Buddhové a buddhismus v Česku

 

Jak pravil Mistr Květoslav, v mystice nejde nic snadno ani rychle a proto je třeba v sobě neustále budit nadšení a mobilizovat se do mystického úsilí. Díky práci pana Kalera si tak můžeme v tomto Novém roce s nadšením znovu přečíst Mistrův geniální úvod do Jeho obsáhlého díla, Přímou Stezku vydanou jím samotným těsně před válkou v roce 1939 ( ve formátu PDF ) zde na     Přímá Stezka první vydání 1939

Pan Kaler navíc připojil již v diskuzi načrtnuté porovnání textů mezi vydáním z roku 1939 (vždy první odstavec) a z roku 1995, kdy rozdíly jsou často značné a s odstupem času vznikají důvodné pochyby, které zásahy by mohly být původní autorské v rámci přepracování tohoto a jiných textů Mistrem samotným, a které jsou pak spíše redakční korektury češtinářské, či prosté chyby vzniklé při strojopisném přepisování Jeho díla, pakliže některé porovnávané věty a tvrzení v nich si přímo odporují (více o významu tohoto pojednává autor v Předmluvě).

S poděkováním panu Kalerovi přejeme všem usilujícím mnoho úspěchů v Novém roce 2017 a Šťastny nechť jsou všechny bytosti!...................... Robert a Helena K.

 

 

Předmuva autora:

Od vydání Přímé Stezky uplynulo bezmála sedmasedmdesát let! A když až po této době byla osudová příležitost přečíst si první vydání v přímé řeči od Mistra, vzešel z toho podnět k výzkumu jazykových úprav pro současné porozumění obsahu díla. Střídavé čtení ve dvou vydáních prvního a třetího neukazovalo významnou rozdílnost v porozumění obsahu prvního vydání. S umístěním odpovídajících si vět po sebe, už pouhý pohled ukázal hodně rozdílů a ve vlastním sdělení ještě více.

Výsledek je překvapující co do množství, ale i formy změn. Nahrazování slov posunuje  význam původních nebo ho obrací, vložení vysvětlujích slov či vět, která vnášejí nové termíny s neurčitým významem, gramatické úpravy, změna pořadí slov, jež mění důraz na slovo a věty, vyjadřování kladnou formou se mění na negativní a opačně, dlouhá souvětí dělená do samostatných vět (docela vhodné) ale bez mezivětných spojek, opačný postup vytváření souvětí a další možné úpravy s důsledkem výskytu odlišných tvrzení i s opačným významem, což aktivní čtenář může sám posoudit na níže položeném souvislém textu části díla. Malá část vět zůstává bez jakékoliv změny. Rozpytvaností po větách a z toho plynoucí zjištění množství samoúčelných změn nabízí výzkumný podnět k hledání proč.

Při srovnávání jazykové formy a obsahu sdělení týchž vět, je nutné zcela porozumět jejich obsahu. Stručné až holé ale přímé věty PS39 najednou přinesou porozumění sdělenému srovnatelné až se získanou nepřímou zkušeností, a to je překvapení.

Když se vrátíme ke stejnému obsahu u vydání PS95, je porozumění také dobré, je to však abstraktní zpracování informace v hlavě, není to ta zažívaná průzračná srozumitelnost. V tom je veliký rozdíl.

Porovnáním rozdílů celého díla v obou vydáních je viditelné, že mladší vydání v řadě případů nemůže být upravováno Květoslavovou rukou. Důkaz je prostý.

Věta z prvního vydání je obohacena slovy, často abstraktními, která pro svůj neurčitý význam ztěžují nebo i brání správnému pochopení, jež vzešlo z původní věty. To je veliká škoda. Vždyť v úvodu říká autor o účelu knihy, že má být pomocníkem žákovi na cestě. Může však rozšířit náměty pro plané diskuze v intelektuální kavárně.

Pochopení proč tomu tak je, najdeme v jednoduchém principu (i o tom je PS). Nejdříve je myšlenka (energie) a pak následuje její zápis do vět. I po těch letech ta energie zde pro nás stále je. Proto je nutný původní text jako správný klíč do zámku k otevření tomu přenosu. Co tedy nese text dalšího vydání?

Zkuste svůj vlastní výzkum. Připravený soubor odpovídajících si vět v malých odstavcích máte před sebou. Manuální práce k jeho sestavení je již vykonána a tak je pro vás odstraněna překážka k provedení si srovnání textů obou vydání.

Hodně zdaru v jeho využití.

Karel Kaler

 

Srovnání textů:

Přímá stezka K. Minařík  1. vydání 1939 Pardubice      Přímá Stezka 1939  (odkaz)

Přímá stezka K. Minařík  3. vydání 1995 Canopus

 

Význam barevného zvýraznění:

 

Aby bylo část textu 1.vyd., která se vztahuje k zvýrazněné části textu 3.vydání

….......... chybějící část textu ve 3.vyd.

mystiky  slovo s posunutým významem, jiné umístění a nová slova ve 3.vyd.

Musíme  výrazně rozdílný význam slova, chybná tvrzení ve 3.vyd.

 

 

 

Srovnání kapitol XVI, XVII, XVIII XIX Přímé Stezky v malé ukázce způsobu provedení.

 

Celé na odkazu:  Karmajóga   Bhaktijóga   Koncentrace a Velká koncentrace

 

 

 

KAPITOLA XVI.

Karma joga.

 

Pochopení tohoto faktu zjevuje nám nádherným způsobem řetěz příčin dotýkajících se nás událostí. Vidíme ony souvislosti mezi činem vykonaným v dřívějším životě a výsledkem, dostavivším se v tomto zrození.

Proto je nauka o karmajóze zařazena do mystické praxe Přímé Stezky. Pochopí-li žák mystiky tento fakt, pochopí i řetěz příčin událostí, které se ho dotýkají. Může vystopovat souvislosti mezi činem, který vykonal ve svém dřívějším životě, a výsledkem, který se dostavil v tomto zrození.

--- nad PS 39 : PS 95 / pod SROVNÁNÍ ---

 

Pochopení                    tohoto faktu zjevuje   nám nádherným způsobem   řetěz příčin

Pochopí-li  žák mystiky tento   fakt,  pochopí …........................................ i řetěz příčin

 

dotýkajících se nás událostí.   Vidíme     ony     souvislosti mezi činem       vykonaným

událostí, které se ho dotýkají. Může vystopovat souvislosti mezi činem, který  vykonal

 

v             dřívějším životě  a výsledkem,               dostavivším se v tomto zrození.

ve svém dřívějším životě, a výsledkem, který se  dostavil             v tomto zrození.

 

(úvaha: v 1.v. Pochopení faktu zjevuje (ukazuje) řetěz příčin

v 3.v. Přibude k tomuto:           pochopí    i  řetěz příčin  )

 

---------------------------------

 

Pochopíme také, jak marná a z nevědomosti vyplývající je snaha mnohých okultistů po úniku z projeveného světa, do něhož se sami zařadili konáním. Jím vyvolali vztahy duše ke světu.

Pochopí také, jak je marná a z jaké nevědomosti vyplývá snaha mnohých okultistů uniknout světu, který se jim nelíbí, ale do něhož se svým myšlením a jednáním sami za-řadili. Těmito faktory vyvolali vztahy své bytosti ke světu.

--- nad PS 39 : PS 95 / pod SROVNÁNÍ ---

 

Pochopíme také, jak     marná a z        nevědomosti vyplývající je snaha

Pochopí      také, jak je marná a z jaké nevědomosti vyplývá         snaha

 

mnohých okultistů po úniku               z projeveného světa,

mnohých okultistů               uniknout ......................  světu, který se jim nelíbí, ale

 

do něhož se                                             sami zařadili   konáním.

do něhož se svým myšlením a jednáním sami zařadili. ..............

 

---------------------------------

 

Jím vyvolali vztahy duše ke světu. Duše s sebou strhla i tělo a tím byl definitivně navázán plný vztah, jejž nelze již zrušit duševní »odpoutaností«, jak se oni domnívají.

Těmito faktory vyvolali vztahy své bytosti ke světu. Jejich bytost, svou povahou psychická, strhla s sebou i jejich tělo a tím definitivně navázali dokonalý bytostný vztah ke světu, jejž již nelze zrušit duševní „odpoutaností“, jak se domnívají.

 

--- nad PS 39 : PS 95 / pod SROVNÁNÍ ---

Jím                  vyvolali vztahy duše          ke světu.

Těmito faktory vyvolali vztahy své bytosti ke světu.

 

Duše                                                       s sebou strhla i           tělo a tím byl definitivně

Jejich bytost, svou povahou psychická, strhla s sebou i jejich  tělo a tím  …. definitivně

 

navázán                plný vztah,                      jejž nelze již zrušit duševní

navázali dokonalý bytostný vztah ke světu, jejž již nelze zrušit duševní

 

»odpoutaností«, jak se oni domnívají.

„odpoutaností“,   jak se …. domnívají.

 

---------------------------------

 

 

Naopak lze říci, že »duševní odpoutaností« nebo »únikem« svou karmu ještě více komplikují, neboť plamen vášně, jenž měl vyhasnouti tímto způsobem, sestoupil do podvědomí, kde nemůže být dosti dobře poznáván a kontrolován.*)

Naopak lze říci, že pomyslnou duševní „odpoutaností“ nebo snahou uniknout světu, svou karmu ještě víc komplikují. Plamen vášně, jenž měl vyhasnout jejich duchovním úsilím, totiž sestoupil do jejich podvědomí, kde jej již nemohou dost dobře poznávat a kontrolovat.

--- nad PS 39 : PS 95 / pod SROVNÁNÍ ---

 

Naopak lze říci, že                    »duševní odpoutaností« nebo      »únikem«    

Naopak lze říci, že pomyslnou  duševní  „odpoutaností“ nebo snahou uniknout světu,

 

svou karmu ještě více komplikují, neboť plamen vášně, jenž měl vyhasnouti tímto

svou karmu ještě  víc  komplikují. …...... Plamen vášně, jenž měl vyhasnout jejich

 

způsobem,                    sestoupil do          podvědomí, kde          nemůže být

duchovním úsilím, totiž sestoupil do jejich podvědomí, kde jej již nemohou   

 

dosti dobře poznáván a kontrolován.*)

dost  dobře poznávat  a kontrolovat.

 

(úvaha: „odpoutaností“, znamená není odpoutaností, pomyslnou „odpoutaností“  už je opět  odpoutaností )

 

---------------------------------

 

A chce-li se z něj vymaniti, musí pracovati podle návodu Karma Jogy. Znám okultisty, kteří »ničí« přilnutí »odpoutaností«, to jest nemyšlením na připoutanost. Ale tímto  způsobeni se jenom pokryjí rouškou nevědomosti (tamasu), ale přilnutí zůstává stále, jenomže si ho neuvědomují. To ovšem není řešení.

A chce-li se z něho vymanit, musí pracovat podle návodu karmajógy. Znám ovšem okultisty, kteří „ničí“ přilnutí „odpoutaností“, tj. tím, že nemyslí na fakta své vlastní připoutanosti. Tak se však jen pokrývají rouškou nevědomosti (tamasu) a přilnutí zůstává nedotčeno, jenomže si to neuvědomují. To ovšem není řešení.

 

--- nad PS 39 : PS 95 / pod SROVNÁNÍ ---

 

A chce-li se z něj   vymaniti,  musí pracovati podle návodu Karma Jogy

A chce-li se z něho vymanit,  musí pracovat  podle návodu karmajógy

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

(úvaha: v 1.v. Je poznámka *) a 3.v. je vložena systémově někde do textu jako zde)

 

Znám             okultisty, kteří »ničí« přilnutí »odpoutaností«, to jest     nemyšlením na

Znám ovšem okultisty, kteří  „ničí“  přilnutí  „odpoutaností“, tj. tím, že nemyslí        na

 

připoutanost.              Ale tímto způsobem   se jenom pokryjí   rouškou nevědomosti

fakta své vlastní připoutanosti.     Tak     se však jen pokrývají  rouškou nevědomosti

 

(tamasu), ale přilnutí zůstává     stále,      jenomže si ho neuvědomují.

(tamasu)   a   přilnutí zůstává nedotčeno, jenomže si  to neuvědomují.

 

To ovšem není řešení.

To ovšem není řešení.

 

(úvaha: v 1.v. ...přilnutí zůstává stále, jenomže si ho neuvědomují.

v 3.v.    ...přilnutí zůstává nedotčeno, jenomže si  to neuvědomují.

přilnutí si neuvědomují, tak si jistě také neuvědomují, když zůstává nedotčeno)

 

---------------------------------

 

Pod rouškou vyrovnanosti,  jestliže člověk nepropadl tuposti, zůstávají ještě přání a hnutí, třebaže jenom v jemném stavu. Ta jednou propuknou a člověk se zjeví v dřívější své pudovosti.

Jestliže pod rouškou vyrovnanosti neotupěl, stejně v jeho bytosti zůstávají přání a hnutí, třebaže jen v jemném stavu. Jednou se proderou do denního vědomí a člověk se pak snadno může projevit ve své dřívější pudovosti.

--- nad PS 39 : PS 95 / pod SROVNÁNÍ ---

 

             Pod rouškou vyrovnanosti, jestliže člověk nepropadl tuposti,

Jestliže pod rouškou vyrovnanosti                                          neotupěl,

 

                                 zůstávají ještě přání a hnutí, třebaže jenom v jemném stavu.

stejně v jeho bytosti zůstávají …....  přání a hnutí, třebaže   jen    v jemném stavu.

 

Ta jednou   propuknou                                 a člověk                                   se zjeví v

... Jednou se proderou do denního vědomí a člověk se pak snadno může projevit ve

 

dřívější své pudovosti.

své dřívější pudovosti.

---------------------------------

 

KAPITOLA XVII.

Bhakti joga.

 

 

Nežádá odstup od životních dění jako jogy vyšší a proto je nositelkou zkušeností, velmi důležitých pro orientaci v nižším. V následujícím to bude objasněno. Podle filosofie Přímé Stezky vyžaduje koncentrace odvrácení pozornosti od smyslové skutečnosti. Z toho důvodu nenastávají reakce v nižším, které jsou příčinou zkušeností. Ale Bhakti Joga (stejně jako Karma Joga) se nižšímu nevyhýbá. Nechává je fungovati, ale zároveň si razí nový směr, pokud se týče mysli a zájmů, z čehož se vyvodí tření (reakce), které přinese zkušenosti.

Následující odstavce to objasní. Podle filozofie Přímé Stezky vyžaduje základní jógický úkon, koncentrace, odvrácení pozornosti od smyslové skutečnosti. Z toho důvodu nemohou v nižších oblastech psychické bytnosti nastat reakce, z nichž životní zkušenosti pramení. Ale bhaktijóga nás stejně jako karmajóga neučí, abychom se nižším projevům žití vyhýbali. Máme je ponechat v činnosti, ale zároveň si duševním usměrněním razit nový směr myšlení a zájmů. Tím se vyvodí tření (reakce), které přinese žádoucí životní zkušenosti.

--- nad PS 39 : PS 95 / pod SROVNÁNÍ ---

 

Nežádá odstup od životních dění jako jogy vyšší a proto je nositelkou zkušeností velmi důležitých pro orientaci v nižším.

…......................................................................................................................................

 

V následujícím to bude                    objasněno. Podle filosofie Přímé Stezky vyžaduje

.. Následující    …........ odstavce to objasní.      Podle filozofie Přímé Stezky vyžaduje

 

                                    koncentrace  odvrácení pozornosti od smyslové skutečnosti. Z

základní jógický úkon, koncentrace, odvrácení pozornosti od smyslové skutečnosti. Z

 

toho důvodu nenastávají reakce v nižším,                                                                      

toho důvodu nemohou                 v nižších oblastech psychické bytnosti nastat reakce,

 

které jsou příčinou zkušeností.               Ale Bhakti Joga        (stejně jako Karma Joga)

z   nichž    životní   zkušenosti pramení. Ale bhaktijóga   nás  stejně jako karmajóga

 

                          se nižšímu                      nevyhýbá.  Nechává je             fungovati, ale

neučí, abychom se nižším   projevům žití    vyhýbali. Máme je ponechat v činnosti, ale

 

zároveň si                                       razí nový směr, pokud se týče mysli     a zájmů,

zároveň si duševním usměrněním razit nový směr …................... myšlení a zájmů.

 

z čehož se vyvodí tření (reakce), které přinese                          zkušenosti.

Tím       se vyvodí tření (reakce), které přinese žádoucí životní zkušenosti.

 

---------------------------------

 

Zkušenosti v nižším jsou potravou pro duši. Tato, sytíc se jimi, postupně se uspokojuje, a když je jimi nasycena, sama se od nich odvrací, čímž dosahuje odpoutanosti. Odpoutání duše, dosažené tímto způsobem, je dokonalé. Není zkušenosti, po níž by toužila, nebo která by ji překvapovala. Je spokojená ve svém stavu a proto se neobává svedení. Je daleka jakéhokoliv vzrušení a proto nepotřebuje býti opatrnou a pozornou jako ta, která je odvrácena násilím, jímž se míní odvrácení, způsobené koncentrací k bezpředmětnému.

Zkušenosti v nižší oblasti jsou psychickou potravou pro vnitřní já, které se jimi sytí a tím se postupně uspokojuje. Když je jimi nasyceno, samo se od nich odvrací, čímž člověk dosahuje odpoutanosti v nižším smyslu. Vnitřní odpoutání, jehož jsme tímto způsobem dosáhli, je dokonalé. Není již zkušenosti, po níž by člověk toužil nebo která by jej překvapovala. Je spokojen ve svém stavu, neobává se svedení z cesty k dokonalému produchovnění. Je dalek jakéhokoli vzrušení, a proto nepotřebuje být opatrný a pozorný jako ten, kdo se odvrací od dosud žádoucích zkušeností násilím, tj. koncentrací na bezpředmětné opory, jež si volí za koncentrační objekt.

 

--- nad PS 39 : PS 95 / pod SROVNÁNÍ ---

 

Zkušenosti v nižším            jsou                    potravou pro duši.        Tato, sytíc se jimi,

Zkušenosti v nižší    oblasti jsou psychickou potravou pro vnitřní já, které se jimi sytí

- - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - - -

         postupně se uspokojuje, a když je jimi nasycena, sama se od nich odvrací, čímž

a tím se postupně uspokojuje. .. Když je jimi nasyceno, samo se od nich odvrací, čímž

 

           dosahuje odpoutanosti.                            Odpoutání duše, 

člověk dosahuje odpoutanosti v nižším smyslu. Vnitřní odpoutání, jehož jsme tímto

 

dosažené tímto způsobem,               je dokonalé. Není     zkušenosti, po níž by

                          způsobem  dosáhli, je dokonalé. Není již zkušenosti, po níž by

 

           toužila, nebo která by ji   překvapovala. Je spokojená ve svém stavu a proto se

člověk toužil    nebo která by jej překvapovala. Je spokojen   ve svém stavu,

 

neobává      svedení.                                                              Je daleka  jakéhokoliv

neobává se svedení  z cesty k dokonalému produchovnění. Je dalek    jakéhokoli

 

vzrušení  a proto nepotřebuje býti opatrnou a pozornou jako ta, která je  odvrácena

vzrušení, a proto nepotřebuje být opatrný    a pozorný   jako ten, kdo se odvrací

 

                                                   násilím, jímž se míní odvrácení, způsobené

od dosud žádoucích zkušeností násilím,        tj.          …............   …..............

 

koncentrací k   bezpředmětnému.

koncentrací na bezpředmětné       opory, jež si volí za koncentrační objekt.

 

---------------------------------

 

Nezáleželo mu na tom, že vnuknutí, kterého se mu dostalo, neshodovalo se s tím, co bývá poznáno životním stylem všech, ani mu nezáleželo na tom, že vjemy, jež měly být předzvěstmi budoucích událostí, dosvědčovaly svou prolhanost, nýbrž věřil všemu, co přicházelo, neboť nebyl schopen jakékoliv kritiky.

Nebyl schopen jakékoli kritiky, proto mu nezáleželo na tom, že se jeho vnuknutí neshodovalo s tím, co životní styl ostatních lidí ověřuje jako dobré a správné. Pak mu již nezáleželo ani na tom, že se nesplňovaly vjemy, jež měly být předzvěstmi budoucích událostí, ale věřil všemu, co přicházelo z neviditelného světa.

 

--- nad PS 39 : PS 95 / pod SROVNÁNÍ ---

 

                                                          Nezáleželo mu na tom, že              vnuknutí,

Nebyl schopen jakékoli kritiky, proto mu nezáleželo  na tom, že se jeho vnuknutí

 

kterého se mu dostalo, neshodovalo se s tím, co bývá poznáno životním stylem všech,

…................................  neshodovalo .... s tím, co …..................  životní    styl ostatních

 

                                                             ani mu      nezáleželo      na tom, že

lidí ověřuje jako dobré a správné. Pak       mu již nezáleželo ani na tom, že

 

                         vjemy, jež měly být předzvěstmi budoucích událostí, dosvědčovaly

se nesplňovaly vjemy, jež měly být předzvěstmi budoucích událostí, …..................

 

svou prolhanost, nýbrž věřil všemu, co přicházelo, neboť nebyl schopen jakékoliv

…......................    ale   věřil všemu, co přicházelo  …......…...................................

 

kritiky.

…......  z neviditelného světa.

 

(úvaha: neschopnost jakékoli kritiky nastane nejdříve nebo se postupně rozvíjí ?)

 

---------------------------------

 

Neschopnost kritisovati je výsledkem nerozumného zbavení se uvědomování Já jako diferencované jednotky. A tento fakt nerozumného počínání si praktiků dovoluje mi neposuzovati hodnotu mystických praktik podle dojmů, jež vzbuzují. Spíše jsem nucen považovati je za slabochy, podlehnuvší své vnitřní rozháranosti a citovosti. To, s hlediska mystické prakse, není ničím jiným, než tápáním, které není směrodatné pro posuzování hodnoty mystiky. — Mystická nauka je plna nejreálnějších pravd jako věda, ale není vinna, že někteří nerozumní lidé, podléhající svým fantasiím a ilusím, prohlašují se za její představitele.

Zbaví-li se mystik nerozumně sebeuvědomění ve formě diferencované jednotky nebo v jáství, je následkem toho neschopen konstruktivní kritiky. A toto nerozumné počínání některých praktických mystiků mi dovoluje, abych hodnotu jejich mystických praktik neposuzoval podle dojmů, jež vzbuzují. Spíš jsem nucen tyto tzv. mystiky pokládat za slabochy, kteří podlehli své vnitřní rozháranosti a citovosti. Z hlediska mystické praxe není tato situace nic jiného než tápání, které pro posuzování hodnot praktické mystiky není směrodatné. Mystická nauka je plná nejreálnějších pravd jako věda a není vinna tím, že se za její představitele prohlašují někteří nerozumní lidé, podléhající svým fantaziím.

--- nad PS 39 : PS 95 / pod SROVNÁNÍ ---

 

Neschopnost kritisovati je výsledkem nerozumného                  zbavení se

…....................................................... Zbaví-li            se mystik nerozumně

 

uvědomování Já    jako     diferencované jednotky.

sebeuvědomění ve formě diferencované jednotky nebo v jáství, je následkem toho

 

neschopen konstruktivní kritiky.

 

A tento fakt nerozumného počínání si                      praktiků                   dovoluje mi

A toto   ….. nerozumné     počínání         některých praktických mystiků mi dovoluje,

 

                                  neposuzovati hodnotu  mystických  praktik   podle dojmů, jež

abych hodnotu jejich mystických                   praktik neposuzoval  podle dojmů, jež

 

vzbuzují. Spíše jsem nucen považovati             je                          za slabochy,

vzbuzují. Spíš   jsem nucen                    tyto tzv. mystiky pokládat za slabochy, kteří

 

podlehnuvší své vnitřní rozháranosti a citovosti. To, s hlediska mystické prakse, není

podlehli        své vnitřní rozháranosti a citovosti. .... Z hlediska mystické praxe    není

 

                   ničím jiným,  než tápáním,

tato situace nic     jiného než tápání,

 

které není   směrodatné   pro   posuzování   hodnoty   mystiky.   — Mystická nauka je

které pro posuzování hodnot praktické mystiky není směrodatné.    Mystická nauka je

 

plna nejreálnějších pravd jako věda, ale není vinna,       že

plná nejreálnějších pravd jako věda   a   není vinna tím, že

 

                                                     někteří nerozumní lidé, podléhající svým fantasiím

se za její představitele prohlašují někteří nerozumní lidé, podléhající svým fantaziím.

 

a ilusím, prohlašují se za její představitele.

….........

---------------------------------

 

KAPITOLA XVIII.

Koncentrace.

 

Jádrem prakse Přímé Stezky, tak jako každé jiné okultní discipliny, je koncentrace.

To vysvitne z pochopení jejího esoterního významu, kterým dokazuje, že je askesí,

prováděnou v duševní oblasti.

To se každému ujasní teprve tehdy, když pochopí její ezoterní význam: že je to

askeze, která se provádí v duševní oblasti.

--- nad PS 39 : PS 95 / pod SROVNÁNÍ ---

 

To vysvitne z pochopení jejího esoterního významu,                            kterým dokazuje,

To se každému ujasní teprve tehdy, když pochopí její ezoterní význam:   .....................

 

že je     askesí,                prováděnou v duševní oblasti.

že je to askeze, která se provádí        v duševní oblasti.

 

(úvaha: Jádrem praxe je koncentrace, to vysvitne z pochopení jejího (koncentrace) ezoterního významu, kterým (ezoter. význ.) dokazuje, že je (koncentrace) askezí prováděnou v duševní oblasti.

v 1.v.:…jejího (koncentrace) esoterního významu, kterým dokazuje, že je askezí...

v 3.v.:…ezoterní význam: že je to askeze, která se provádí v duševní oblasti.)

---------------------------------

 

                                             Dále možnostmi, které            poskytuje,  zejména však

             ustálením zřece a všech    duševních sil.

Její ezoterní význam dále vysvítá z možností, které může poskytnout, zejména …... z

toho, že ustaluje   zřece a všechny duševní    síly.

---------------------------------

 

Nechci    býti            zpátečníkem,        zavrhujícím technický pokrok, nýbrž chci

Nechci se jevit jako zpátečník,      jenž zavrhuje      technický pokrok; …..... chci jen

 

poukázati na nutnost duševní rovnováhy, která dává vědění, neohraničené předsudky

poukázat  na nutnost duševní rovnováhy, která dává vědění  neohraničené předsudky

 

a dojmy, vyplynulými   z vnímání vnějších jevů,

a dojmy, vyplývajícími z vnímání vnějších jevů.

 

  a   tím   i                                                               pochopení pro správné používání

….. Tím ....  chci upozornit i na to, že je nezbytné pochopit     ….. správné používání

 

magických sil ve vnitřním smyslu a technických vymožeností ve vnějším smyslu.

magických sil ve vnitřním smyslu a technických vymožeností ve vnějším smyslu.

 

(úvaha:   KM v 1.v. 

„...chci poukázati na nutnost duševní rovnováhy, která dává vědění a tím i pochopení pro...“ ; ten kdo chce zdůrazněně upozorňovat na nezbytnost pochopit správné používání atd., sám nepochopil či nechtěl, že to vše vyplývá z nutnosti duševní rovnováhy, která dává..., jak sám Mistr píše )

---------------------------------

 

Ohraničování skutečnosti je založeno na funkcích tak zvaných hrubších smyslů a

            vědomí,      že          Já je individualisované.

Lidé ohraničují skutečnost proto, že se opírají o funkce tzv.       hrubších smyslů a

      o přesvědčení, že jejich Já je individualizované.

---------------------------------

 

    Necháme-li se prvními přesvědčovati a     druhým        zmásti, probudíme k činnosti

Nenecháme-li se  smysly přesvědčovat  a přesvědčeními zmást, probudíme k činnosti

 

schopnost rozlišování ve sféře hmotného a viditelného jsoucna, což  je příčinou

schopnost rozlišování ve sféře hmotného a viditelného jsoucna  a to  je příčinou

 

vymezování pojmu skutečnost.

vymezování pojmu skutečnost.

 

(úvaha: v 1.vydání Necháme-li...  ve 3.v. Nenecháme-li...  vede ke stejnému závěru; že by to tak bylo z pohledu poznání získaného na konci Přímé Stezky? )

---------------------------------

 

Skutečnost však nelze stlačiti mezi meze, ve kterých se pohybuje smyslové vnímání. A také ji nelze vtěsnati do prostoru, který lze obsáhnouti hypothesami, přípustnými domněle zdravým rozumem.

Skutečnost však nelze zatlačit do hranic, ve kterých se pohybuje smyslové vnímání. A také ji nelze vtěsnat do prostoru, který lze obsáhnout hypotézami domněle odpovídajícími zákonům logiky a zdravého rozumu.

 

(úvaha: zpřehleďme si to:

       domněle odpovídajícími zákonům logiky a zdravého rozumu ,

měřeno dle: ... odpovídajícími zákonům logiky a zákonům zdravého rozumu ,

o čem je zákon zdravého rozumu? - a tak můžeme přemýšlet o další neznámé o které se v prvním vydání nic neříká; a bylo to tak průzračné:  domněle zdravým rozumem

nebo snad právě proto? )

---------------------------------

 

Při cvičení koncentrace se totiž každý mystik musí odvážiti vyjíti z vlastního těla

a to,     bez průpravy získané pratyaharou, by bylo spojeno s nebezpečím

                           znemožnění návratu do těla.

Je-li uskutečněna pratyahara        (rozlišování jemného                od hrubého),

dává   poznati vztahy.

Při cvičení koncentrace se totiž každý mystik musí odvážit vyjít z vlastního těla

a to by bez průpravy získané pratjáhárou        bylo spojeno s nebezpečím,

že by se již třeba    nemohl       vrátit    .…..... zpět.

….... Uskutečnění pratjáháry, totiž rozlišování jemného materiálu od hrubého následkem pojetí celé bytosti prostřednictvím vnímání provázeného živou pozorností, vede k poznání vztahů     mezi tělem, psychickými faktory a osobním vědomím.

 

(úvaha: Prvním vydání píše KM pro žáka pomůcku na jeho přímé stezce.

Třetí vydání množením slov ač možná správných ztěžuje žákovi nelézajícím se v nějakém místě stezky porozumění rady. Snad jako podněty do planých diskuzí.)

---------------------------------

 

KAPITOLA XIX.

Velká koncentrace.

 

 

V takové koncentraci se nalézají v klidu mysl i tělo. Cesta k ní vedoucí je obsažena

v potlačování    všech vjemů při                             podržení schopnosti pozorovací

k vnějším věcem i  k vjemům           vnitřního světa. Zkrátka je to stav indiference

                          ve stavu nejvýš probuzeného                 vědomí.

V takové koncentraci      jsou       v klidu mysl i tělo. Cesta k ní vedoucí je vyjádřena

.. potlačováním všech vjemů,     přičemž si člověk podrží     schopnost  pozorovat

.. vnější      svět   a .. vnímat  přitom svět      vnitřní. Zkrátka je to stav indiferentismu,

který se prožívá ve stavu nejvýš probuzeného (bdělého) vědomí.

 

(úvaha: v 1.v.  Cesta k ní vedoucí je obsažena v potlačování všech vjemů při

      podržení schopnosti pozorovací k vnějším věcem i k vjemům vnitřního světa

v 3.v. podrží schopnost  pozorovat vnější svět a vnímat přitom svět vnitřní; rozpor ! )

---------------------------------

 

                           Jedno i druhé patří do oblasti extrémů  a proto je nutné zrušiti to

protichůdnou koncentrací. Žádný odstup, ani přílišné spojení, nýbrž úplná vyrovnanost

obou je nutná. Ze spojení vznikají konflikty a ztráta svobody; odstup často

bývá výsledkem působení                                                 principu tamas.*)

Vzhledem k tomu jedno i druhé patří do oblasti extrému, a proto je nutné zrušit to

protichůdnou koncentrací. Žádný odstup  ani přílišné spojení, ale     úplná vyrovnanost

obou je nutná. Ze spojení vznikají konflikty a ztráta svobody, odstup často

…...................................... pochází ze silného převládání principu tamas v lidské

bytosti.

---------------------------------

 

*) Převládnutí tamasu je           příčinou netečnosti, která se může zdáti      odstupem

a odpoutáním. V      pravdě    však to je potlačení vnímání       hnutí duše,

která                                     pak             přilne               nekontrolovaně.

    Převládnutí tamasu je často příčinou netečnosti, která se může podobat odstupu

a odpoutání.    Ve skutečnosti to však je potlačení  vjemů    a   duševních hnutí,

         jejichž prostřednictvím pak člověk přilne ke světu nekontrolovaně.

 

(úvaha:  potlačení vnímání hnutí duše   není stejné jako  vjemů a duševních hnutí )

---------------------------------

 

Samozřejmé je, že odpoutáním vědomí od zevního světa při konání zbaví vás do jisté míry následků, ale to neznamená, že se netvoří karma.

Odpoutáním vědomí od zevního světa při konání se samozřejmě do jisté míry zbavíte následků svého konání, ale to neznamená, že se karma netvoří.

--- nad PS 39 : PS 95 / pod SROVNÁNÍ ---

 

Samozřejmé je, že odpoutáním vědomí od zevního světa při konání

…................. ..  … Odpoutáním vědomí od zevního světa při konání

 

                         zbaví vás do jisté míry              následků,

se samozřejmě          ….. do jisté míry zbavíte následků svého konání,

 

ale to neznamená, že se netvoří karma.

ale to neznamená, že se karma netvoří.

 

(úvaha:  co je tedy samozřejmě samozřejmé? )

---------------------------------

 

U adepta, který má přímé    spojení s Prazákladem,        soustřeďují se všechny ideje

a síly lidstva. Kdyby adept porušil rovnováhu                    sil,

                        nastal by zmatek.                                                            Proto je možno

se domnívati, že zmatek ve světě nastal porušením rovnováhy sil nerozumnými lidmi,

kteří se nějakým způsobem uschopnili    ovládati  síly, vyzařované Prazákladem.

U adepta, který je v přímém spojení s Prazákladem bytí, se soustřeďují všechny ideje

a síly lidstva. Kdyby adept porušil rovnováhu vesmírných sil psychickou nerovnováhou, nastal by zmatek buď na zemi, nebo v celém vesmíru. Proto je možno

se domnívat,  že zmatek ve světě nastal porušením rovnováhy sil nerozumnými lidmi,

kteří se nějakým způsobem uschopnili k ovládání síly  vyzařované Prazákladem

stvoření.

---------------------------------

 

Konec ukázky.