Z archivu pana L.Š. - Děkujeme!                                                                       

Něco o práci s energiemi.

Pociťuji již hodně tíhu let a vím, že se můj odchod z tohoto světa hodně přiblížil. Chtěl bych proto ještě něco říci o své cestě k mystickým výšinám, dejme tomu také proto, že poslední dobou je zpochybňována správnost zvedání božských energií vzhůru, nad hlavu.

Jak jsem přišel k mystice a k setkání s Květoslavem, to už jsem psal jinde, ale zde bych chtěl napsat o práci s energiemi jak jsem je pochopil buď dle rad gurua, nebo jak sám jsem našel.

Prvotní rada guruova byla, volat do srdce metta, tj. do čtvrté čakry, abych tím vyřadil bloudivost mysli. Stav, který z toho vznikl jsem posílal nahoru – nad temeno hlavy. To je to známé sursum corda, převzaté z katolické latinské mše. Jenže křesťané uctívají v srdci Ježíše a já jsem volal do srdce metta – Nechť jsou všechny bytosti šťastny. Tím jsem položil základ pro budoucí příslušnost k cestě mahajány. Stav, který   jsem tím vytvářel a posílal nad temeno, budoval  v sedmé čakře základ pro charakteristiku budoucí velké realizace. To jsem ovšem tehdy na začátku nevěděl.

Volal jsem do srdce s velkou vehemencí, takže poměrně brzy se stav metta realizoval, což byla ovšem nebeská realizace, a byl to základ pro další práci. Zvedáním  tohoto stavu vzhůru, se poměrně brzy stal stav srdce i na temeni evidentní a připomínal se. Když jsem se pak soustřeďoval při držení tohoto stavu ve vědomí na nohy,  hmotná bytost se zkvalitňovala. Jenže já jsem měl moc málo času na soustřeďování. Proto jsem se začal pokoušet držet tyto stavy při fyzické práci, což Květoslav brzy zaregistroval a přišel mi poradit. O tom však více píši ve „Vzpomínce“. Zde se o této práci zmiňuji proto, že posílání energií nahoru bylo zpochybněno jako správné s tím, že to je jen házením energie do prostoru a oslabováním dotyčné osoby. Na základě vlastních zkušeností, a rad Květoslavových tvrdím, že jakékoli energie i třeba energie orgasmu, posílané vzhůru, se nerozptylují do prostoru, ale kumulují se v sedmé čakře, a vytvářejí duchovní sílu, kterou lze přenášet zpět do těla a tím měnit jeho kvalitativní náplň. Nad hlavou mystik navazuje na nadsamsarické kvality a směřuje k jejich realizaci.

Pracoval jsem takto dlouho a zdánlivě se mnoho nedělo. Jenže čas dozrával ke zkoušce a najednou zde byla moc zlá bytostná krize, kterou vyřešil tvrdý proces  velké, kosmické realizace. Tu jsem popsal již dříve jinde. Realizoval jsem první výstup z Vairočány, tudíž adibuddhu Akšobhju. Vstoupil jsem tím do Zlaté brány dhjánibuddhů. Další dosahované stavy jsou Ratnasambhava, Amogasidhi, Amitabha  a samozřejmě i Vadžradhara a Vadžrasattva. Věřím, že ve svoji smrti skončím zpět v adibuddhovi Vairočánovi, ze kterého výstupem, tj. první kosmickou realizací, jsem začal nadsvětskou stezku. Květoslav je se mnou.

Bez posílání rozvinuté srdeční energie ve kvalitě metta vzhůru nad hlavu, jakožto začátku praxe, bych to vše ostatní sotva dokázal. Je to cesta zbavování se sobectví, čili ega.

První dhjánibuddha  Akšobhja, personifikace vody (vodního principu), je zároveň prvním Vadžrasattvou. Je to tudíž cesta mahajány i vadžrajány. Květoslav  po své smrti  volil svoje místo na rozhraní projevena ve stavu nirmánakája jakožto desátý, v puránách prorokovaný Višnu, jak popisuji v minulém článku.            

Jsem zde nyní jako poslední nositel mahajány. Tuto kvalitu jsem dosud  nepředal. Ono to totiž bez souhlasu, tudíž bez přítomnosti Květoslava nejde!!! Mahajána bude naukou Nového věku. Pokračování rozhoduje on.

           V Nemojově 4.3. 2009                             J. S.