Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mistr a Nauka


Na internetu je možno najít na téma Květoslav Minařík vícero odkazů a někdy i dotazů. Převládá mínění, že to byl v lepším případě jogín a mystik a autor četných spisů o duchovnu, což je v zásadě pravda. Lze však vypátrat i názory, že byl buddhista a učenec a dokonce jsem v jednom časopise přečetl, že si říkal Milaräpa… K tomu ovšem nelze mlčet.

Na téma života Mistra Květoslava je nejlépe přečíst si jeho autobiografii Kečara a s dílem se seznámit prostřednictvím knih a na stránkách jeho školy www.mahayana.cz/czech/default.html.

Květoslav Minařík se po osmnácti měsících nekompromisní snahy o zdolání vrcholu duchovního úsilí stal v roce 1926 buddhou par excellance a také avatárem Višnuovým neboť právě toto vysoké trenscendentní božstvo při druhém sebezasvěcení v roce 1946 realizoval (viz. hinduistická trojice Šiva, Višnu, Brahma). Touto jeho realizací v duchovních oblastech skončil věk Ryb, který byl zároveň věkem Brahmovým (jak praví Mistr „plným násilí a krve“) a začal věk Vodnáře, který bude věkem Višnuovým.

Mistr Květoslav Minařík je také nirmánakájou (živým buddhou dlícím v třetím těle Buddhově, viz. též trikája jako dharmakája, sambóghakája a nirmánakája) a coby božský avátar je nyní egregorem (duchovním inspirátorem) prostoru. Jeho působením se uplatní Nový věk jako mnohem klidnější, harmoničtější a také delší, než-li předchozí (mayské období devíti pekel přechází nyní do období třinácti nebí).

Mistr praví, že duchovní život v nové době bude těžší a buddha Josef k tomu na vysvětlenou dodává: "protože bude snadný" (tedy bez nynějších velkých tlaků). Jak sám Mistr ale o střídání cyklů praví, "po věku Višnuově nastane věk Šivův a ten teprve bude velebný" (neboť Šiva je ničitelem utrpení, které pramení z nevědomosti).

Květoslav Minařík je tedy novým Spasitelem lidského rodu, tím  který, stejně jako Buddha Gautama, znovu roztočil kolo svaté dharmy (jelikož buddhové se na světě vyskytují od nepaměti chráníc lidstvo před úpadkem obnovováním duchovních kvalit).

Jaké však máme pro tato tvrzení důkazy? Vzpomeňme si na jiné případy nirmánakájů v minulosti: Někdejší princ Siddhártha po svém „probuzení“ svým stoupencům jednoduše oznámil, že se stal buddhou, stejně tak později Ježíš Nazaretský po dosažení konstatoval, že je Boží syn ("jeho stav Christos ovšem představuje duchovní  mládí, stav buddhy pak stáří", praví Mistr).

V obou případech tito zakládají obec svých následovníků bez jakékoliv touhy po osobním prospěchu (spíše ke své újmě), natož aby, jak vidíme dnes u různých pseudoguruů, vysávali své věrné z majetku, ne-li něco horšího a kochali se svou slávou a obdivem zástupů. Místo sebechvály skvěli se nadpozemskou moudrostí, ve které na světě nenašli sobě rovného (zde srovnej s vrcholnými politiky, kteří zase nenajdou sobě rovných v řečnění a zaujímání neprůstřelných póz).

Jinak co do poznávacích znamení (např. Ježíši jeho zázraky ke všeobecnému uznání nijak nepomohly) praví Mistr, že na čele to napsáno neměli“ (byli to prostě lidé z masa a kostí) a ani on sám nebyl vyjímkou. V jeho případě je až úsměvné, že první kdo poznal jeho stav, nebyli jeho žáci, ale žena znalá klasického buddhismu, která přepisovala jeho spisy. Byla to paní Pavlová, jenž si všimnula indicií, které při výkladu a formulování své Nauky zanechal a zpříma se jej zeptala, je-li buddhou. Mistr přisvědčil a požádal jí, aby se o tom pomlčela… A to v rámci našeho národa trvá dodnes.

Proto se sangha (obec) považuje za třetí klenot (vedle buddhy a jeho dharmy) neboť vydává svědectví o Bhagavánovi (Nejsvětější osobnost božství, za něž je třeba takováto mimořádná vtělení považovat) a uskutečňováním Jeho učení tuto nauku k všeobecnému dobru rozšiřuje (neboť základem je vždy úsilí mravní, které jako jediné vytváří a umožňuje snesitelný život na Zemi).

Přes tyto živé následovníky, skrze jejich osvícený rozum, cit a úsilí, tak máme do dnešních dob na 2 miliardy(!) vyznavačů křesťanství (což by v čase pronásledování apoštolů a prvních křesťanů připadalo zhola nemožné) a ještě starší buddhismus vyznává či praktikuje asi půl miliardy stoupenců.

Květoslav Minařík znovuobjevil  zavátou stezku buddhů  a dokázal k nejvyšším metám vést nejnadanější ze svých žáků. Tím je v buddhismu myšleno, že dosáhli osvobození vyvázáním se ze sansára coby oblasti působící karmy a podmíněných skutečností. Proto zde neuvádím nižší realizace, kterých dosáhli jiní jeho stoupenci, byť by to byla realizace brahmická (sféra Boha Stvořitele). Těmi nejznámějšími osobozenými podle dosažených výsledků byli:

 

- p. Jeřábek, při smrti realizoval sféru sambóghakája

 - doc. Antonín Bajer (v dřívějším vtělení svatý Metoděj), uskutečnil stav zabitého Beránka (vyhlazení jáství úplným prostoupením božským Duchem), po smrti svou energii odevzdal Nauce

- JUDr. Miloslav Kovář, při smrti realizoval nebe buddhistům známé jako Ogmin (Bez návratu), nejvyšší to sféru rúpa-dhátu (transcendentních světů ve tvaru)

- Jiří Viktora, realizoval stav Tao, po smrti se zcela obětoval pro Nauku

- Josef Studený, v roce 1988 dosáhl buddhovství a stal se tak Květoslavovým nástupcem a guruem jeho mystické školy. Ke konci života pak realizoval stav nirmánakája a stejně jako Mistr je tedy živým buddhou. Jinak může být považován za vtělení Démantového a neotřesitelného ádibuddhy Vadžradhary a jako takový by měl být rovněž uctíván jako Bhagaván.

Společně s Mistrem náleží do Skvostné Bělostné Dynastie guruů, označované též jako Kagjüpa (nikoliv Karma Kagjü), odvozující svůj původ od prvotního buddhy Vadžradhary. Podmínkou příslušnosti k této linii je schopnost dosažení samozasvěcení (guru pouze ukáže cestu a vytváří podmínky k realizaci).

Prvním v této řadě je indický Tilopa, jemuž Nauku zjevily dákyně (nebeské víly) a jeho žák Naropa (podobně jako Siddhártha byl z královského rodu), dále pak jeho tibetský žák  Marpa a jeho žák Milaräpa, a po osmi staletích duchovním přenosem Nauky z Tibetu do Čech Květoslav Minařík, jakožto tulku (vtělení) Marpův a jeho žák Josef Studený.

 

 

 

 

 

 

                                 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: Základ duševního života

(Robert, 4. 12. 2020 6:22)

Dobrý den, Michale.
Děkuji za zcela trefný a správný poukaz k mystické praxi. Zbývá jen doplnit a co guru Josef vždy zdůrazňoval, že pokud usilující přesouvá pozornost své mysli od povrchu nohou dovnitř, tj. do jejich masitých částí, pak se to má dít výhradně v dobrých náladách a s tím souvisejících dobrých duševních a pocitových stavech, čímž se provádí zanášení žádoucích kvalit do onoho základu duševního života, jak o tom hovoří Mistr Květoslav.
Nohy, jakožto symbol zemního principu, se tímto cvičením čistí až buněčné úrovni, na úrovni genofondu, dodával pak k tomu Josef. Proto toto cvičení, jakožto "spojování nirvanických a sansarických prvků bytí", patří podle Květoslava k nejdůležitějším mystickým cvičením.
S pozdravem Robert

Re: Re: Základ duševního života

(Jana, 4. 12. 2020 10:44)

Dobrý den,
je možný ještě doplňující dotaz?
Má se pozorování (soustředění se) na povrch nohou "s kvalitami" (pokus o kvality) provádět pouze o samotě v klidu v ("dobrém rozpoložení") nebo je možno toto praktikovat i např. v MHD, v kanceláři atd?
Děkuji za podrobnější rozbor.

Re: Re: Re: Základ duševního života

(Robert, 6. 12. 2020 19:41)

Dobrý večer, Jano.
Jak uvádí Mistr, nohy jsou neutrální a soustředění na ně nezpůsobuje žádné rekce ani vlastní bytosti ani okolí, v němž se cvičící nachází. Proto je nejenom možno, ale přímo nutno provádět soustředění na nohy permanentně, tj. vždy a všude.
Cvičení je však nezbytné pružně měnit podle duševního stavu cvičícího neboť tento se upnutím mysli na povrch nohou postupně do nich zanáší. Proto vždy platí, že při nedobrém duševním rozpoložení má se upínat pozornost zejména k nártům a chodidlům, kde dochází k čištění všech nežádoucích mentálních i emocionálních vzruchů, kdežto při dobrých a povznesených náladách a duševních stavech zaobírat se celým povrchem nohou.
S pozdravem Robert

Morální předpisy

(Michal, 26. 9. 2020 20:20)

Rád bych připomenul...
"... Nastupujete-li mystickou stezku, musíte přijmouti všechno, co se vám předpisuje a nikoliv po způsobu mnohých lidí vybrati si "snadné" a zajímavé, které může vésti k fanatismu, zmatku a ještě větší jednostrannosti, která je příčinou nevědomosti. Pohlédněte na mystiky, kteří se chápali jenom jim sympatických a zajímavých meditací a zanechávali nechutné odříkání si něčeho, co by bylo příčinou odstraňování jejich neřesti, a poznáte, že dosahují pouze toho nezdravého "unášení", které neobstojí jako hodnotné před zdravým rozumem. A to vám může býti výstrahou před reformováním mystické nauky, aby bylo "snadnější" její uskutečnění. ..."
Květoslav Minařík, Přímá stezka, 1.vydání, str.227-228 , Morální předpisy.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Největší výzva - poznání svého stínu

(Jitka, 22. 9. 2020 21:59)

Dobrý večer Roberte,
můj zesnulý přítel byl velký samorost s ohromným charismatem - jak to tak často bývá a byl i přirozeným znalcem lidské psychiky. Zabýval se hlavně magií a theurgiíí a dosahoval úspěchů i v léčitelské praxi. Tyto své vlohy soustřeďovacími cvičeními, pro které měl rovněž ohromné dispozice rozvinul, ale nevšiml si, že rozvinul i svůj stín a ten jej nakonec přerostl. Nebylo snadné to přijmout. Tím vlastně říkám, že nepatřil k žádné skupině, která tady v Čechách praktikuje učení podle pana Minaříka. Věděl o něm a cenil jej jako kvalitní zdroj, takže mě nepřímo k němu vedl.
Neznám toho, koho jste označil skratkou V.M., takže nevím co hlásají a čemu věří. To co zde sděluje Filip je podobné tomu, co jsem slýchala ve skupince kolem mého přítele tím, jak je povrchnost, která vyhovuje nezpracované osobnosti zabalená a propletená líbivými frázemi a poučkami a troškou čehosi, co by se dalo nazvat zrníčky opravdovosti. Nechci to rovnou nazvat "duchovním gulášem se šesti", a doufám, že mi Filip promine, ale tak nějak to vidím. Tuším, že Filip za půl roku nedokáže na stejné otázky stejně odpovědět, protože jej jeho mysl bude hnát z jedné myšlenkové konstrukce do druhé a dokud si v tom bude libovat nejsou jeho vyhlídky příliš dobré. Jsem v tomto konzervativní a držím se osvědčených metod, které jsou dostupné v knihách pana Minaříka anebo třeba G. Meyrinka. Ta konzervativnost je dobrým vyvažovacím postojem k tomu, když člověk začne prohlédat svoji vnitřní mechaniku a zjistí, že se mu otevírají určité možnosti o kterých neměl ani tušení. Není potřeba toužit po senzacích, protože ony přijdou a co pak s tím? Mějte se hezky Jitka

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Největší výzva - poznání svého stínu

(Jitka, 23. 9. 2020 6:26)

A ještě si dovolím malé doplnění, které se pro mě stalo významným zjištěním a sice, že z mista kde se právě nacházíme a nejsme s ním zrovna spokojeni se nemůžeme vyargumentovat ani vyspekulovat ani fyzicky přemístit, můžeme z něj pouze vnitřně vyrůst do místa - situace jiné, která bude odpovídat práci na sobě vykonané a odrážet kvality, které nosíme uvnitř sebe. Je zde však vždy i možnost se z daného místa propadnout. Tohle třeba už věděl i onen zmiňovaný přítel, nevěřil ale, že by se ho mohla někdy týkat i ta druhá varianta. Věřil, že roste.

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Největší výzva - poznání svého stínu

(Robert, 24. 9. 2020 13:10)

Dobrý den, Jitko.
Děkuji Vám za doplnění a osvětlení problematiky. Je to pro všechny velmi poučné, že samotné schopnosti nestačí, nejsou-li podpořeny správnými postoji a odosobněním, jež usilujícího má zbavovat i těch nejmenších strusek sobectví, jež se v mystickém úsilí vždy vymstí, nejsou-li důsledně potřeny. Neboť i to jedno procento nedokonalosti, respektive morálních závad, se znovu rozvine do sto procentní nedokonalosti, praví Mistr Květoslav.
Proto uvádí: "Nestačí dodržovat morální předpisy duchovních nauk už během duchovního vývoje založeného na soustřeďování. V takovém případě jde totiž téměř vždy jen o formální mravní úsilí" (Drahokamy 1, str.119).
"Čeho je tedy třeba? Skončit s neodpovědným mystickým snažením, které je vlastně jen snažením psychickým. Začínat vždy se zušlechťováním citů, aby se rozvinula mravní síla čelit zavádějícím vjemům vznikem kritéria dobra a pravdy. Až snažící se dosáhne rozvinutí stavů blaženosti a dobra, bude i jeho intelekt světlejší a posvítí mu do problematiky operativních mentálních postupů. Tím bude zajištěn před duševním úpadkem a duchovním pádem do rozličných fantasmagorií, jež zavírají cestu k absolutnímu poznání a uzavírají člověka do zesílených osobních strastí, jako je zblbnutí a duševní omezenost" (Drahokamy 1, str.120).
S přátelským pozdravem Robert

Re: Re: Re: Re: Re: Správná a nesprávná askeze

(Kadio, 20. 9. 2020 21:22)

Dôležité je, aby to nebolo len citované z kníh, ale naozaj skúsenosť. Človek nieje k svetu pripútaný len cez druhú čakru. Áno, opísal si to až z energetickej roviny, otázka sa týkala roviny budhismu, ale aj tento popis je správny. Muž pozrie na peknú príťažlivú ženu (alebo opačne žena na muža), a energia ide do druhej čakry. Ale čo ju tam vedie, prečo sa tam berie. Čo konkrétne spôsobí, že energia nejde "hore" po energetickom kanáli, ale ide do druhej čakry. Čo spôsobí, že energia ide práve do druhého centra vedomia, prečo ju to tam smeruje. To prečo ju to tam smeruje, sa netýka len druhej čakry, ale aj ostatných centier vedomia.

Pýtam sa, aby bolo vidieť, že toto niesú len básničky, ale skúsenosti aj iných.

reflexe

(Nemo, 8. 9. 2020 3:17)

Kdo je nucen si pomáhat sám se při dodržování mravních předpisů nevyhne pokusům a omylům. Pevné odhodlání pomůže , nicméně překážky je nutné zdolat. Tomu pomáhá správné sebepozorování. To se může dostavit jenom po překonání světské rozpýlenosti a starostlivosti. Třeba poznat bezpríčinné stavy. Jinak zůstane sebepozorování jenom pokusy.

Re: Re: Re: Rovnodušnost a pět překážek

(Radomír ml., 7. 8. 2020 20:11)

Hezký den všem,

rád bych se zeptal na ony potlačené pocity a jak s nimi správně pracovat.

Předně bych rád věděl, co vše se dá ještě označit za potlačené pocity. Člověk, usilující správným směrem, určitě prochází stadiem, kdy se učí negativní pocity v sobě kontrolovat. To znamená, že se v něm stále ozývají, ale nenechá je probublat na povrch. Takže je vlastně záměrně potlačí. Vím, že zde jistě pomáhá odesílání všeho nežádoucího do nohou, čímž už na tom vlastně pracuje a v jednu chvíli se dostane do stavu, kdy už ani žádné pocity potlačovat nebude muset. Ale bylo tady zmiňované uvolnění potlačených pocitů myšleno jiným způsobem? Nebo se potlačenými pocity myslí ještě zcela něco jiného, než uvádím?

Mohou se za potlačené pocity považovat naopak i stavy, kdy je člověk vnitřně spokojený, radostivý, ale opět navenek zachovává neutrální tvář?

Děkuji za případnou diskusi a přeji hezký večer.

Radomír ml.

Re: Re: Re: Re: Rovnodušnost a pět překážek

(Michal, 7. 8. 2020 23:37)

Dobrý večer,
spíše než o potlačování pocitů jde v mystice o jejich ovládání, nenechat se jimi ovlivnit, poznat příčinu vzniku, aby byl dodržen morální předpis Neubližovat. Pocity vznikají zájmem o vnější svět, necháváme se jím ovlivnit. Nepřetržitým uvědomováním si nohou se ruší zájem o něj, pozornost se přenáší do nitra. Tím dojde k narušení a pocity ustávají, bytost nalezne klid.

Re: Re: Filip. Prekonanie prekážok

(Miroslav, 27. 6. 2020 17:37)

Citácia:
Keď človek zistí, že úsilím o zachovávanie cnostného života prekonal 5 prekážok (chtíč, zášť,malátnosť a ochablosť, nepokoj a hĺbavosť ,pochybovačnosť) vyvstane v ňom pocit spokojenosti. Keď je spokojený , vznikne v ňom radostivosť. Keď dosiahne radostivosti, ukľudní sa
jeho telo. Kľud tela vyvoláva pocit šťastia. Prostredníctvom pocitu šťastia sa jeho duch sústredí. A to už zotrváva zbavený chtíčov a od nepriaznivých stavov v prvom stupni sústredenia, v prvom budhistickom vnore.

Re: Re: Re: Filip. Prekonanie prekážok

(Michal, 24. 7. 2020 7:36)

Správné metta
"Nechť jsou všechny bytosti šťastny"
má blahodárný vliv a bytost proměňuje.
Guru Josef vše vysvětlil na setkání v Tomkách 2005, volně cituji "...musí to mít tu kvalita..."

Pochopení

(Eridanus, 26. 5. 2020 16:56)

Pouze bez sklonů může být člověk svobodný

Re: Pochopení

(Robert, 30. 5. 2020 15:26)

Dobrý den,
ano, toto je dobrá věcná poznámka neboť "sklony tvoří osobnost a chtíče ji utužují, což znemožňuje odosobnění a vzdání se světa a tím dosažení významných úspěchů na cestě k dokonalosti" (Drahokamy 1, str. 14).
Proto Květoslav hovoří při popisu Cesty k absolutní svobodě o nutnosti dosáhnout "bezpovahovosti", což je právě důsledek vymizení sklonů a osobitosti skrze dlouhodobě udržovanou mentální a citovou askezi, tedy skrze mystickou sebevýchovu či umravnění.
S pozdravem Robert

Re: Re: Pochopení

(Karel.C, 1. 6. 2020 23:45)

Děkuji Roberte za reakci na poznámku Eridanuse.
Dovol mi jen doplnit, že kromě Drahokamů je to i hezky srozumitelně popsáno i v Józe v životě současného člověka. Květoslav tam metodicky popisuje řešení jednotlivých problémů tak jak jdou za sebou.
Začíná to stranou 85.
1. Problém mentální
2. Problém citový
3. Problém funkce smyslů
4. Problém pudový
5. Problém atavismů
6. Problém funkce vědomí
7. Problém duchovního života a vývoje
8. Problém mystický
9. Problém vytržení
10. Problém spásy
To doplnění uvádím pro možnost podívat se na tu cestu za svobodou ze širší perspektivy. Nehledě na přímé instrukce k praxi.
Tak, přeji následovníkům stezky guruů bělostné dynastie štěstí a život bez sklonů, s pozdravem
Karel

Přímá Stezka 1

(Kaler, 30. 12. 2016 7:24)

Dostal jsem PS. Je to první vydání z 1939 a dárek si cením jako archivní poklad. Přečtený text působí srozumitelně, jednoduše a rozdíl jazyka po padesátišesti letech k vydání, které mám, je mizivý. Porozumění obsahu bylo dobré, no vždyť už jsem vlastně knihu četl a ne jednou, ovšem byl v tom rozdíl jakéhosi vztahu k Květoslavovi. To bylo něco nového. Zkoumání mě přivedlo ke čtení obou současně. Stejné věty se však lišily, ale měly stejný význam. Přesouvat se z jedné knihy do druhé, porozumět významu věty v obou a podržet ty rozdíly v paměti bylo velmi únavné. Pak vznikl nápad, kde se asi vzal, udělat kopii obou vět a dát si je v textu pod sebe. A pak to bylo již snadno porovnatelné. Přesto zůstaly obtíže s porozuměním, zda srovnatelné věty mají pořád stejný význam. To bych rád nechal k posouzení těm čtenářům, kteří budou ochotni si tento komentář přečíst. Věta nahoře PS 39, pod PS 95.

Netřeba věřiti, že radost nebo utrpení jsou reálnou skutečností, poněvadž jsou »subjektivním prožíváním«, a přece se tím neruší jejich jsoucnost.
Není třeba věřit, že radost nebo utrpení nejsou objektivní, protože vyvolávají jen stavy, které jsou „subjektivní prožívání“.
….......
To se uskuteční soustřeďováním mysli na sebe, jako na subjektivní předmět.
To je možné jen tím, když začne soustřeďovat mysl do své bytosti jako na objektivní předmět.
….......
Za těchto okolností může člověk vyvolávati vlivy opačné dané době, takže se zdá míti vliv na přírodu, což za jiných okolností není možné.
Za těchto okolností člověk může vyvolávat napětí, jehož pomocí lze potlačit vlivy současné doby, a působí účinně na přírodu, což jinak není možné.
….......
Filosofie mystiky nepotřebuje Boha k vysvětlování náboženských zkušeností.
Filozofie mystiky nepotřebuje Boha k tomu, abyste si mohli vysvětlit, z kterého zřídla pocházejí náboženské zkušenosti.
….......
Znajíc podstatu dění, konstatuje, že to, co nazýváme Bohem, není ničím jiným, než stvořením, zbudovaným představou. (pozn.: Znajíc podstatu ...- mluví o filosofii mystiky)
Znáte-li význam dění, můžete konstatovat, že to, co nazýváte Bohem, není ničím jiným než stvořením, jehož původ je ve vašich představách.
….......
Jenom tehdy, když nelpíte na ničem, podaří se vám vstoupiti do oblasti pravé skutečnosti, která je předposledním stavem dokonalosti. Žádné stavy vytržení, ani zření, ani cokoliv jiného k tomu nestačí.
Jen tehdy, když na ničem nelpíte, se vám podaří vstoupit do oblasti pravé skutečnosti, která je předposledním stavem dokonalosti. Žádné stavy, ani vytržení, ani zření, ani cokoli jiného k tomu nestačí.
….......
Usměrněn tužbami, myšlenkami a snahou, může svým vědomím vstoupiti do jiného světa v něm přítomného, kde vládnou i jiné karmické podmínky.
A když konečně tužby, myšlenky a snahy usměrní, může svým vědomím vstoupit do jiného světa, který je v něm přítomný, do světa, kde vládnou i jiné karmické podmínky.

Re: Přímá Stezka 1

(Franta V., 4. 1. 2017 17:01)

To pozměňování textů , ke kterému došlo se mi vůbec nelíbí.V některých případech se význam věty jakž takž zachová ,ale jindy domnívám se je smysl dost pozměněn.......To se uskuteční soustřeďováním mysli na sebe, jako na subjektivní předmět.
To je možné jen tím, když začne soustřeďovat mysl do své bytosti jako na objektivní předmět....jako to je třeba v tomto případě. Květoslav ze zásady s pozměňováním svých vět nesouhlasil a asi by dotyčnou osobu za to pěkně vypucoval..........Co mi k tomu kdo řeknete ?

Re: Re: Přímá Stezka 1

(C.K., 5. 1. 2017 11:47)

Dobrý den pane Franto. Jistě se všichni shodneme na tom, že svévolně pozměňovat slova mistrova je nepřípustné. Zda to kdo dělal v dobré víře nebo si prostě myslel, že to napíše lépe než mistr není moc podstatné, dělat se to nemá. Zda by dotyčnému Květoslav vyčinil se můžeme jen domnívat. Třeba ano. Jestli ovšem cesta za poznáním vede přes porovnání různých vydání textů a hledáním, který je originálnější, to je zjevně jiná otázka. Osobně se bojím, aby to takové praktikanty neodvedlo od podstatných cvičení k teoretizování. Píšete něco o soustředění mysli na sebe jako subjektivní předmět a hned na to o soustředění mysli do bytosti jako objektivní předmět. Nevím jak jiní, ale tam nerozumím, jestli se na něco ptáte, nebo se dělíte o nějakou zkušenost. Mohu poprosit o nějaké ujasnění? Hezký den...C.K.

Re: Re: Re: Přímá Stezka 1

(Franta V., 5. 1. 2017 22:21)

Dobry den. ty dve vety jsem povazoval za dost rozdilne. Proto jsem je vytahl. Take nechci polemizovat ci teoretizovat. Vy a snad i ja si to prebereme tak, ze tomu porozumime. To, proc jsem to povazoval rekneme za neopravneny zasah do Mistrova dila, bylo spis s ohledem na zacinajici mystiky, kteri v tom mohou mit hokej. V podstate jsem se ptal publika na jeho nazor, tykajici se te opravnenosti pozmenovat puvodni text. Jinak nic......Jenom mohu dodat, ze porozumeni Mistrova dila kdysi mi dalo dost prace, snad mozna diky tem pozmenovanim v jeho knihach.Teprve pozdeji studiem dalsich jeho knih jsem si vse ujasnil.....Mejte se hezky , F.V.