší jednostrannosti, která je příčinou nevědomosti. Pohlédněte na mystiky, kteří se chápali jenom jim sympatických a zajímavých meditací a zanechávali nechutné odříkání si něčeho, co by bylo příčinou odstraňování jejich neřesti, a poznáte, že dosahují pouze toho nezdravého "unášení", které neobstojí jako hodnotné před zdravým rozumem. A to vám může býti výstrahou před reformováním mystické nauky, aby bylo "snadnější" její uskutečnění. ..."
Květoslav Minařík, Přímá stezka, 1.vydání, str.227-228 , Morální předpisy.

Dobrý večer Roberte,
můj zesnulý přítel byl velký samorost s ohromným charismatem - jak to tak často bývá a byl i přirozeným znalcem lidské psychiky. Zabýval se hlavně magií a theurgiíí a dosahoval úspěchů i v léčitelské praxi. Tyto své vlohy soustřeďovacími cvičeními, pro které měl rovněž ohromné dispozice rozvinul, ale nevšiml si, že rozvinul i svůj stín a ten jej nakonec přerostl. Nebylo snadné to přijmout. Tím vlastně říkám, že nepatřil k žádné skupině, která tady v Čechách praktikuje učení podle pana Minaříka. Věděl o něm a cenil jej jako kvalitní zdroj, takže mě nepřímo k němu vedl.
Neznám toho, koho jste označil skratkou V.M., takže nevím co hlásají a čemu věří. To co zde sděluje Filip je podobné tomu, co jsem slýchala ve skupince kolem mého přítele tím, jak je povrchnost, která vyhovuje nezpracované osobnosti zabalená a propletená líbivými frázemi a poučkami a troškou čehosi, co by se dalo nazvat zrníčky opravdovosti. Nechci to rovnou nazvat "duchovním gulášem se šesti", a doufám, že mi Filip promine, ale tak nějak to vidím. Tuším, že Filip za půl roku nedokáže na stejné otázky stejně odpovědět, protože jej jeho mysl bude hnát z jedné myšlenkové konstrukce do druhé a dokud si v tom bude libovat nejsou jeho vyhlídky příliš dobré. Jsem v tomto konzervativní a držím se osvědčených metod, které jsou dostupné v knihách pana Minaříka anebo třeba G. Meyrinka. Ta konzervativnost je dobrým vyvažovacím postojem k tomu, když člověk začne prohlédat svoji vnitřní mechaniku a zjistí, že se mu otevírají určité možnosti o kterých neměl ani tušení. Není potřeba toužit po senzacích, protože ony přijdou a co pak s tím? Mějte se hezky Jitka

A ještě si dovolím malé doplnění, které se pro mě stalo významným zjištěním a sice, že z mista kde se právě nacházíme a nejsme s ním zrovna spokojeni se nemůžeme vyargumentovat ani vyspekulovat ani fyzicky přemístit, můžeme z něj pouze vnitřně vyrůst do místa - situace jiné, která bude odpovídat práci na sobě vykonané a odrážet kvality, které nosíme uvnitř sebe. Je zde však vždy i možnost se z daného místa propadnout. Tohle třeba už věděl i onen zmiňovaný přítel, nevěřil ale, že by se ho mohla někdy týkat i ta druhá varianta. Věřil, že roste.

Dôležité je, aby to nebolo len citované z kníh, ale naozaj skúsenosť. Človek nieje k svetu pripútaný len cez druhú čakru. Áno, opísal si to až z energetickej roviny, otázka sa týkala roviny budhismu, ale aj tento popis je správny. Muž pozrie na peknú príťažlivú ženu (alebo opačne žena na muža), a energia ide do druhej čakry. Ale čo ju tam vedie, prečo sa tam berie. Čo konkrétne spôsobí, že energia nejde "hore" po energetickom kanáli, ale ide do druhej čakry. Čo spôsobí, že energia ide práve do druhého centra vedomia, prečo ju to tam smeruje. To prečo ju to tam smeruje, sa netýka len druhej čakry, ale aj ostatných centier vedomia.

Pýtam sa, aby bolo vidieť, že toto niesú len básničky, ale skúsenosti aj iných.

Kdo je nucen si pomáhat sám se při dodržování mravních předpisů nevyhne pokusům a omylům. Pevné odhodlání pomůže , nicméně překážky je nutné zdolat. Tomu pomáhá správné sebepozorování. To se může dostavit jenom po překonání světské rozpýlenosti a starostlivosti. Třeba poznat bezpríčinné stavy. Jinak zůstane sebepozorování jenom pokusy.

Hezký den všem,

rád bych se zeptal na ony potlačené pocity a jak s nimi správně pracovat.

Předně bych rád věděl, co vše se dá ještě označit za potlačené pocity. Člověk, usilující správným směrem, určitě prochází stadiem, kdy se učí negativní pocity v sobě kontrolovat. To znamená, že se v něm stále ozývají, ale nenechá je probublat na povrch. Takže je vlastně záměrně potlačí. Vím, že zde jistě pomáhá odesílání všeho nežádoucího do nohou, čímž už na tom vlastně pracuje a v jednu chvíli se dostane do stavu, kdy už ani žádné pocity potlačovat nebude muset. Ale bylo tady zmiňované uvolnění potlačených pocitů myšleno jiným způsobem? Nebo se potlačenými pocity myslí ještě zcela něco jiného, než uvádím?

Mohou se za potlačené pocity považovat naopak i stavy, kdy je člověk vnitřně spokojený, radostivý, ale opět navenek zachovává neutrální tvář?

Děkuji za případnou diskusi a přeji hezký večer.

Radomír ml.

Dobrý večer,
spíše než o potlačování pocitů jde v mystice o jejich ovládání, nenechat se jimi ovlivnit, poznat příčinu vzniku, aby byl dodržen morální předpis Neubližovat. Pocity vznikají zájmem o vnější svět, necháváme se jím ovlivnit. Nepřetržitým uvědomováním si nohou se ruší zájem o něj, pozornost se přenáší do nitra. Tím dojde k narušení a pocity ustávají, bytost nalezne klid.

Citácia:
Keď človek zistí, že úsilím o zachovávanie cnostného života prekonal 5 prekážok (chtíč, zášť,malátnosť a ochablosť, nepokoj a hĺbavosť ,pochybovačnosť) vyvstane v ňom pocit spokojenosti. Keď je spokojený , vznikne v ňom radostivosť. Keď dosiahne radostivosti, ukľudní sa
jeho telo. Kľud tela vyvoláva pocit šťastia. Prostredníctvom pocitu šťastia sa jeho duch sústredí. A to už zotrváva zbavený chtíčov a od nepriaznivých stavov v prvom stupni sústredenia, v prvom budhistickom vnore.

Správné metta
"Nechť jsou všechny bytosti šťastny"
má blahodárný vliv a bytost proměňuje.
Guru Josef vše vysvětlil na setkání v Tomkách 2005, volně cituji "...musí to mít tu kvalita..."

Pouze bez sklonů může být člověk svobodný

Děkuji Roberte za reakci na poznámku Eridanuse.
Dovol mi jen doplnit, že kromě Drahokamů je to i hezky srozumitelně popsáno i v Józe v životě současného člověka. Květoslav tam metodicky popisuje řešení jednotlivých problémů tak jak jdou za sebou.
Začíná to stranou 85.
1. Problém mentální
2. Problém citový
3. Problém funkce smyslů
4. Problém pudový
5. Problém atavismů
6. Problém funkce vědomí
7. Problém duchovního života a vývoje
8. Problém mystický
9. Problém vytržení
10. Problém spásy
To doplnění uvádím pro možnost podívat se na tu cestu za svobodou ze širší perspektivy. Nehledě na přímé instrukce k praxi.
Tak, přeji následovníkům stezky guruů bělostné dynastie štěstí a život bez sklonů, s pozdravem
Karel

Dostal jsem PS. Je to první vydání z 1939 a dárek si cením jako archivní poklad. Přečtený text působí srozumitelně, jednoduše a rozdíl jazyka po padesátišesti letech k vydání, které mám, je mizivý. Porozumění obsahu bylo dobré, no vždyť už jsem vlastně knihu četl a ne jednou, ovšem byl v tom rozdíl jakéhosi vztahu k Květoslavovi. To bylo něco nového. Zkoumání mě přivedlo ke čtení obou současně. Stejné věty se však lišily, ale měly stejný význam. Přesouvat se z jedné knihy do druhé, porozumět významu věty v obou a podržet ty rozdíly v paměti bylo velmi únavné. Pak vznikl nápad, kde se asi vzal, udělat kopii obou vět a dát si je v textu pod sebe. A pak to bylo již snadno porovnatelné. Přesto zůstaly obtíže s porozuměním, zda srovnatelné věty mají pořád stejný význam. To bych rád nechal k posouzení těm čtenářům, kteří budou ochotni si tento komentář přečíst. Věta nahoře PS 39, pod PS 95.

Netřeba věřiti, že radost nebo utrpení jsou reálnou skutečností, poněvadž jsou »subjektivním prožíváním«, a přece se tím neruší jejich jsoucnost.
Není třeba věřit, že radost nebo utrpení nejsou objektivní, protože vyvolávají jen stavy, které jsou „subjektivní prožívání“.
….......
To se uskuteční soustřeďováním mysli na sebe, jako na subjektivní předmět.
To je možné jen tím, když začne soustřeďovat mysl do své bytosti jako na objektivní předmět.
….......
Za těchto okolností může člověk vyvolávati vlivy opačné dané době, takže se zdá míti vliv na přírodu, což za jiných okolností není možné.
Za těchto okolností člověk může vyvolávat napětí, jehož pomocí lze potlačit vlivy současné doby, a působí účinně na přírodu, což jinak není možné.
….......
Filosofie mystiky nepotřebuje Boha k vysvětlování náboženských zkušeností.
Filozofie mystiky nepotřebuje Boha k tomu, abyste si mohli vysvětlit, z kterého zřídla pocházejí náboženské zkušenosti.
….......
Znajíc podstatu dění, konstatuje, že to, co nazýváme Bohem, není ničím jiným, než stvořením, zbudovaným představou. (pozn.: Znajíc podstatu ...- mluví o filosofii mystiky)
Znáte-li význam dění, můžete konstatovat, že to, co nazýváte Bohem, není ničím jiným než stvořením, jehož původ je ve vašich představách.
….......
Jenom tehdy, když nelpíte na ničem, podaří se vám vstoupiti do oblasti pravé skutečnosti, která je předposledním stavem dokonalosti. Žádné stavy vytržení, ani zření, ani cokoliv jiného k tomu nestačí.
Jen tehdy, když na ničem nelpíte, se vám podaří vstoupit do oblasti pravé skutečnosti, která je předposledním stavem dokonalosti. Žádné stavy, ani vytržení, ani zření, ani cokoli jiného k tomu nestačí.
….......
Usměrněn tužbami, myšlenkami a snahou, může svým vědomím vstoupiti do jiného světa v něm přítomného, kde vládnou i jiné karmické podmínky.
A když konečně tužby, myšlenky a snahy usměrní, může svým vědomím vstoupit do jiného světa, který je v něm přítomný, do světa, kde vládnou i jiné karmické podmínky.

To pozměňování textů , ke kterému došlo se mi vůbec nelíbí.V některých případech se význam věty jakž takž zachová ,ale jindy domnívám se je smysl dost pozměněn.......To se uskuteční soustřeďováním mysli na sebe, jako na subjektivní předmět.
To je možné jen tím, když začne soustřeďovat mysl do své bytosti jako na objektivní předmět....jako to je třeba v tomto případě. Květoslav ze zásady s pozměňováním svých vět nesouhlasil a asi by dotyčnou osobu za to pěkně vypucoval..........Co mi k tomu kdo řeknete ?

Dobrý den pane Franto. Jistě se všichni shodneme na tom, že svévolně pozměňovat slova mistrova je nepřípustné. Zda to kdo dělal v dobré víře nebo si prostě myslel, že to napíše lépe než mistr není moc podstatné, dělat se to nemá. Zda by dotyčnému Květoslav vyčinil se můžeme jen domnívat. Třeba ano. Jestli ovšem cesta za poznáním vede přes porovnání různých vydání textů a hledáním, který je originálnější, to je zjevně jiná otázka. Osobně se bojím, aby to takové praktikanty neodvedlo od podstatných cvičení k teoretizování. Píšete něco o soustředění mysli na sebe jako subjektivní předmět a hned na to o soustředění mysli do bytosti jako objektivní předmět. Nevím jak jiní, ale tam nerozumím, jestli se na něco ptáte, nebo se dělíte o nějakou zkušenost. Mohu poprosit o nějaké ujasnění? Hezký den...C.K.

Dobry den. ty dve vety jsem povazoval za dost rozdilne. Proto jsem je vytahl. Take nechci polemizovat ci teoretizovat. Vy a snad i ja si to prebereme tak, ze tomu porozumime. To, proc jsem to povazoval rekneme za neopravneny zasah do Mistrova dila, bylo spis s ohledem na zacinajici mystiky, kteri v tom mohou mit hokej. V podstate jsem se ptal publika na jeho nazor, tykajici se te opravnenosti pozmenovat puvodni text. Jinak nic......Jenom mohu dodat, ze porozumeni Mistrova dila kdysi mi dalo dost prace, snad mozna diky tem pozmenovanim v jeho knihach.Teprve pozdeji studiem dalsich jeho knih jsem si vse ujasnil.....Mejte se hezky , F.V.

Jeste dodatek, aby nedoslo k nedorozumeni. Ty dve rozdilne vety nejsou mym produktem. Jedna je z Prime stezky z roku 39 a ta druha z Prime stezky z roku 95.