Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mistr a Nauka


Na internetu je možno najít na téma Květoslav Minařík vícero odkazů a někdy i dotazů. Převládá mínění, že to byl v lepším případě jogín a mystik a autor četných spisů o duchovnu, což je v zásadě pravda. Lze však vypátrat i názory, že byl buddhista a učenec a dokonce jsem v jednom časopise přečetl, že si říkal Milaräpa… K tomu ovšem nelze mlčet.

Na téma života Mistra Květoslava je nejlépe přečíst si jeho autobiografii Kečara a s dílem se seznámit prostřednictvím knih a na stránkách jeho školy www.mahayana.cz/czech/default.html.

Květoslav Minařík se po osmnácti měsících nekompromisní snahy o zdolání vrcholu duchovního úsilí stal v roce 1926 buddhou par excellance a také avatárem Višnuovým neboť právě toto vysoké trenscendentní božstvo při druhém sebezasvěcení v roce 1946 realizoval (viz. hinduistická trojice Šiva, Višnu, Brahma). Touto jeho realizací v duchovních oblastech skončil věk Ryb, který byl zároveň věkem Brahmovým (jak praví Mistr „plným násilí a krve“) a začal věk Vodnáře, který bude věkem Višnuovým.

Mistr Květoslav Minařík je také nirmánakájou (živým buddhou dlícím v třetím těle Buddhově, viz. též trikája jako dharmakája, sambóghakája a nirmánakája) a coby božský avátar je nyní egregorem (duchovním inspirátorem) prostoru. Jeho působením se uplatní Nový věk jako mnohem klidnější, harmoničtější a také delší, než-li předchozí (mayské období devíti pekel přechází nyní do období třinácti nebí).

Mistr praví, že duchovní život v nové době bude těžší a buddha Josef k tomu na vysvětlenou dodává: "protože bude snadný" (tedy bez nynějších velkých tlaků). Jak sám Mistr ale o střídání cyklů praví, "po věku Višnuově nastane věk Šivův a ten teprve bude velebný" (neboť Šiva je ničitelem utrpení, které pramení z nevědomosti).

Květoslav Minařík je tedy novým Spasitelem lidského rodu, tím  který, stejně jako Buddha Gautama, znovu roztočil kolo svaté dharmy (jelikož buddhové se na světě vyskytují od nepaměti chráníc lidstvo před úpadkem obnovováním duchovních kvalit).

Jaké však máme pro tato tvrzení důkazy? Vzpomeňme si na jiné případy nirmánakájů v minulosti: Někdejší princ Siddhártha po svém „probuzení“ svým stoupencům jednoduše oznámil, že se stal buddhou, stejně tak později Ježíš Nazaretský po dosažení konstatoval, že je Boží syn ("jeho stav Christos ovšem představuje duchovní  mládí, stav buddhy pak stáří", praví Mistr).

V obou případech tito zakládají obec svých následovníků bez jakékoliv touhy po osobním prospěchu (spíše ke své újmě), natož aby, jak vidíme dnes u různých pseudoguruů, vysávali své věrné z majetku, ne-li něco horšího a kochali se svou slávou a obdivem zástupů. Místo sebechvály skvěli se nadpozemskou moudrostí, ve které na světě nenašli sobě rovného (zde srovnej s vrcholnými politiky, kteří zase nenajdou sobě rovných v řečnění a zaujímání neprůstřelných póz).

Jinak co do poznávacích znamení (např. Ježíši jeho zázraky ke všeobecnému uznání nijak nepomohly) praví Mistr, že na čele to napsáno neměli“ (byli to prostě lidé z masa a kostí) a ani on sám nebyl vyjímkou. V jeho případě je až úsměvné, že první kdo poznal jeho stav, nebyli jeho žáci, ale žena znalá klasického buddhismu, která přepisovala jeho spisy. Byla to paní Pavlová, jenž si všimnula indicií, které při výkladu a formulování své Nauky zanechal a zpříma se jej zeptala, je-li buddhou. Mistr přisvědčil a požádal jí, aby se o tom pomlčela… A to v rámci našeho národa trvá dodnes.

Proto se sangha (obec) považuje za třetí klenot (vedle buddhy a jeho dharmy) neboť vydává svědectví o Bhagavánovi (Nejsvětější osobnost božství, za něž je třeba takováto mimořádná vtělení považovat) a uskutečňováním Jeho učení tuto nauku k všeobecnému dobru rozšiřuje (neboť základem je vždy úsilí mravní, které jako jediné vytváří a umožňuje snesitelný život na Zemi).

Přes tyto živé následovníky, skrze jejich osvícený rozum, cit a úsilí, tak máme do dnešních dob na 2 miliardy(!) vyznavačů křesťanství (což by v čase pronásledování apoštolů a prvních křesťanů připadalo zhola nemožné) a ještě starší buddhismus vyznává či praktikuje asi půl miliardy stoupenců.

Květoslav Minařík znovuobjevil  zavátou stezku buddhů  a dokázal k nejvyšším metám vést nejnadanější ze svých žáků. Tím je v buddhismu myšleno, že dosáhli osvobození vyvázáním se ze sansára coby oblasti působící karmy a podmíněných skutečností. Proto zde neuvádím nižší realizace, kterých dosáhli jiní jeho stoupenci, byť by to byla realizace brahmická (sféra Boha Stvořitele). Těmi nejznámějšími osobozenými podle dosažených výsledků byli:

 

- p. Jeřábek, při smrti realizoval sféru sambóghakája

 - doc. Antonín Bajer (v dřívějším vtělení svatý Metoděj), uskutečnil stav zabitého Beránka (vyhlazení jáství úplným prostoupením božským Duchem), po smrti svou energii odevzdal Nauce

- JUDr. Miloslav Kovář, při smrti realizoval nebe buddhistům známé jako Ogmin (Bez návratu), nejvyšší to sféru rúpa-dhátu (transcendentních světů ve tvaru)

- Jiří Viktora, realizoval stav Tao, po smrti se zcela obětoval pro Nauku

- Josef Studený, v roce 1988 dosáhl buddhovství a stal se tak Květoslavovým nástupcem a guruem jeho mystické školy. Ke konci života pak realizoval stav nirmánakája a stejně jako Mistr je tedy živým buddhou. Jinak může být považován za vtělení Démantového a neotřesitelného ádibuddhy Vadžradhary a jako takový by měl být rovněž uctíván jako Bhagaván.

Společně s Mistrem náleží do Skvostné Bělostné Dynastie guruů, označované též jako Kagjüpa (nikoliv Karma Kagjü), odvozující svůj původ od prvotního buddhy Vadžradhary. Podmínkou příslušnosti k této linii je schopnost dosažení samozasvěcení (guru pouze ukáže cestu a vytváří podmínky k realizaci).

Prvním v této řadě je indický Tilopa, jemuž Nauku zjevily dákyně (nebeské víly) a jeho žák Naropa (podobně jako Siddhártha byl z královského rodu), dále pak jeho tibetský žák  Marpa a jeho žák Milaräpa, a po osmi staletích duchovním přenosem Nauky z Tibetu do Čech Květoslav Minařík, jakožto tulku (vtělení) Marpův a jeho žák Josef Studený.

 

 

 

 

 

 

                                 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: Re: Re: Re: Správná a nesprávná askeze

(Filip, 20. 9. 2020 20:50)

Ahoj Kadio.

Člověk je připoutaný ke světu přes sexuální čakru. Skrze objekt touhy ve vnějším světě dochází k energetickému spojení mezi člověkem a objektem touhy, smyslovost je jiný název pro sexualitu. Takže potěšení z objektu dochází tím, že se část energie srdeční čakry přesouvá do sexuální čakry ve spojení s objektem potěšení, vzniká ohnisko rozkoše.

Když energie ze srdeční čakry mizí přes sexuální čakru směrem k objektu touhy, člověk cítí smutek, protože srdeční čakra už není oživovaná sexuální energií, která má normálně stoupat vzhůru a oživovat srdeční čakru, pak člověk cítí radost. Děti, které ještě nepodlehly pudům, jsou přirozeně radostné, protože nepřerušili tento energetický okruh. V podstatě k plnému zotročení světem a kontaktu dochází při prvním sexuálním styku. Proto odtud panny jsou čisté, ještě neudělaly rituál obcování se světem, mužem, energie proudí stále po srdeční čakry. Po sexuálním styku se proudy sexuální čakry změní do světa a přestanou tolik oživovat srdce.

Pokud člověk poznáním přeruší vztah sexuální čakry s objektem touhy, energie začne stoupatdo srdeční a ucítí úlevu a přirozenou radost, což je výsledek proudu oživující vitální sexuální energie zpět do srdce.

Pokud si to jen mentálně zakáže, objekt touhy si odepře jako určitý zdroj energie, spojení mezi sexuální čakrou a objektem nebylo přerušeno, energie uniká z těla i srdeční čakry a člověk cítí smutek.

Re: Re: Re: Re: Re: Správná a nesprávná askeze

(Kadio, 20. 9. 2020 21:22)

Dôležité je, aby to nebolo len citované z kníh, ale naozaj skúsenosť. Človek nieje k svetu pripútaný len cez druhú čakru. Áno, opísal si to až z energetickej roviny, otázka sa týkala roviny budhismu, ale aj tento popis je správny. Muž pozrie na peknú príťažlivú ženu (alebo opačne žena na muža), a energia ide do druhej čakry. Ale čo ju tam vedie, prečo sa tam berie. Čo konkrétne spôsobí, že energia nejde "hore" po energetickom kanáli, ale ide do druhej čakry. Čo spôsobí, že energia ide práve do druhého centra vedomia, prečo ju to tam smeruje. To prečo ju to tam smeruje, sa netýka len druhej čakry, ale aj ostatných centier vedomia.

Pýtam sa, aby bolo vidieť, že toto niesú len básničky, ale skúsenosti aj iných.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Správná a nesprávná askeze

(Filip, 20. 9. 2020 21:59)

Ahoj Kadio.

Pozor, tyhle otázky jsou právě ty neplodné spekulace,které můžou končit v šílenství. Proč to nebo ono. Jak. To je racionální mysl, která je omezená.

Moudrost pramení z klidu, kdy je "to" najednou objeví mimo mentální spekulace. Možná že mé příspěvky vedou k více spekulacím a svádí na scestí. Víš, co ti doporučím? Přečti si na netu nějaké zen koány. To ti pomůže.
Měj se.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Správná a nesprávná askeze

(Kadio, 20. 9. 2020 22:14)

Filip, dostal si vecnú otázku. Tá otázka bola správna a týka chápania mechaniky psychiky a v závislosti na to aj energetiky človeka. Toto nieje neplodná otázka, ba naopak, bavíme sa PRIAMO O PRINCÍPE, a tam sa nedá špekulovať. Buď ho človek presne pozná, presne vie odkiaľ kam ide energia, alebo to nevie. Okrem iného, niečo v tomto smere písal už aj Robert, len to nieje takto v kocke a v súvislosti s inými vecami.
Ty si teraz nechtiac vytvoril situáciu, že vnútro zareagovalo rozrušením a takouto odpoveďou. Odložme prosím vnútorné hnutia, nemá to žiadne opodstatnenie alebo zmysel sa rozrušovať. Tie príspevky píšeme pre druhých, pre ich objasnenie, lepšie pochopenie.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Správná a nesprávná askeze

(Filip, 20. 9. 2020 22:28)

Ahoj Kadio.

Konkrétní otázky vedou ke konkrétním odpovědím. To stimuluje racionální mysl. Racionální mysl ti nepomůže k Osvícení.

Osvícení dosahuješ intuitivní částí mysli. Trénovat se má intuice, ne racionální mysl. Ta nedokáže uchopit jemné vztahy a souvislosti ani je popsat, ani pochopit.

Popsáním částí celku nepopíšes celek. JEHO význam. Racionální mysl chápe věci odděleně od sebe, intuitivní mysl chápe souvislosti a význam.

Racionální mysl, ví co je rýč, ale intuitivní ví, co je jeho význam, co se s ním dá dělat, ale v Osvícení chápeš, proč je ten rýč přesně v tom momentu na tom přesném místě a proč vypadá jak vypadá. :)

souvislosti jsou kličem k pochopení Celku... Pak chápeš, že sexuální čakra chce být sjednocená mužská a ženská energie, část jí chybí a cítí, že žena má tu druhou část, která jí chybí, aby byla kompletní a mohla stoupat do srdce, aby se proměnila na duchovní energii, navrát do Ráje před Pádem, neboli roztříštění duchovní energie na mužskou a ženskou část. Dualita.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Správná a nesprávná askeze

(Kadio, 21. 9. 2020 0:09)

Z mojej strany asi posledný príspevok v tomto vlákne. Filip, a čo ostatné centrá? Tie niesú duálne? :-) No pravda že sú, sexualita resp polarita ide celým vesmírom, lebo keby sa póly zlúčili, zaniknú v jednote. Aj to nebo má nebešťanky a nebešťanov :-), aj budhovia sú zobrazovaní zo svojou partnerkou :-).

Mám iné skúsenosti odlišné od tvojich. Každý človek je iný a má iné prednosti, možno že si založený inak, ideš na to troška z inej strany, a preto nevieš túto vec opísať. Ale to nevidím ako chybu, neskôr človek všetko postrehne aj sám. Nebudeš tomu asi veriť, ale viem čo to je koán. Píšeme nezáväzne o skúsenostiach, neprišiel som sa pretekať, kto má lepšie stavy, a ani za minaříkovca ma nemusíš rátať. Robert moju prítomnosť zatiaľ trpí :-). Povedzme že dačo mám odskúšané. So záujmom som si prečítal tvoje osobné skúsenosti a porovnal ich. Začiatočníci majú problém sa orientovať, je nutné veci opakovať a vysvetlovať. Preto Robert vyvinul veľké úsilie na fungovanie tohoto webu, a ak sa niekto osmelí a napíše, tak Robert je jeden z tých, čo sa pokúsi aj o zodpovedanie otázok cez túto diskuziu prípadne aj email, alebo aj osobné stretnutie. Ak máš pocit, že špekulujem, tvoj názor rešpektujem, máš naň právo. Tie konkrétne otázky sa týkali konkrétnej skúsenosti, ale podľa mňa, nemalo by sa zamieňať odpoveď z mentálnej roviny za túto osobnú skúsenosť, znalosť.

Kam ide energia, tam ide pozornosť, a Robert na jednu moju otázku v minulosti písal o gravitácii, tuším to tu ešte je. Tieto dve veci súvisia s odpoveďou na to, prečo energia ide do určitých centier, pozornosť je smerovaná k javom, ktoré vyvolávajú odozvu v psychike, psychika v dôsledku toho začne vibrovať na nejakej frekvenci, a každej frekvencii zodpovedá aj určité centrum vedomia, do ktorého tečú toky energií vo fyzickom tele, v centrách je viazaná energia našich reflexívnych reakcií. Ak sa reflexívnym reakciám nedostáva energie, rozpadajú sa a kvantum energiu je možné presunúť pozornosťou inam. Preto sa mení a zámerne vyvoláva taký duševný stav, ktorého dôsledkom je zmena tokov vo fyzickom tele, neskôr správná kvalita vedomia umožní zbystrit postreh, a vďaka nemu aj priamo tieto toky vôľou ovplyvňovať a viesť. Medzi mentálom a fyzickou rovinou je ešte duševná rovina. Preto sa deje, že ak si človek vzpomenie na nejaký problém, rozbehne sa zlý pocit, alebo zlý pocit vyvolá spomienku v mentáli, a často sa to deje tak, že vzniká kolotoč, kde sa prelieva problém z mentálnej roviny na citovú a naspät, človek sa cíti ako chytený v pasti, v kolotoči. Netušiac, že zmenou pozornosti na iný objekt môže vyvolať zmenu citovej roviny, alebo zmenou citovej roviny zmenu mentálu. Záleží, čo v danej chvíli sa mu viac hodí, potrebné je naučiť sa tento "kolotoč" zastaviť. Takýto kolotoč zodpovedá napríklad depresívnym stavom, človek je v tom úplne "utopený", a jednoducho musí zaprieť vôľu, aby sa nenechal takto duševne "fackovať", aj keď situácia v tom momente vyzerá úplne žalostne a predstava, že by z toho stavy "vyliezol", sa tiež javí v tom okamihu úplně nereálna. Ale ak napne sily, a pokúsi sa, podarí sa mu to, ako sa to podarilo aj mnohým iným, je to len otázka cviku. Také sú moje skúsenosti.

Držím palce

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Správná a nesprávná askeze

(Kadio, 21. 9. 2020 0:17)

malá oprava:
1- medzi mentálom a fyzickým telom je pocitová rovina, nie duševná
2- jedna veta mala byť opačne: kam ide pozornosť, tam ide energia, (nechtiac som som vložil aj chyby, ešte z posledných síl som sa snažil príspevok napísať, je pre mňa už moc neskoro.)

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Správná a nesprávná askeze

(Filip, 21. 9. 2020 9:37)

Ahoj Kadio.

Jo, kam jde pozornost, tam jde energie. Když se člověk soustředí na touhy nebo objekt touhy, rozrostou se postupně do úplně nezvladatelných forem. Je pravda, že jsem postupoval tak, že jsem se snažil vůlí přesunout do klidného mentálu nad touhy a emoce (soustředění na šíji) a při snaze o jednodobovost mysli jsem urputně bojoval s reflektivní částí bytosti, proudy tužeb, které neustále strhávaly mysl z objektu, strašný boj. Až nakonec na hranici největšího odporu došlo k oddělení subjektu (duchovní vědomí) a objektu (chtivého těla). Naprostá úleva, blaženost atd. Ale to jsem tady psát nechtěl, protože to může dopadnout špatně.

Takže odpovědi. Touha se pářit když vidíš ženu je důvod, proč se energie přesouvá do sexuální čakry (tělo se připravuje na akci). Myslíš hlavou, energie jde tam, ve fyzické rovině se pohybuješ díky první čakře, která rozvádí energie po těle, solar plexus je transformuje, krční čakra je tvořivost a čistota. Temenem proudí do člověka Duchovní Světlo. Cítíš v srdci, energie jde tam. Je to výsledek evolučního procesu a každá čakra má svou funkci jako tělesné orgány, proměňuje energie, mění frekvenci. Vzhledem k tomu, že pudy nebo sexuální síla má úplně největší vliv na lidské vědomí a mysl, orientoval jsem se na toto téma.

Frekvence je klíč. Když se soustředíš na Světlo, máš vysokofrekveční vjemy, když se soustředíš na pěknou ženskou, je to jiná frekvence, která vyvolá stejnou vibraci i u tebe. Pavlov a slintající psi.

Proto objekt koncentrace má být nudný nebo velmi vznešený, aby nevyvolával vjemy a dráždění pudů ani pocitové reakce a ani mentální spekulace. V podstatě mysl těká, protože je rozdrážděná vjemy. Soustředěním na nudný objekt se postupně uklidňuje, protože mizí podráždění vjemy.

Reklexivní část bytosti je vlastně soubor reakcí na podněty přes vzpomínky. Samskáry. Sex byl příjemný, byla u toho žena, pohled na ženu aktivuje vzpomínku a energie jde do sexuální čakry.

Každopádně správně pochopená transformace sexuální energie umožňuje mysl uklidnit vhodnými vjemy, v józe snaha o vědomou spokojenost, což je tělesně duševní harmonie, kdy sexuální energie stoupá do solar plexu. No stručně, hrubé vjemy fyzické roviny rozdrážďují mysl a ta se pak chvěje, duchovní nebo nebeské energie uklidňují mysl, proto askeze, odvracení od světa a mravní pravidla zlepšují spojení s nebeskými úrovněmi, kdy se duchovní energie vlévá do těla. Jinak člověk skončí v Temné noci Duše, není ani tady (svět) ani tam (duchovní světy), je temném prázdnu, kde riskuje, že ho ovládne Stín a stane se démonem ovládaným zcela pudy nebo černým mágem, když je vysoce rozvinutý mentální typ. Spojení s nebeskými oblastmi přes srdce bylo ztraceno. No, to jsem asi trochu odbočil.

Re: Re: Správná a nesprávná askeze

(Filip, 16. 9. 2020 16:42)

Také se to dá zase říct takto.:"Vyměnit chtivost za prožívání milující laskavosti. Aspoň k těm nejbližším na začátku. Pak to postupně rozšiřovat na celý svět." Nikdo nemusí vědět že se o to pokoušíte. Také je dobré si uvědomit, že světské věci nezískáváte na základě chtivosti, ale inteligentní činnosti nebo úsilí. A činnost se dá provádět v pokojném stavu mysli. Chtivost ve skutečnosti žádné výsledky nepřináší. Inteligentní přemýšlení a inteligentní činnost ano. Činnost přináší výsledky, ne chtivost.

Zlatá střední cesta

(Filip, 11. 9. 2020 0:13)

Dobrý den všem.

Při duchovním úsilí je nejlepší obecná poučka. Zlatá střední cesta. Je to jeden z největších klenotů, které Buddhové ve všech časem dávají Lidstvu. Lidé vždy inklinují k extrémům. Buď holdují neřestem nebo se násilně asketicky snaží přestat. Extrém. Tak vznikají hříšníci, kteří zcela propadají svým vášním nebo chmurní asketové, kteří silou své vůle potlačují své vášně pod úroveň denního vědomí.

Slova samotného Buddhy a shrnutí Jeho Nauky:

„Oddávat se smyslovým požitkům je nízké, hrubé, světské, neušlechtilé, neprospěšné. Oddávat se sebetrýznění je bolestné, neušlechtilé, neprospěšné. Oběma těmto krajnostem se vyhýbá střední cesta Dokonalého, která umožňuje pravé vidění i vědění, která vede ke klidu a míru, k moudrému rozlišování, k probuzení, k Nibbáně.“

Proto trýznivá askeze opravdu není cílem. Zlatá střední cesta. Vyvažování. Násilí není cestou, ani násilí na sobě. Zlatá střední cesta je pochopení, jak se naučit zvládat své sklony.

Děkuji všem za Vaše příspěvky, moc mi to pomáhá si uvědomit, kde jsem sešel z cesty a zase se věnoval světským rozptýlením.

Mravní příkazy ještě napíšu Květoslava geniální postřeh: Když člověk dodržuje brahmačarju, nejlepší je, když si vůbec neuvědomuje, že ji dodržuje.

Asi největší chyba zjevně nastala větou, že člověk musí bojovat se svými sklony.

Odosobnění (ne potlačování) znamená zdánlivé ochuzení od Života, krok zpět od reakcí, od noření se do emocí, rochnění se v nich, těch dobrých i těch špatných. To je zotročení člověka světem. To je chtivost. Snaha se dotýkat a cítit.

Odstupem od nich překvapivě člověk neztratí sebe, ve skutečnosti se najde. Svůj střed. Prostý přírodních vlivů. Jistě, ten proces je Temná noc Duše, člověk není ani tady ani tam. Pak pomůže pozorností sledovat linii Kdo jsem? Mimo emoce i myšlenky? Co je to Já bez vlastností a přívlastků. Duchovní vědomí bez opor. Nirvikalpa samádhi. Vstup do Velikého Světla. Prožití Světla.



Re: Zlatá střední cesta

(Robert, 13. 9. 2020 22:54)

Dobrý večer.
Květoslav praví, že mystik má být hlavou v oblacích a nohama pevně na zemi. Jen tak může uskutečnit svůj ideál a přenést jej ze sféry abstrakt do reálného života.
Buddhova "střední cesta" mezi dvěma krajnostmi, na rozdíl od obecně panující představy, je tak podle jeho slov poměrně tvrdě asketickou cestou a pro soudobý typ Západních lidí tedy ne úplně vhodnou - k tomu se člověk nejprve musí vychovat, aby ji byl schopen kráčet.
Když už tedy padl pojem nirvikalpa samádhi či sahadža nirvikalpa samádhi, který ještě Mistr uvádí, a jenž můžeme považovat za pomyslné Z jógické abecedy, bylo by snad dobré upozornit na správný postup, jenž je podle Květoslava nesmírně důležitý, aby byl člověk uchráněn nebezpečí scestí, jenž končí šílenstvím.
Jako "Ten, jenž získal zasvěcení do mahájány", vytvořil Mistr pro lidi věku Vodnáře mysticko-jógický systém. Mystické úsilí je podle něj přitom spíše psychologické než duchovní a "má se začínat zušlechťováním citů, aby se v usilujícím rozvinula mravní síla čelit zavádějícím vjemům vznikem kritéria dobra a pravdy. K tomu je třeba, aby člověk zapomněl na všechno, vyjma dobře se cítit jak subjektivně, tak i k druhým lidem a tvorům" (Drahokamy 1, str. 119-120).
Usilující se tedy "má především mravně očistit rozvojem dobrých pocitů a permanentním přáním všeho dobrého všem bytostem a tvorům. Teprve potom, když se tím dosáhne božské realizace, jejímž vlivem bude člověk províván dobrem a blaženostmi, může se bez nebezpečí nastoupit cesta jógy, tj. systematického oddělování sebe sama od koncentračního předmětu" (tamtéž).
Proto: "Kdo své mystické úsilí založí na přetváření sebe v optimistu, na člověka vždy radostného, jenž by se pro dobrotu srdce rozdal všem, ten není a nemůže být vystaven zničujícímu aspektu duchovního vývoje" (Drahokamy 1, str. 122).
Nechť jsou všechny bytosti šťastny!
Robert


Re: Re: Zlatá střední cesta

(Filip, 15. 9. 2020 10:30)

Dobrý den.

Osobně se domnívám, že lidé nepostupují na duchovní cestě, protože jsou vychováni skrývat své emoce tj. vytvořit si psychologickou masku, aby mohli fungovat ve společnosti. Je na to hrůzný pojem socializace. A pak je potlačují tj. blokují proudění energie, což není nic jiného než vědomá snaha o zužování denního vědomí a zatlačování negativních emocí tj. emocionálních energií do podvědomí, kde tvoří podle Junga psychologický stín, což jsou potlačené pudové energie, které tvoří sklony(!). Proto poznat svůj psychologický stín, potlačené sexuální energie, chtivost, závist a hněv, který plodí bolest je část introspekce. Černý mág nebo zlý člověk se v podstatě nechá ovládnout svým stínem, protože ví, že obsahuje enormní množství potlačené energie. Duchovní člověk chápe energie psychologického stínu jako mocné, ale vědomou snahou zušlechtitelné, takže hněv chápe např. jako potlačenou sexuální energii, která se dá vědomou snahou o relaxaci produchovnit na radost. Naučí se nechat radost proudit svým tělem.

Buddha říká, že správná snaha zahrnuje úsilí vyhnout se neprospěšným stavům mysli nebo je překonat, pokud už vznikly, a vyvolat a udržet prospěšné stavy mysl.

Normální člověk tedy začne potlačovat hněv, chtivost a závist, tím dále zužuje vědomí, živí svůj psychologický stín a diví se, že jeho vnitřní utrpení a odpor narůstá. Proč? Podle mých zkušeností drtivá většina lidí se vůbec nesnaží ani vlastně nepokouší rozvíjet zárodky dobrých duševních stavů a jen potlačují ty nevhodné. Pak skončí se zúženým vědomím v tamasickém stavu plném utrpení.

Emoce jsou energie a energie má proudit. Naučte se nechat radost proudit svým tělem. Tím začne docházet k uvolňování bloků v psychice i těle, budou se oživovat vyšší centra, rozšiřovat se vědomí, až člověk dospěje k bodu, kdy začne vnímat Záři Absolutna.

Naučit se nechat proudit pocity tělem vzhůru je snadná technika vedoucí k jejich pozorování a přes surdum corda, pozvedání srdce si uvědomí, že je jako poznatelnou energie dokáže pozvedat, zušlechťovat a produchovňovat vědomou snahou.

Dobré stavy a pocity se mají rozvíjet vědomou koncentrací, jinak člověk nemůže tvrdit, že je na duchovní cestě, když provádí chybnou askezi potlačování, což vlastně dělají všichni světstí lidé a úlevu pak hledají v neřestech.

Nechte pocity volně proudit tělem. Lásku, radost, blaženost.

reflexe

(Nemo, 8. 9. 2020 3:17)

Kdo je nucen si pomáhat sám se při dodržování mravních předpisů nevyhne pokusům a omylům. Pevné odhodlání pomůže , nicméně překážky je nutné zdolat. Tomu pomáhá správné sebepozorování. To se může dostavit jenom po překonání světské rozpýlenosti a starostlivosti. Třeba poznat bezpríčinné stavy. Jinak zůstane sebepozorování jenom pokusy.

Re: reflexe

(Robert, 8. 9. 2020 19:06)

Dobrý večer,
to je velmi zajímavá představa o povaze mravního úsilí...
Pokud jde o jógu, pak je-li žák natolik nezodpovědný, že se nedrží rad svého gurua a systému vytvořeného Květoslavem, pokusům a omylům s příslušnými následky se jistě nevyhne.
V případě sebevýchovy však Mistr píše toliko o neohebných mravních pravidlech jamy a nijamy, nikoliv o pokusnictví ve stylu "pokouším se přestat kouřit".
Vyjma velmi zatvrzelých bytostí, jejichž výchovy se ujímá sám Pánbůh, jak kdesi uvádí, je na to člověk vždycky sám. Tři klenoty, má-li je v lásce a úctě, jsou pouze korektivy v boji se zosobňujícími momenty a sklony, jenž formují jeho povahu a tím také i osud, v tom mu nikdo pomoci nemůže - a on lpěním na těchto vyhraňujících se momentech jeho stávajícího jáství osvědčuje, že to vlastně ani nechce.
Správné sebepozorování, jenž je pochopitelně samotným základem mystiky, se ale vždy musí týkat nejprve povrchu těla, a to především nohou v jejich reálných rozměrech, jinak se toto stane psychopatologickou introverzí a rozvinutím světskosti jiného druhu.
Překonáním pěti překážek radostivosti a tří překážek štěstí, dojde se k nadsvětským neboť bezpříčinným pocitovým stavům. Stejně tak pozvedáním se k božství dosáhne se nadsvětských stavů a nálad, které jsou v mystickém úsilí zcela klíčové jsouc jistým vektorem těchto snah.
Výsledkem toho je utlumení činnosti mysli, která přestává spekulovat a vymaní se z bludné sítě názorů a představ - pak se teprve sebepozorování stává oním mystickým neboť je subjekt od objektu dokonale oddělen.
S pozdravem Robert

Plynutí vs zasahování

(Filip, 29. 8. 2020 22:24)

Zdravím všechny.

Co je velmi důležité je ujasnit si pro člověka, který žije ve světě západní kultury, řekněme více materialistické, zaměřené na zisk, hromadění majetku a slávy, jak zkoušet žít duchovní život?

Odpověď může být vyvažování karmy.

Duchovní cesta je vnitřní proměny, pro egoistu je ego posvátné, proto nemůže chápat Cestu vnitřní proměny.

Karma se dá chápat jako výsledná situace, ve které se člověk nachází. Frustrovaný a nešťastný, trpící zevně i vnitřně. Je to logické, protože člověk, který je šťastný většinou nehledá duchovní cestu, že?

Zasahování je snaha měnit situaci vnějšími činy. Duchovní cesta je měnit svou vnější situaci vnitřními činy. Ovlivňování reakcí sebe na vnější podněty. Každý člověk reaguje na vnější podněty na základě své výchovy, napodobování okolí typu oni to chtějí, já to musím chtít taky, snaha být součástí společnosti, človšk je modelován okolím.

Člověk se učí skrze příklad a napodobuje okolí. To zajišťuje jeho přežití. Je to cesta přežití. Pravé duchovní nauky ukazují jinou Cestu, Cestu k Osvícení, která je nepochopená, protože vede do vyšších (vnitřních) úrovní Reality, Sebe Sama.

Plynutí je snaha nezasahovat a zušlechťovat reakce své bytosti proti vnějším vlivům, protože nepodrobují si Vás vnější vlivy, ale naučené rekce na ně. Tedy nenechat se vyprovokat hněvem, nezotročuje si Vás člověk, který ve Vás vzbuzuje hněv, ale ten hněv. Ne ten člověk.

Když člověk plyne, nechá instatní karmu, která se projevuje jako Moudrost, aby ho učila a naučí se nechat hněv plynout a odplynout stylem... asi jsem v minulém životě toho člověka neskutečně naštval nebo je naštvaný na něco jiného nebo je naštvaný fakt na mě.

Člověk se snaží změnit svou vnější situaci vnějším zasahováním, duchovní člověk mění svou vnější situaci plynutím neboli vnitřním zasahováním do svých reakcí a chtivost vymění za styl všude kam se podívám, všude vidím znamení.

Jelikož příkazy budí odpor a příklady táhnou, v těžké situaci je dobré si položit otázku:"Jak by teď jednal Buddha? Jak si asi jednal Ježíš?"

Všechny zkušenosti nakonec vedou k Osvícení. Není dobrá nebo špatná zkušenost. I ty nejhorší zkušenosti jsou nakonec to, co člověka dostane do stavu Osvícení.

Duchovní cesta je vnitřní proměny, pro egoistu je ego posvátné, proto nemůže chápat Cestu vnitřní proměny.

Rovnodušnost a pět překážek

(Filip, 20. 7. 2020 15:35)

Zdravím všechny.

Jak překonat pět překážek? Dá se postupovat čistě systematicky. Asi měsíc mi trvalo v hlubokém přemýšlení a cvičení, jak by to asi šlo. Buddha i jóga říká, že proti negativním vlastnostem a pocitům se mají rozvíjet protichůdné. Negativní vlastnosti si lidé neuvědomují. Proč? Protože jim podléhají a to modeluje celou jejich osobnost. Všechny negativní vlastnosti jako chtivost, hněvivost, roztěkanost, lenost, malátnost se projevují při duchovním úsilí.

Co je duchovní úsilí? Jóga ríká: snaha o koncentraci, jednobodovost mysli je pravé úsilí. Druhá část je tělesná, emocionální, mentální a duchovní očista, kdy Světlo vnitřní podstaty začně probleskovat do denního vědomí. Třetí je Sjednocení jako výsledek hluboké introspekce, kdy vnímání okolního Světa dočasně mizí z okruhu uvědomování.

Zvýraznění podvědomí je velmi jednoduché.

Buď soustředění na vnější objekt nebo soustředění na tělesnou nehybnost. Trénoval jsem trátak. Pozorování tečky na papíru bez pohybu mysli a zároveň jasného uvědomování, že si ji jasně uvědomuji :) To vede k výsledku dosažení stavu rovnodušnosti, kdy se energie stabilizují v hlavě resp. proud energie z nohou oživuje srdce a třetí oko. Člověk se soustředí bez námahy, bděle, mysl spočine na objektu bez napětí jako motýl přistane na květině.

Jediný způsob, jak toho dosáhnout, této psychické gymnastiky, je 50% pozornosti věnovat objektu a 50% pozornosti věnovat tělu a pocitům uvnitř. To je právě ono! Většina lidí si myslí, že v meditaci mají splývat svou myslí s objektem koncentrace, zapomenout na tělo i sebe a šup, nakonec vstoupí do sámadhi a budou chápat "věc, jak září sama o sobě."

Ne! Kdo dokáže přesně vnímat objekt a ZÁROVEŇ své tělo a stavy v něm, trénuje hraniční soustředění, které přímo rozšiřuje vnímání a vědomí, zjistí, že vědomí se automaticky stabilizuje ve třetí oku a pozná stav rovnodušnosti jako odrazový můstek po hlubší meditační stavy. A čím lépe si uvědomuje své tělo a ZÁROVEŇ okolí, tím přesnější a hlubší budoujeho postřehy. Když mnich jde, ví, jdu. Když mnich sedí, ví sedím. Když se mnich dívá, ví, dívám se...

Snahou o jednobodovost mysli koncentrace bude rušena myšlenkami a sklony, které se mají vyvažovat dýcháním a protichůdnými pocity.

Takže proti:
Nenávisti se rozvíjí milující laskavost nebo radostnost, nadšení. Případně ahimsa, neubližování.
Proti chtivosti meditace na štědrost případně snaha o pochopení, že člověk podvědomě považuje okolní věci za nezbytnou podmínku pro vnitřní štěstí. Věci a peníze jsou fajn, ale není to všechno, protože pro spoustu lidí peníze jsou VŠÍM. Jsou tak naprogramovaní.

Vstoupil jsem do prvního vnoru tím, že jsem se díval na stůl a uvědomil jsem si, že "tento stůl mi nepatří." Úleva, radostnost bez úsilí jak u šestiletého dítěte, všechny věci kolem jsem začal vnímat, jako bych se viděl poprvé. Jako bych se poprvé bděle rozhlédl do světě.

Trátakem je odstraňuje roztěkanost. Zde je nutné připojit úsilí o vyvažování vnitřní stavu nespokojenosti snahou o relaxaci. Ve skutečnosti je objekt jen kontrolní bod a původní úsilí je naučit je navodit stav příjemného klidu, který se pak člověk učí prohlubovat. Jinak mysl a ego furt prudí stylem, proč se díváš na tečku, jaký to má smysl apod. Záměr muže být, učím se uklidnit a kultivovat svůj vnitřní stav.

Malátnost je mocný protivník, naučit se radostně dívat na tečku a užívat si to, že vnímám radostnost a pak rovnodušnost je problém :)

Pochybnosti je odstraňují např. čtěním textů a zejména výsledků, které texty slibují a popisují. Je tam něco jako kritický bod, mentální utrpení najednou povolí a koncentrace se stane snadná.

Očista těla dělá vnímání těla přijemnější. Bolesti, napětí a nemoci a nepohodlí spoustu lidí nutí unikat pozorností do okolního světa nebo vnitřního světa snění. Obojí vede na scestí. Snění není duchovní úsilí. Duchovní úsilí je dobře se usídlit v těle, tělesně i duševně a pak tělo pomocí ovládání vnitřním energií proměnit.

Re: Rovnodušnost a pět překážek

(Robert, 25. 7. 2020 16:22)

Dobrý den, Filipe.
Děkuji za Váš zasvěcený příspěvek, doplnil bych jej pouze poukazem, že onen trátak nespadá do mystiky, kde žáci volí objekty pro soustředění výhradně v rámci svého těla.
Promítat duševní síly vně svého těla náleží do magické praxe prvního stupně, kdy "tímto způsobem lze zvýšit osobní magnetismus, zdatnost v práci a osobní vliv vůbec", uvádí Mistr Květoslav (Přímá Stezka, str.39). Pokud ale magik nezískal dostatečné pokyny k praxi, může takové cvičení vést až k duševní vyčerpanosti, varuje Mistr (str.40).
Proto jediným spolehlivým a bezpečným způsobem, jak odstranit roztěkanost, je mystické cvičení zemního živlu, kdy uvědomováním si povrchu nohou, jakožto symbolu země, se mysl žáka uklidní a stane se věcnou.
S pozdravem Robert

Re: Re: Rovnodušnost a pět překážek

(Filip, 26. 7. 2020 7:27)

Dobrý den Roberte.

S tím trátakem je to pravda, o možnosti vyčerpanosti, protože energie jde po linii pozornosti, takže soustředěním na vnější objekt člověk vlastně posílá energii tomu objektu. Proto jsem tam napsal to 50% tělo, 50% objekt. Ono jak člověku vysvětlit, že má pozorností na tělo uzavřít energietiký okruh, který ho bude oživovat, když obecná představa smyslu života je zaměřovat pozornost ven.

Ono celý problém roztěkanosti je ten, že většina lidí žije v psychickém napětí vzniklém z potlačování pocitů (maska), což vede k tělesnému neklidu (podupávání nohou), vysokému tlaku a bolestem hlavy. Lidé vlastně freneticky pobíhají bez schopnosti se zastavit, protože je v tomu nutí to vnitřní napětí. A když si sednou do pozice a mají se uklidnit, začnou se soustředit na tělo a tím začnou vnímat to napětí a bolest se zintenzivní. Vnitřní utrpení vzniklé z napětí je příčina roztěkanosti.

Proto praktikují to, čemu Krišnamurti říká únik. Únikem se myslí zaměření pozornosti na vnější objekty jako mobil, hudba, internet, televize a různé světské zábavy. Cílem je unikat tomuto nepříjemnému napětí, i když obecná představa je, že člověk hledá zážitky a tento styl života lidé přijímají jako "smysl života." Tím, že se soustředí ven z nich uniká energie a to jim přináší dočasnou úlevu, ptž napětí se stane méně zřetelné a tím dočasně mizí utrpení, ale příčina tam pořád je. To, že se vzdalují vnitřnímu Vládci, Duši, Zdroji, Božské podstatě, Prázdnému Středu plnému energie, Nebeském Království, Duchovnímu vědomí, jak kdo chce, se samozřejmě nikde neříká. Většinou to končí ve stavu naprosté životní vyčerpanosti. Děti jsou blízko vnitřnímu Vládci, Duchovnímu Vědomí, takže je baví všechno, protože jsou zásobované příjemnou duchovní energií a všechny činnosti jsou zábavné. Dospělí logicky ztratili spojení, takže je nebaví nic, jsou uvěnění v bezútěšné fyzické rovině a zbyde alkohol a vysávání duchovní energie z lidí, kteří o ni ještě nepřišli.

Psychické a pocitové bloky vytváří zábrany, které brání proudění duchovní energie z nitra. Potlačené pocity se pak jako napětí přenáší do těla. To přináší bolest. Bolest plodí hněv. Hněv plodí bolest. Začarovaný kruh. Jeho prolomení je uvolnění potlačených pocitů, tím se odstraní překážka bránící proudění duchovní energie. Zotročující maska padla. To je cesta "ven" z kruhu.

Re: Re: Re: Rovnodušnost a pět překážek

(Jitka, 28. 7. 2020 22:14)

Dobrý večer, mohl by jste prosím detailněji rozvést tento odstavec? kopíruji:
Psychické a pocitové bloky vytváří zábrany, které brání proudění duchovní energie z nitra. Potlačené pocity se pak jako napětí přenáší do těla. To přináší bolest. Bolest plodí hněv. Hněv plodí bolest. Začarovaný kruh. Jeho prolomení je uvolnění potlačených pocitů, tím se odstraní překážka bránící proudění duchovní energie. Zotročující maska padla. To je cesta "ven" z kruhu.
Děkujina přeji hezký večer. jitka

Re: Re: Re: Rovnodušnost a pět překážek

(Robert, 30. 7. 2020 21:18)

Dobrý večer, Filipe.
Děkuji za Váš perfektní doplňující výklad, který je důkazem, že poznatky z hlubinné psychologie či samotné porozumění tématu vzchází toliko z procesu bytostné proměny a nikdy není produktem v lepším případě rozumových úvah nebo běžněji jen spekulující těkavé mysli.
Ať už se tedy usilující bude věnovat magii, mystice či klasickému buddhismu, může mít za jisté, že bez zvládnutého pohraničního soustředění (dobře řečeno 50 na 50), jenž se mu stane denním stavem vědomí, bude marností chtít tyto poznatky ovládnout či je dokonce z hlubin svého nitra vydobýt. Jinak se totiž do sebe buď nedokáže dostatečně ponořit a nebo se stane nezdravě přecitlivělým introvertem, který si scházející mu okolní svět nahradí fantazijním sněním s otevřenýma očima.
Proto Mistr Květoslav uvádí, že jakákoliv nauka, která nemá na zřeteli transformační charakter, tedy onen proces proměny bytosti usilujícího, bude pouze neplodnou filozofii a naukou veskrze světskou.
Guru Josef tak vždy varoval před onou "jógou výsledků", kdy žáci by se rádi chopili ovoce mystických snah či duchovního úsilí, honosíce se kouzelnými silami a poznáním, ale bez onoho nechutného odříkání v procesu bytostné očisty, jenž likviduje jejich vyhraněné já coby příčinu i předpoklad nevědomosti a utrpení časného i budoucího.
A stejně, jak už zde na stránkách psal Štefan, dáváte, Filipe, v závěru svého příspěvku čtenářům, na příkladu bytostného uzpůsobení dětí, ten nejlepší příklad a zpětnou vazbu pro orientaci na cestě, tedy, je-li naše duchovní úsilí skutečně plodné a změny v prožívání a kvalitě života přinášející - děti baví všechno, jsou plné energie, radostné a šťastné, bez předsudků, spokojené, bezstarostné, atd.
Začít se tedy, jak praví Mistr, musí od sklonů, které všechny tyto krásné dětské kvality potlačují a likvidují. Na počátku stojí ztráta schopnosti se radovat jen tak jako děti zobrazující se v nevlídné a zarputilé mysli, uprostřed sestupu je to hněvivost a na konci bytostné dekadence je to již ubližování, které vytvořilo veškeré zlo na světě a špatnou karmu, uvádí Mistr.
Usilující má tedy moudře zvažovat: k čemu mi je všeliké vědění a schopnosti, pakliže neprolomím veškerou snahou onen bludný kruh a neustále vytvářím špatnou karmu pramenící už jen v pouhé neschopnosti radovat se bez příčiny? Najde-li se ale v člověku vůle si pomoci, pak technik k přetržení řetězu závislostí je opravdu mnoho a bude je moci použít.
Ještě jednou Vám děkuji, s pozdravem
Robert