Jdi na obsah Jdi na menu
 


Tři kapitoly z nedokončeného konceptu

Tři kapitoly z nedokončeného konceptu
 
JUDr. Miloslav Kovář


 
 

Obsah
 
SURSUM CORDA – VZHŮRU SRDCE ............................................................................................................ 1

ČINNOST TĚLESNÁ I DUŠEVNÍ, ENERGICKÉ AKTIVNÍ JEDNÁNÍ ...................................................... 1 RADOSTNOST ......................................................................................................2

 

 
 
Sursum corda – vzhůru srdce
 
Touhy mít světské věci a jim odpovídající prožitky je nutno zanechat a místo nich se má veškerá touha s odpovídajícími city a myšlením obrátit k získání nejušlechtilejších vlastností, které jsme schopni pochopit, a které připisujeme obvykle Bohu, respektive božství. Sursum corda je tedy vzýváním Boha, božství nebo těch nejvznešenějších kvalit (a nejušlechtilejších), aby se v nás uskutečnily, rozvinuly a nahradily tak ty lidské, nedokonalé. Měli bychom vůlí pobízet city a mysl k tomuto zaměření vzhůru co nejintenzivněji. Někteří namítají, že nejsou schopni takového citového povznesení. Jestliže měli rádi ženu (nebo žena muže), pak tato jejich námitka je jen důkazem jejich malé touhy po vykoupení nebo po božském životě. Tuto možnost nebo schopnost milovat lidsky, světsky, je proto nutno vůlí nutit na ideály (k zaměření na) nadsvětské. Sursum corda je tedy možno považovat za nejdůležitější činnost k dosažení bytostné proměny a toto povznesení by mělo být probuzeno vírou, že to dokážeme. Pravá víra je ale dnes vzácná květina a tak, když se nám nedostává víry, musíme duševní stav důvěry vytvářet jeho vynucením, resp. vžíváním se do něho.


 
 
Činnost tělesná i duševní, energické aktivní jednání
 
Pro úspěch v józe se požaduje hned od počátku intenzivní činnost tělesná i duševní. S činností duševní by kde kdo snad souhlasil, zvláště když by si ji vyložil jako soustřeďování, nebo správněji vyjádřeno, jako pokusy o soustřeďování. Mnozí se však podivují nad tím, že je požadována i prudká činnost tělesná. Zdá se jim to v rozporu s předpokládanými výsledky jógické snahy, kterými má být uklidňování celé bytosti ve všech jejích projevech. Proti tomu by se však mohlo argumentovat, že uklidnění bytosti ve všech jejích projevech se tedy dosáhne všeobecnou leností – těla i duše, mysli i vědomí. Spánek by pak mohl být považován za nejúčinnější prostředek k uklidnění bytosti. S takovým postupem by již jistě nikdo nesouhlasil. Jógické snažení je ve všech směrech aktivní činností! Je to boj na všech možných frontách proti vlastním sklonům, tendencím, stavům, zkrátka proti všem skutečnostem, které jsou překážkou dosažení nejvyššího poznání a vykoupení. Boj je přece vždy velká aktivita a vykoupení je vlastně zbavení se těchto všech omezujících skutečností. Tamasické, temné a nehybné prvky v bytosti jsou omezující skutečností velmi nebezpečnou a to proto, že si je člověk většinou neuvědomuje. Přesto je samozřejmé, že se musíme veškeré temnoty v bytosti zbavit, protože jen tak budeme moci zažít bez omezení jas čistého vědomí.
 
Prostředkem k rozrušení této temnoty v bytosti je intenzivní tělesná činnost. Je snad možné si představit někoho jako nejvýš energického bez tělesné aktivity? Stavění a bourání Milarepou by mohlo vypadat jako zbytečná činnost. Nebo charitativní a sociální činnost zavedená Vivekánandou neměla za účel jen odosobňování. Ve všech dobrých ašramech bylo vždy hodně zevní činnosti, i kdyby to měl být třeba jen sport. Tato tělesná činnost by měla být dokonce vystupňována tak, že by ji mysl svou činností nestačila sledovat, což by mělo za následek zastavení mysli, protože by se neměla o co opřít. Zastavení mysli jako následek prudké činnosti vnější! Pod vzdáváním se světa si obyčejně představujeme zanechání veškeré světské činnosti. To by však bylo nesprávné pochopení. Pokud jsme na této planetě, musíme být zevně činní, musíme být nějak s ostatními bytostmi ve spojení, musíme být z něčeho a nějak živi. To, čeho se musíme zbavit, to jsou všechny duševní vztahy ke světu! Musíme se proto naučit rozlišovat mezi činností navenek, činností samou o sobě a mezi duševními pouty ke světu, která nás k této činnosti nutí. Touhy něco mít pro sebe, z něčeho se radovat nebo i něco nenávidět, takovéto touhy, které nás nutí k činnosti, abychom to a to vytoužené získali pro sebe, této touhy se musíme vzdát, nikoli tedy samotné činnosti! Budeme-li činní bez těchto vztahů, roztřese taková činnost naši nehybnou bytost, umožní nám tak její poznání a proměnu v životnější skutečnost. S důrazem je tedy třeba opakovat, že důvodem naší fyzické činnosti nesmí být ukojování světských tužeb! Buďme tedy činní s postojem karmajogína, který neočekává výsledek své činnosti; nebo konejme vše nesobecky jako práci pro všechny, nebo pro uctění Nejvyššího a netěšme se z dobrých výsledků, ani si nekažme náladu, když se práce nedaří tak, jak bychom si přáli.


 
 
Radostnost
 
Radostnost nesmí mít svou příčinu v tomto světě mimo člověka. Taková radostnost by nemohla být dostatečně čistá a mysl by samozřejmě opouštěla tělo a setrvávala by mimo nás na místě příčiny radosti. Takováto radost není pro urychlení duchovního zrání žádoucí. Radost má pramenit ve vlastní bytosti, aby mysl byla donucena pozorovat s ní i tělo. Tak pomalu docílíme, že naše pozornost se nebude věnovat okolnímu světu. Ještě větší význam bezpříčinné radostnosti je v tom, že jejím působením se začne bytost uklidňovat. Světské tendence budou ustupovat do pozadí, vzruchy ze žádostivosti, nenávist a sobectví se za takovéto duševní pohody nebudou projevovat, nebo alespoň nikoli v dřívější intenzitě a mysl začne mít tendenci spočívat (spojovat se) v tomto dobrém stavu a tím ve vlastní bytosti, nikoli mimo ní. Tak se vytvoří spolehlivý základ pro další duševní, pocitové, dobré a šťastné stavy. Jejich působením se bude tělo více a více uklidňovat a začne přijímat také toto štěstí ducha a tím vzniknou předpoklady pro soustředění celé bytosti na této bázi duševní spokojenosti a pro prožívání toho, co buddhismus označuje jako vnory. Jógického soustředění se tedy dosahuje uklidněním bytosti a bytost uklidníme jen šťastnými duševními stavy. Radujte se proto čistě a bezpříčinně bez ustání! Patandžali praví: „…Rychlého úspěchu v józe dosahují ti, kdo jsou nejvíce energičtí!“… Buddhismus klade stejný požadavek. Historie a praktičtí, nám známí mystikové, potvrzují, že rychlých výsledků v józe se dosahovalo jen při mocném vzplanutí, při horečné činnosti, při nekompromisním dodržování mravních příkazů. Pro mladé lidi je to podmínka vzhledem k jejich věku a energii splnitelná. Jiný citát z Pataňdžaliho (kap. 114): „…s velikou láskou k vytčenému cíli…“ znamená také planutí vzhůru – sursum corda. Nedojde-li k tomuto téměř pominutí v horečné snaze, je možné ze známých příkladů konstatovat, že vytrvalá houževnatá práce i při nekompromisním vzdávání se světa, přináší výsledky až po delší době…

 

Za přípravu podkladu děkujeme Patrikovi B.
 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti

(Robert, 11. 11. 2019 21:33)

Dobrý večer.
Květoslav praví, že kdo touží po osvobození, ten osvobozen nebude. Je tedy nutno hledat pouze Cestu a teprve na jejím konci se ukáže, bude-li to nekonečná cesta bódhisattvů pro dobro ostatních, či je-li bytost už zralá pro přijetí stavu buddhy - a v tomto žádné chtění nepomůže, rozhodne to pouze ona bytostná zralost, kdy mystická nauka je zde od toho, aby toto zrání urychlila.
Z toho ovšem vyplývá, že současný člověk ve smyslu stávajícího jáství se tohoto dožít nemůže, jelikož Cesta je transformačním procesem do původního stavu bytí, jehož současné já v hmotném těle je pravým opakem a musí tedy být zcela odstraněno. Nedojde tedy k vidění nového světa starýma očima, ubezpečuje Mistr, ale pouze starého světa novýma očima.
Podle všeho máte ještě dost času na to, aby jste neživil plané naděje, ale vzal věc do svých rukou. Jsou skutečně ztracení boží synové, z jejichž návratu bude mít Bůh radost. Většinou jsou postiženi duchovní pýchou, což, jak Květoslav uvádí, svědčí o jejich blízkosti dévické sféře. Dokáží-li však tento svůj tvrdý povahový kaz odstranit pokořením se před Bohem, bude hlavní překážka jejich návratu odstraněna. Mistr vzpomíná, jak po své první realizaci přijal na dalších 20 let nekompromisní bhakti kázeň a i když si "mohl žít" jako realizovaný, dál pracoval na ukáznění své bytosti a dělal v ní pořádek - a nelíbilo se mu to, píše o tom.
Za druhé je nutno přijmout nekompromisní kázeň vnímání povrchu těla a to především nohou, aby jste ovládl svou mysl a mohl zažít blaženost stavu ne-myšlení. Neboť mysl je největším vrahem Skutečnosti a tím také onoho božského domova, po kterém toužíte.
Dostal jste se k Nauce, s níž je její úřadující guru vždy metafyzicky spojen a Mistr uvádí, že vzdychat v přítomnosti gurua je špatné. Nauka je "vozidlem života na druhý břeh", tak využijte své dobré karmy a schopností, nastartujte a jeďte. Zůstanete-li u zvažování a filozofování, tak se nestane vůbec nic, karmu to nezastaví, nepřibrzdí ani neurychlí, praví Mistr, jenom zabijete svůj drahocenný čas - a nic cennějšího nemáte.
Mnoho štěstí v úsilí, zdraví Robert

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti

(Robert, 14. 11. 2019 0:59)

Dobrý večer.
Vícero lidí realizovalo na základě dozrálých zásluh z minulosti ještě před setkáním se s Naukou a guruem. Odnesli si z toho výhodu, že se základna jejich vědomí posunula výše, než-li lidská, nadprůměrně se zlepšily jejich intelektuální schopnosti a mocně vzrostla jejich duševní a někdy i tělesná síla, nemluvě o jejich duchovní hodnotě oproti běžným lidem. To je v pořádku.
Nedávno jste psal o tom, že by bylo dobré nezanechat zde svou mrtvolu. Kdyby se takovýto realizovaný člověk dal přesvědčit, aby přijal autoritu gurua a Květoslavův systém cesty bytostné proměny, pak by to zajisté bylo možné a pro něj, dá se říci, i snadné.
Problémem těchto realizovaných však je, že ulpěli na extatickém stavu vědomí a odmítají sestoupit z výšin dolů na zem pro své nepročištěné tělo a působit na něj vědomím tak, aby zmizelo z viditelné pláně tohoto světa. Projevuje se to třeba schopností skvěle abstraktně myslet a hodiny zasvěceně hovořit o tématu, kdy většina jejich případných posluchačů bude sotva vědět, o čem mluví, aniž by jim však dotyční byli schopni uvařit běžné kafe či udělat jednohubky k občerstvení (a na své nepraktičnosti si případně i zakládají a mají to za důkaz své duchovní nadřazenosti).
Může za to nedostatečné podchycení svého těla, na něž neměli tito spontánně realizovaní dost času a často ani nevěděli, že musí začínat od povrchu svých nohou, aby svou extatickou mysl uzemnili a poznatky z abstraktních sfér byli schopni konkretizovat a převést do běžného života k užitku svému i jiných. Proto z nich nevznikají bódhisattvové a mudrci, ale pouze filozofové, praví Mistr, jejichž myšlení a život se dříve či později jejich okolí začne jevit jako defektní.
Proto guru Josef řekl, že takovéto realizace u Nauky neplatí a dotyčný musí projít celým mystickým kursem od počátku jako obyčejný člověk, už jenom z důvodů, že žádná realizace nezbaví člověka ega a mravní nedokonalosti, na čemž končí práce až dosažením stavu nirmánakája, jak to uskutečnili Květoslav a Josef.
Stejně o tomto píše i Mistr, který v komentáři k Pataňdžalimu (str. 128-129) uvádí, že při správně prováděné józe se extatickým stává tělo a nikoli mysl a proto jsou jogínové lidé, kteří dosáhli dokonalosti, nikoli extatici, kteří žijí ve vyšších sférách, což někdy končívá i šílenstvím.
Nejinak se k tomu staví klasický buddhismus, kdy všechny vnory, platící mnichovi za soustředění, jak praví Buddha Gautama, jsou prožitkové stavy a tedy s tělem, v těle realizované a tělo proměňující.
Proto řešení problému, který jste dříve nadmínil, skutečně existuje, člověk může zmizet "domů" i s těma botama, jak pravil Květoslav. Otázkou zde zůstává, zda-li je dotyčný schopen a ochoten vyměnit extázi vědomí, podobající se skrze prožívání drogové závislosti, za extázi těla v obyčejném lidském stavu vědomí, aby se stal mudrcem a nesmírně praktickým a dobře učleněným člověkem, jako byli právě buddhové Květoslav a Josef.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti

(Nemo, 12. 11. 2019 19:42)

Na "Cestu" jsem vstoupil v roce 2002 a s uvědomováním nohou jsem začínal v roce 1992. "Domov" se mi ukázal v roce 1994, když jsem se ocitnul ve vědomí jako v jediné Skutečnosti. Mystika jak ji chápu, je prostě úsilí na celý život.
Vstup na Cestu se projevil ve změně vědomí, kterým se běžne zabýváme světem.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti

(Nemo, 12. 11. 2019 18:48)

"je tedy naděje, že se nenaplní chmurná vize gurua Josefa o tom, že nauka Květoslava Minaříka bude při netečnosti bílé rasy, které byla k jejímu zachování darována, znovu vrácena do Tibetu" - jednotlivci nejsou neteční a něktěří i podle nauky žijí i když některé věci vyžadují čas a jistou připavenost k pochopení a většina rasy prostě není dostatečně karmicky zralá. Ale v Tibetu to byli také jenom jednotlivci, kterí se zasloužili o to, aby nauka přežila. Prostě dělejme nelíp jak umíme , a snad pochopíme co nám ješte chybí.

Re: Re: vlastnosti

(Jitka, 29. 10. 2019 19:59)

Ano, ano, ano .
Ten Oshůuv komentář je výstižný. Růst bez úsilí není možný. Vždycky, když se dostaví nějaké turbulence, tak si vzpomenu
na Mistrův výrok v jeho životopise volně cituji
" to už mě moje bytost poslouchala na slovo" , jak poklidně a samozřejmě to zní a co se za tímto výsledkem skrývá doopravdy.

Re: vlastnosti

(Jitka, 29. 10. 2019 8:19)


Opravuji se a přeji Vám a všem krásné úterý :-D J.

Re: vlastnosti

(Petr P., 31. 10. 2019 22:46)

No jo. Pro housenku běláska je přirozená potrava kapusta. Je si tato housenka vědoma, že tím zahradníkovi škodí, a proto se přemění v motýla, aby tím tuto špatnou vlastnost opustila?

Re: Re: vlastnosti

(Patrik, 2. 11. 2019 9:50)

Milý Petře,
příměr s housenkou, motýlem a mravním přepodstatněním neberme tak doslova.

Když už bude polemizovat o škodách na zahradě.
Tak v potravinovém řetězci, housenka běláska tak velký predátor není.
Jejím právě zmíněný zahradník. :)

Spíše bych v této diskusi věnoval více pozornosti slovům Robertovým.
Vše dobré.

Re: Re: Re: Re: vlastnosti

(Patrik, 9. 11. 2019 11:13)

Dobrý den Petře,
nejsem si jistý, jestli na těchto stránkách najdete co hledáte.
Váš poslední příspěvek o tom bohužel svědčí.
Nic ve zlém, ale pokud Vás zajímá genetická mutace s larvou, doporučuji film Vetřelec.

Ďalšie kapitoly

(Meyrink, 15. 9. 2019 21:16)

Ktovie aké ďalšie kapitoly by ešte pribudli...

Vlastnosti

(Petr P., 11. 8. 2019 18:22)

Špatné vlastnosti musejí být logicky přemoženy. Kam je dáte, když je chcete nahradit?

Re: Vlastnosti

(Robert, 11. 8. 2019 23:25)

Opustíte je...