Tři kapitoly z nedokončeného konceptu
Tři kapitoly z nedokončeného konceptu
JUDr. Miloslav Kovář
Obsah
SURSUM CORDA – VZHŮRU SRDCE ............................................................................................................ 1
ČINNOST TĚLESNÁ I DUŠEVNÍ, ENERGICKÉ AKTIVNÍ JEDNÁNÍ ...................................................... 1 RADOSTNOST ......................................................................................................2
Sursum corda – vzhůru srdce
Touhy mít světské věci a jim odpovídající prožitky je nutno zanechat a místo nich se má veškerá touha s odpovídajícími city a myšlením obrátit k získání nejušlechtilejších vlastností, které jsme schopni pochopit, a které připisujeme obvykle Bohu, respektive božství. Sursum corda je tedy vzýváním Boha, božství nebo těch nejvznešenějších kvalit (a nejušlechtilejších), aby se v nás uskutečnily, rozvinuly a nahradily tak ty lidské, nedokonalé. Měli bychom vůlí pobízet city a mysl k tomuto zaměření vzhůru co nejintenzivněji. Někteří namítají, že nejsou schopni takového citového povznesení. Jestliže měli rádi ženu (nebo žena muže), pak tato jejich námitka je jen důkazem jejich malé touhy po vykoupení nebo po božském životě. Tuto možnost nebo schopnost milovat lidsky, světsky, je proto nutno vůlí nutit na ideály (k zaměření na) nadsvětské. Sursum corda je tedy možno považovat za nejdůležitější činnost k dosažení bytostné proměny a toto povznesení by mělo být probuzeno vírou, že to dokážeme. Pravá víra je ale dnes vzácná květina a tak, když se nám nedostává víry, musíme duševní stav důvěry vytvářet jeho vynucením, resp. vžíváním se do něho.
Činnost tělesná i duševní, energické aktivní jednání
Pro úspěch v józe se požaduje hned od počátku intenzivní činnost tělesná i duševní. S činností duševní by kde kdo snad souhlasil, zvláště když by si ji vyložil jako soustřeďování, nebo správněji vyjádřeno, jako pokusy o soustřeďování. Mnozí se však podivují nad tím, že je požadována i prudká činnost tělesná. Zdá se jim to v rozporu s předpokládanými výsledky jógické snahy, kterými má být uklidňování celé bytosti ve všech jejích projevech. Proti tomu by se však mohlo argumentovat, že uklidnění bytosti ve všech jejích projevech se tedy dosáhne všeobecnou leností – těla i duše, mysli i vědomí. Spánek by pak mohl být považován za nejúčinnější prostředek k uklidnění bytosti. S takovým postupem by již jistě nikdo nesouhlasil. Jógické snažení je ve všech směrech aktivní činností! Je to boj na všech možných frontách proti vlastním sklonům, tendencím, stavům, zkrátka proti všem skutečnostem, které jsou překážkou dosažení nejvyššího poznání a vykoupení. Boj je přece vždy velká aktivita a vykoupení je vlastně zbavení se těchto všech omezujících skutečností. Tamasické, temné a nehybné prvky v bytosti jsou omezující skutečností velmi nebezpečnou a to proto, že si je člověk většinou neuvědomuje. Přesto je samozřejmé, že se musíme veškeré temnoty v bytosti zbavit, protože jen tak budeme moci zažít bez omezení jas čistého vědomí.
Prostředkem k rozrušení této temnoty v bytosti je intenzivní tělesná činnost. Je snad možné si představit někoho jako nejvýš energického bez tělesné aktivity? Stavění a bourání Milarepou by mohlo vypadat jako zbytečná činnost. Nebo charitativní a sociální činnost zavedená Vivekánandou neměla za účel jen odosobňování. Ve všech dobrých ašramech bylo vždy hodně zevní činnosti, i kdyby to měl být třeba jen sport. Tato tělesná činnost by měla být dokonce vystupňována tak, že by ji mysl svou činností nestačila sledovat, což by mělo za následek zastavení mysli, protože by se neměla o co opřít. Zastavení mysli jako následek prudké činnosti vnější! Pod vzdáváním se světa si obyčejně představujeme zanechání veškeré světské činnosti. To by však bylo nesprávné pochopení. Pokud jsme na této planetě, musíme být zevně činní, musíme být nějak s ostatními bytostmi ve spojení, musíme být z něčeho a nějak živi. To, čeho se musíme zbavit, to jsou všechny duševní vztahy ke světu! Musíme se proto naučit rozlišovat mezi činností navenek, činností samou o sobě a mezi duševními pouty ke světu, která nás k této činnosti nutí. Touhy něco mít pro sebe, z něčeho se radovat nebo i něco nenávidět, takovéto touhy, které nás nutí k činnosti, abychom to a to vytoužené získali pro sebe, této touhy se musíme vzdát, nikoli tedy samotné činnosti! Budeme-li činní bez těchto vztahů, roztřese taková činnost naši nehybnou bytost, umožní nám tak její poznání a proměnu v životnější skutečnost. S důrazem je tedy třeba opakovat, že důvodem naší fyzické činnosti nesmí být ukojování světských tužeb! Buďme tedy činní s postojem karmajogína, který neočekává výsledek své činnosti; nebo konejme vše nesobecky jako práci pro všechny, nebo pro uctění Nejvyššího a netěšme se z dobrých výsledků, ani si nekažme náladu, když se práce nedaří tak, jak bychom si přáli.
Radostnost
Radostnost nesmí mít svou příčinu v tomto světě mimo člověka. Taková radostnost by nemohla být dostatečně čistá a mysl by samozřejmě opouštěla tělo a setrvávala by mimo nás na místě příčiny radosti. Takováto radost není pro urychlení duchovního zrání žádoucí. Radost má pramenit ve vlastní bytosti, aby mysl byla donucena pozorovat s ní i tělo. Tak pomalu docílíme, že naše pozornost se nebude věnovat okolnímu světu. Ještě větší význam bezpříčinné radostnosti je v tom, že jejím působením se začne bytost uklidňovat. Světské tendence budou ustupovat do pozadí, vzruchy ze žádostivosti, nenávist a sobectví se za takovéto duševní pohody nebudou projevovat, nebo alespoň nikoli v dřívější intenzitě a mysl začne mít tendenci spočívat (spojovat se) v tomto dobrém stavu a tím ve vlastní bytosti, nikoli mimo ní. Tak se vytvoří spolehlivý základ pro další duševní, pocitové, dobré a šťastné stavy. Jejich působením se bude tělo více a více uklidňovat a začne přijímat také toto štěstí ducha a tím vzniknou předpoklady pro soustředění celé bytosti na této bázi duševní spokojenosti a pro prožívání toho, co buddhismus označuje jako vnory. Jógického soustředění se tedy dosahuje uklidněním bytosti a bytost uklidníme jen šťastnými duševními stavy. Radujte se proto čistě a bezpříčinně bez ustání! Patandžali praví: „…Rychlého úspěchu v józe dosahují ti, kdo jsou nejvíce energičtí!“… Buddhismus klade stejný požadavek. Historie a praktičtí, nám známí mystikové, potvrzují, že rychlých výsledků v józe se dosahovalo jen při mocném vzplanutí, při horečné činnosti, při nekompromisním dodržování mravních příkazů. Pro mladé lidi je to podmínka vzhledem k jejich věku a energii splnitelná. Jiný citát z Pataňdžaliho (kap. 114): „…s velikou láskou k vytčenému cíli…“ znamená také planutí vzhůru – sursum corda. Nedojde-li k tomuto téměř pominutí v horečné snaze, je možné ze známých příkladů konstatovat, že vytrvalá houževnatá práce i při nekompromisním vzdávání se světa, přináší výsledky až po delší době…
Za přípravu podkladu děkujeme Patrikovi B.
Komentáře
Přehled komentářů
Dobrý den. Chtěla bych se zeptat, na kterém webu je možné najít daný článek.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti
(Robert, 6. 5. 2021 17:40)
Dobrý den, Miloslave.
Znovu děkuji za Vaši důvěru, obávám se však jisté psychologické zákonitosti, o níž Mistr Květoslav píše, a to, že čím více se snažil svou nauku precizovat a co nejsrozumitelněji vyložit, tím více se lidé od něho i Nauky odvraceli.
Mnoho usilujících věří v tzv. dokonalé poučení, tedy že jim mystiku někdo tak vysvětlí, že ji ve výsledcích vlastně ihned uskuteční neboť za stěžejní problém proč to nejde považují to, že tomu zkrátka nerozumí a proto neví jak na to.
Tady se ovšem nabízí paralela s perfektně napsanou příručkou "Jak chytit mustanga", kdy většina čtenářů této příručky dokonale pochopí, jak postupovat při odchytu divokého koně (kterým naše vlastní bytost de facto je) a jsou nadšení z tohoto výkladu. Na prérii pak ale stejně nepotkáte živou nohu, která by to šla doopravdy zkusit...
Květoslav však také radí, abychom naslouchali lidem, co nám říkají, a tak Vaši žádosti vyhovím, i kdyby to mělo smysl jen pro jednoho usilujícího. Článek poněkud rozšířím a uvedu samostatně pod názvem Nejtěžší je to nejdůležitější.
Nechť jsou všechny bytosti šťastny!
S pozdravem Robert
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti
(Nemo, 11. 11. 2019 15:05)Hezky formulováno - božská podstata by se už ráda vydala domů . Tahle pohnutka je již 25 let živou připomínkou, snad se člověk dožije ješte v tomhle životě onoho domova...
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti
(Robert, 11. 11. 2019 21:33)
Dobrý večer.
Květoslav praví, že kdo touží po osvobození, ten osvobozen nebude. Je tedy nutno hledat pouze Cestu a teprve na jejím konci se ukáže, bude-li to nekonečná cesta bódhisattvů pro dobro ostatních, či je-li bytost už zralá pro přijetí stavu buddhy - a v tomto žádné chtění nepomůže, rozhodne to pouze ona bytostná zralost, kdy mystická nauka je zde od toho, aby toto zrání urychlila.
Z toho ovšem vyplývá, že současný člověk ve smyslu stávajícího jáství se tohoto dožít nemůže, jelikož Cesta je transformačním procesem do původního stavu bytí, jehož současné já v hmotném těle je pravým opakem a musí tedy být zcela odstraněno. Nedojde tedy k vidění nového světa starýma očima, ubezpečuje Mistr, ale pouze starého světa novýma očima.
Podle všeho máte ještě dost času na to, aby jste neživil plané naděje, ale vzal věc do svých rukou. Jsou skutečně ztracení boží synové, z jejichž návratu bude mít Bůh radost. Většinou jsou postiženi duchovní pýchou, což, jak Květoslav uvádí, svědčí o jejich blízkosti dévické sféře. Dokáží-li však tento svůj tvrdý povahový kaz odstranit pokořením se před Bohem, bude hlavní překážka jejich návratu odstraněna. Mistr vzpomíná, jak po své první realizaci přijal na dalších 20 let nekompromisní bhakti kázeň a i když si "mohl žít" jako realizovaný, dál pracoval na ukáznění své bytosti a dělal v ní pořádek - a nelíbilo se mu to, píše o tom.
Za druhé je nutno přijmout nekompromisní kázeň vnímání povrchu těla a to především nohou, aby jste ovládl svou mysl a mohl zažít blaženost stavu ne-myšlení. Neboť mysl je největším vrahem Skutečnosti a tím také onoho božského domova, po kterém toužíte.
Dostal jste se k Nauce, s níž je její úřadující guru vždy metafyzicky spojen a Mistr uvádí, že vzdychat v přítomnosti gurua je špatné. Nauka je "vozidlem života na druhý břeh", tak využijte své dobré karmy a schopností, nastartujte a jeďte. Zůstanete-li u zvažování a filozofování, tak se nestane vůbec nic, karmu to nezastaví, nepřibrzdí ani neurychlí, praví Mistr, jenom zabijete svůj drahocenný čas - a nic cennějšího nemáte.
Mnoho štěstí v úsilí, zdraví Robert
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti
(Robert, 14. 11. 2019 0:59)
Dobrý večer.
Vícero lidí realizovalo na základě dozrálých zásluh z minulosti ještě před setkáním se s Naukou a guruem. Odnesli si z toho výhodu, že se základna jejich vědomí posunula výše, než-li lidská, nadprůměrně se zlepšily jejich intelektuální schopnosti a mocně vzrostla jejich duševní a někdy i tělesná síla, nemluvě o jejich duchovní hodnotě oproti běžným lidem. To je v pořádku.
Nedávno jste psal o tom, že by bylo dobré nezanechat zde svou mrtvolu. Kdyby se takovýto realizovaný člověk dal přesvědčit, aby přijal autoritu gurua a Květoslavův systém cesty bytostné proměny, pak by to zajisté bylo možné a pro něj, dá se říci, i snadné.
Problémem těchto realizovaných však je, že ulpěli na extatickém stavu vědomí a odmítají sestoupit z výšin dolů na zem pro své nepročištěné tělo a působit na něj vědomím tak, aby zmizelo z viditelné pláně tohoto světa. Projevuje se to třeba schopností skvěle abstraktně myslet a hodiny zasvěceně hovořit o tématu, kdy většina jejich případných posluchačů bude sotva vědět, o čem mluví, aniž by jim však dotyční byli schopni uvařit běžné kafe či udělat jednohubky k občerstvení (a na své nepraktičnosti si případně i zakládají a mají to za důkaz své duchovní nadřazenosti).
Může za to nedostatečné podchycení svého těla, na něž neměli tito spontánně realizovaní dost času a často ani nevěděli, že musí začínat od povrchu svých nohou, aby svou extatickou mysl uzemnili a poznatky z abstraktních sfér byli schopni konkretizovat a převést do běžného života k užitku svému i jiných. Proto z nich nevznikají bódhisattvové a mudrci, ale pouze filozofové, praví Mistr, jejichž myšlení a život se dříve či později jejich okolí začne jevit jako defektní.
Proto guru Josef řekl, že takovéto realizace u Nauky neplatí a dotyčný musí projít celým mystickým kursem od počátku jako obyčejný člověk, už jenom z důvodů, že žádná realizace nezbaví člověka ega a mravní nedokonalosti, na čemž končí práce až dosažením stavu nirmánakája, jak to uskutečnili Květoslav a Josef.
Stejně o tomto píše i Mistr, který v komentáři k Pataňdžalimu (str. 128-129) uvádí, že při správně prováděné józe se extatickým stává tělo a nikoli mysl a proto jsou jogínové lidé, kteří dosáhli dokonalosti, nikoli extatici, kteří žijí ve vyšších sférách, což někdy končívá i šílenstvím.
Nejinak se k tomu staví klasický buddhismus, kdy všechny vnory, platící mnichovi za soustředění, jak praví Buddha Gautama, jsou prožitkové stavy a tedy s tělem, v těle realizované a tělo proměňující.
Proto řešení problému, který jste dříve nadmínil, skutečně existuje, člověk může zmizet "domů" i s těma botama, jak pravil Květoslav. Otázkou zde zůstává, zda-li je dotyčný schopen a ochoten vyměnit extázi vědomí, podobající se skrze prožívání drogové závislosti, za extázi těla v obyčejném lidském stavu vědomí, aby se stal mudrcem a nesmírně praktickým a dobře učleněným člověkem, jako byli právě buddhové Květoslav a Josef.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti
(Robert, 29. 11. 2019 19:29)
Dobrý večer.
Mistr Květoslav uvádí celkem tři vývojové fáze vyhraněného sebeuvědomování, tj. ego, egoismus a jeho tvrdší verzi (žitý egoismus) egocentrismus.
Praví také, že např. v nebešťanech nelze nalézt ani stopu sobectví. Z toho vyplývá, že egoismus nevzniká prostým sebeuvědomováním ve tvaru, kdy bytosti emanačním procesem z absolutního já vzešlé přijímají individuální ego, ale je následkem rozvoje guny tamas v dekadentním procesu jejich sestupu do sansára (za jehož nejzazší výspu je považováno nebe Ogmin), kdy v momentě převahy cetrifugálních tendencí mysli nad centripetálními, pokryje se jejich vědomí jakousi temnotou nepoznání, uvádí Mistr.
To také znamená, že převaha orientace vědomí na vnější prostředí následně přivodí egoismus, tj.dekadenci ega, i u ducha dlícího dosud v dokonalém těle. Jako příklad Květoslav uvádí pradávný sestup člověka na planetu Zemi, kdy naši prapředkové žili transcendentní stavy těla i vědomí odpovídající pátému buddhistickému vnoru a byli tedy, stejně jako staroegyptský bůh Horus, jak uvedl buddha Josef, "Pány nekonečného prostoru".
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti
(Robert, 1. 12. 2019 22:17)
Dobrý večer.
Prázdnota má vždy přirozenou tendenci absorbovat vše, co se ji vědomím dotkne.
Proto Mistr v Mahajánských textech uvádí: "Dosáhne-li někdo osvobození na úrovní vědomí, což je prvou podmínkou k převedení bytnosti (tj. lidské existence coby vědomím vybavené procesující struktury) ve kvalitu vědomí, má místo toho, aby šel dál cestou osvobozování, které by se pak již dotýkalo dalších složek jeho bytnosti, sestoupit opět do bytosti (jež se skrze sedimentaci a krystalizaci zdá být statickou základnou našeho bytí). Tím dokáže, že pochopil, že nedostal své tělo proto, aby z něho utekl, ale aby je donosil v konání dobra" (str. 88).
Má-li se tedy člověk vymanit z nekonečného, neovládnutelného procesu znovuzrozování a s tím spojených vynucených osudů, nezbývá mu, než nastoupit cestu bytostné proměny, jejímž výsledným stavem je tzv. oslavené tělo, které jako nirmánákájové uskutečnili buddhové Květoslav a Josef.
Pak se bude, jako vysoká duchovní a mravně dokonalá bytost, pohybovat na rozhraní projevených a neprojevených skutečností, držíc ve vědomí jak transcendentno, tak i tělo a bude jako bóddhisattva znovu a znovu dobrovolně vstupovat do sansára, žijíc dokonalost ale i strast nevědomého tvora (Mahajánské texty, str. 89).
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti
(Robert, 5. 12. 2019 20:49)
Dobrý večer, Nemo.
Děkuji za Vaši zkušenost, kterou takto sdílíte s ostatními. Do mysli mi však přichází Květoslavova slova, že se mystik nemá zaobírat minulostí, jelikož to vždy znamená stagnaci na Cestě a vzniká nebezpečí, že by se mohl stát pověstnou Lotovou ženou, jakýmsi kamenným pomníkem "zašlé slávy" stojícím opodál.
A to pak zejména, když se člověk cítí na to, že by mohl jít "zdánlivě kratší a strmější cestou soustředěním, na které tak snadno dochází k názorovým, mravním a duševním pádům" (Mahajánské texty, str. 93).
Zdeněk před časem dal na stránky Mistrovo varování z Tajného zasvěcení, jak se často zamění soustředění na tělo za soustředění mysli, "jejíž pomocí se znovu a znovu podněcuje k rozvinutí myšlenek a spekulací. Spekuluje se „kolem dokola“ o ničem nebo o zdánlivém něčem. Ve skutečnosti je to bloudění mysli, byť jiného druhu, než s jakým se potkáváme u lidí automaticky a nepřetržitě myslících o jevech světa zevních věcí.“ (Tajné zasvěcení, str.112).
A protože se na stránkách zatím nevyskytují příspěvky, které by velebily Bělostnou Dynastii guruů, jejich Dokonalou Nauku a Obec, což je zcela přirozené pro ty, jež dosáhli oblažujících a osvěcujících stavů skrze mravní očistu, je, zdá se, nutno připomínat zrádné překážky vyskytující se při soustřeďovacích snahách, "v nichž člověk zaniká často proto, že neuhodl smysl situace, jíž prochází, jindy zase následkem omylu, vzpomínkou na minulost a podobnými příčinami" (Mahajánské texty, str. 93).
Mnoho mnoho dobrých inspirací do dalšího úsilí, zdraví Robert
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti
(Zdeněk, 17. 11. 2019 10:43)
A ještě jeden postřeh k poslednímu příspěvku Roberta, týkající se nutnosti spojit světské a nadsvětské snahy.
„Žít v úzkém vztahu s transcendentální oblastí neznamená ještě žít stranou drsných skutečností obecného života. Ale žít v tomto vztahu je možné jen tehdy, když člověk moudrostí vyvažuje strasti obecného života, v jejichž středu žije vždy, dokud nosí hmotné tělo. Další stupně mystického nebo jógického vývoje jsou proto v přímé spojitosti s normálním lidským učleněním, které je ve spojení se životními zkušenostmi; jejich pomocí se prostřednictvím pochopení překonávají životní strasti, jež postihují svět. – Kdo dovede žít božský život, jen když se zcela abstrahuje od života, ten nemá předpoklady k tomu, aby v něm setrval vždy a za všech okolností. Jestliže se může na základě vnějších podmínek izolovat od společnosti, může to vždy být jenom na čas, ať již z důvodů vnějších, nebo vnitřních. A kdyby se ze zevních důvodů nemusil nikdy vrátit do lidské společnosti, rozhodnou tuto otázku vnitřní činitelé. Člověk jako fyzickým tělem obdařená bytost není tvor naprosto samostatný. Právě strukturou svého těla je spjat se vším, co žije; nedovede-li žít božský život ve společnosti, pak jej přestane žít v tu chvíli, kdy ho mocný hlas jeho přirozenosti zavolá zpět do lidské společnosti. A nezavolá-li ho, je nutno zkoumat, zda není bytostí zlomenou ... (MT, str.17-18)
„Kdo koná správně všechny občanské povinnosti, stává se niterně radostným a spokojeným; v tomto stavu se mystická cvičení (např. volání k Bohu o soustředění) stávají velmi úspěšnými. Radost a spokojenost ze správného plnění občanských povinností, která vyústí ve snahu samočinně se zaměřující k duchovní dokonalosti, je předpokladem k zániku karmických provinění a zásluh. A snaha zaměřená k duchovní dokonalosti, vyjádřená mystickým úsilím, které se chápe jako nezbytnost duševního očišťování, povznášení a soustředění v nejlepší duševní náladě, vytváří podmínky pro hodnotné příští zrození. V něm bude bytost vybavena pravými mystickými silami, jaké nezbytně potřebuje, aby neutrpěla morální úhony ve společnosti, v níž se eventuálně znovu zrodí.“ ... (MT, str.76)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti
(Nemo, 12. 11. 2019 19:42)
Na "Cestu" jsem vstoupil v roce 2002 a s uvědomováním nohou jsem začínal v roce 1992. "Domov" se mi ukázal v roce 1994, když jsem se ocitnul ve vědomí jako v jediné Skutečnosti. Mystika jak ji chápu, je prostě úsilí na celý život.
Vstup na Cestu se projevil ve změně vědomí, kterým se běžne zabýváme světem.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti
(Zdeněk, 17. 11. 2019 10:41)
K poslednímu osvětlujícímu příspěvku Roberta bych ještě něco dodal.
Květoslav píše, že cesta ke SVOBODĚ je získávána očistou vědomí ode všech předmětů smyslového vnímání (Tajné zasvěcení, str.107), kdy králem těchto smyslů je vlastně utvořený NÁZOR, zřetel (Mahajánské texty, str.12). A tento názor, tuto mysl je třeba „usmrtit“ (MT, str.12). Že se začíná POZOROVÁNÍM TĚLA, to už víme. Cesta k poznání Skutečnosti nevede ani vpřed, ani nahoru, ale jen DOVNITŘ bytosti všemi vrstvami bytí až k jeho centru (TZ, str.108).
Při této příležitosti Květoslav upozorňuje, že usilující často ZAMĚŇUJE pozorování těla za koncentraci mysli - cituji: „… Vraťme se však k začátku této práce. Je zajímavé, že tak zřídka kdo je schopen přivést pozorování těla až k tomuto výsledku. Spíš toto pozorování těla zamění za koncentraci mysli, jejíž pomocí se znovu a znovu podněcuje k rozvinutí myšlenek a spekulací. A ty mu zabrání získat zkušenosti z postupující a prohlubující se koncentrace vyvolané pozorováním těla. Útěk od pozorování těla se pak takovým lidem stává zvykem, jenž jim už nikdy nedovolí uvést mysl do klidu. Spekuluje se „kolem dokola“ o ničem nebo o zdánlivém něčem. Ve skutečnosti je to bloudění mysli, byť jiného druhu, než s jakým se potkáváme u lidí automaticky a nepřetržitě myslících o jevech světa zevních věcí.“ (TZ, str.112)
„Cesta vrstvami bytí od jeho periférie až k centru je reálný postup, při němž je kontrola a evidence naprostá. Vyžaduje se pouze to, aby se ten, kdo se oddá pozorování svého těla, nikdy nedal strhnout vtírajícími se nápady. Když se člověk nedrží jen POZOROVÁNÍ těla, ale udržuje si duševní živost, která se manifestuje touhou zvídat a spekulovat, vzniká jich víc než obvykle. Je třeba dosáhnout čistého a všeho prostého pozorování těla. K němu se musí přidružit kontrola vnímání zevního světa a současně i nekompromisní potlačování dojmů z tohoto světa. Pak jistě člověk přejde od prostého vnímání svého těla k poznávání procesů, jež se dějí jak v něm samém, tak i v jeho psychické sféře. Tím se člověk dostává vlastně na fakultu vědy o vnitřním životě …“ (TZ, str.115)
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti
(Zdeněk, 17. 11. 2019 10:46)
A do třetice všeho dobrého - něco k morálním zásadám. (Tajné zasvěcení, str.35):
„Nejhorší však, čeho se může dopustit ten, kdo slyšel poučku o pohlavní zdrženlivosti, jestliže na něho vůbec zapůsobila, je přerušování pohlavní zdrženlivosti. Takový člověk zpravidla nikdy nedosáhne poznání: to znamená dovést pohlavní zdrženlivost na vrchol, kde je překonán kritický nápor pohlavnosti, kde se pohlavnost poddá a vznikne zkušenost, co všechno vlastně pohlavnost znamená i že vlastně motivuje všechno zevní počínání lidí. Místo toho bude pohlavnosti podléhat i při nižším tlaku, až jí konečně bude podléhat jako na samém začátku, kdy ho ani nenapadlo s pohlavností bojovat. To se pak projeví jako duchovní pád. …“
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti
(Nemo, 21. 11. 2019 14:55)
"žádná realizace nezbaví člověka ega a mravní nedokonalosti"
Je sebeuvědomování ve tvaru považováno za egoismus spontánně, nebo jsou to jenom momenty sebeuvědomění, kdy dochazí ke stotožňování uvědomování s ješte neproměněným tělem ?
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti
(Nemo, 30. 11. 2019 3:18)
Ďekuji za osvětlení, v nekonečnu se pamatuji stačil zájem vidět svět abych se opět ocitnul v těle. Předpokládám že udržet se v těle při vnímání nekonečna je možné jenom v totálně přebudovaném těle.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti
(Nemo, 2. 12. 2019 5:55)
Ďekuji za osvětlení, kdybych byl v nekonečnu setrval, tělo by zemrělo.
Ano absorbovat se do prázdnoty se může jevit jako "pohodlné řěšení" oproti "cestě životy".
Zdá se že na "cestě životy" se člověk snaží odstranit každou nevědomost.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti
(Nemo, 12. 11. 2019 18:48)"je tedy naděje, že se nenaplní chmurná vize gurua Josefa o tom, že nauka Květoslava Minaříka bude při netečnosti bílé rasy, které byla k jejímu zachování darována, znovu vrácena do Tibetu" - jednotlivci nejsou neteční a něktěří i podle nauky žijí i když některé věci vyžadují čas a jistou připavenost k pochopení a většina rasy prostě není dostatečně karmicky zralá. Ale v Tibetu to byli také jenom jednotlivci, kterí se zasloužili o to, aby nauka přežila. Prostě dělejme nelíp jak umíme , a snad pochopíme co nám ješte chybí.
Re: Re: vlastnosti
(Jitka, 29. 10. 2019 19:59)
Ano, ano, ano .
Ten Oshůuv komentář je výstižný. Růst bez úsilí není možný. Vždycky, když se dostaví nějaké turbulence, tak si vzpomenu
na Mistrův výrok v jeho životopise volně cituji
" to už mě moje bytost poslouchala na slovo" , jak poklidně a samozřejmě to zní a co se za tímto výsledkem skrývá doopravdy.
Sursum corda
(Bohuslav, 8. 9. 2020 20:35)
Dobrý večer.
Rád by som sa Vás opýtal, ako presne praktikujete sursum corda.
Ďakujem.
Re: Sursum corda
(Robert, 9. 9. 2020 16:13)
Dobrý den,
vážím si Vašeho dotazu, ale pokud je tato otázka směřována na mně, pak bych připomenul varování Mistra Květoslava, že pokud někomu vyzradíte co a jak v mystice přesně cvičíte, pak minimálně tato cvičení pozbydou svou účinnost, bude-li to však nevhodný člověk na nevhodném místě, připraví usilujícího i o výsledky těchto cvičení.
Květoslav v České mahajáně také upozorňuje, že mystická cvičení nejsou jako kuchařské recepty, kde se dá všechno přesně popsat a odvážit.
Je tedy nutno se do duchovního bádání, jimž sursum corda de facto je, vložit s velkou vehemencí a celobytostně obracet se vzhůru k Nejvyššímu ideálu tak dlouho, dokud se vnitřně neobjeví indicie o správnosti postupu, kterým se člověk dovolá příslušných kontaktů a reakcí.
Nechť se Vám v úsilí daří, z pozdravem Robert
Ramana Maharishi
(Miroslav, 24. 5. 2020 2:21)
Dobrý den všem
Chtěl bych se zeptat jaký názor měl Květoslav Minařík
na Maharishiho.vím že v praxe přímé stezky 3 tam o něm něco píše ale tu knihu jsem četl už dávno a momentálně nemám k ní přístup.bylo by možné sem tu část ohledně Maharishiho zkopírovat?vopřed ďekuji.
Ať se daří.
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: vlastnosti
(Blažena, 16. 5. 2021 14:25)