Jdi na obsah Jdi na menu
 


Mistr a Nauka


Na internetu je možno najít na téma Květoslav Minařík vícero odkazů a někdy i dotazů. Převládá mínění, že to byl v lepším případě jogín a mystik a autor četných spisů o duchovnu, což je v zásadě pravda. Lze však vypátrat i názory, že byl buddhista a učenec a dokonce jsem v jednom časopise přečetl, že si říkal Milaräpa… K tomu ovšem nelze mlčet.

Na téma života Mistra Květoslava je nejlépe přečíst si jeho autobiografii Kečara a s dílem se seznámit prostřednictvím knih a na stránkách jeho školy www.mahayana.cz/czech/default.html.

Květoslav Minařík se po osmnácti měsících nekompromisní snahy o zdolání vrcholu duchovního úsilí stal v roce 1926 buddhou par excellance a také avatárem Višnuovým neboť právě toto vysoké trenscendentní božstvo při druhém sebezasvěcení v roce 1946 realizoval (viz. hinduistická trojice Šiva, Višnu, Brahma). Touto jeho realizací v duchovních oblastech skončil věk Ryb, který byl zároveň věkem Brahmovým (jak praví Mistr „plným násilí a krve“) a začal věk Vodnáře, který bude věkem Višnuovým.

Mistr Květoslav Minařík je také nirmánakájou (živým buddhou dlícím v třetím těle Buddhově, viz. též trikája jako dharmakája, sambóghakája a nirmánakája) a coby božský avátar je nyní egregorem (duchovním inspirátorem) prostoru. Jeho působením se uplatní Nový věk jako mnohem klidnější, harmoničtější a také delší, než-li předchozí (mayské období devíti pekel přechází nyní do období třinácti nebí).

Mistr praví, že duchovní život v nové době bude těžší a buddha Josef k tomu na vysvětlenou dodává: "protože bude snadný" (tedy bez nynějších velkých tlaků). Jak sám Mistr ale o střídání cyklů praví, "po věku Višnuově nastane věk Šivův a ten teprve bude velebný" (neboť Šiva je ničitelem utrpení, které pramení z nevědomosti).

Květoslav Minařík je tedy novým Spasitelem lidského rodu, tím  který, stejně jako Buddha Gautama, znovu roztočil kolo svaté dharmy (jelikož buddhové se na světě vyskytují od nepaměti chráníc lidstvo před úpadkem obnovováním duchovních kvalit).

Jaké však máme pro tato tvrzení důkazy? Vzpomeňme si na jiné případy nirmánakájů v minulosti: Někdejší princ Siddhártha po svém „probuzení“ svým stoupencům jednoduše oznámil, že se stal buddhou, stejně tak později Ježíš Nazaretský po dosažení konstatoval, že je Boží syn ("jeho stav Christos ovšem představuje duchovní  mládí, stav buddhy pak stáří", praví Mistr).

V obou případech tito zakládají obec svých následovníků bez jakékoliv touhy po osobním prospěchu (spíše ke své újmě), natož aby, jak vidíme dnes u různých pseudoguruů, vysávali své věrné z majetku, ne-li něco horšího a kochali se svou slávou a obdivem zástupů. Místo sebechvály skvěli se nadpozemskou moudrostí, ve které na světě nenašli sobě rovného (zde srovnej s vrcholnými politiky, kteří zase nenajdou sobě rovných v řečnění a zaujímání neprůstřelných póz).

Jinak co do poznávacích znamení (např. Ježíši jeho zázraky ke všeobecnému uznání nijak nepomohly) praví Mistr, že na čele to napsáno neměli“ (byli to prostě lidé z masa a kostí) a ani on sám nebyl vyjímkou. V jeho případě je až úsměvné, že první kdo poznal jeho stav, nebyli jeho žáci, ale žena znalá klasického buddhismu, která přepisovala jeho spisy. Byla to paní Pavlová, jenž si všimnula indicií, které při výkladu a formulování své Nauky zanechal a zpříma se jej zeptala, je-li buddhou. Mistr přisvědčil a požádal jí, aby se o tom pomlčela… A to v rámci našeho národa trvá dodnes.

Proto se sangha (obec) považuje za třetí klenot (vedle buddhy a jeho dharmy) neboť vydává svědectví o Bhagavánovi (Nejsvětější osobnost božství, za něž je třeba takováto mimořádná vtělení považovat) a uskutečňováním Jeho učení tuto nauku k všeobecnému dobru rozšiřuje (neboť základem je vždy úsilí mravní, které jako jediné vytváří a umožňuje snesitelný život na Zemi).

Přes tyto živé následovníky, skrze jejich osvícený rozum, cit a úsilí, tak máme do dnešních dob na 2 miliardy(!) vyznavačů křesťanství (což by v čase pronásledování apoštolů a prvních křesťanů připadalo zhola nemožné) a ještě starší buddhismus vyznává či praktikuje asi půl miliardy stoupenců.

Květoslav Minařík znovuobjevil  zavátou stezku buddhů  a dokázal k nejvyšším metám vést nejnadanější ze svých žáků. Tím je v buddhismu myšleno, že dosáhli osvobození vyvázáním se ze sansára coby oblasti působící karmy a podmíněných skutečností. Proto zde neuvádím nižší realizace, kterých dosáhli jiní jeho stoupenci, byť by to byla realizace brahmická (sféra Boha Stvořitele). Těmi nejznámějšími osobozenými podle dosažených výsledků byli:

 

- p. Jeřábek, při smrti realizoval sféru sambóghakája

 - doc. Antonín Bajer (v dřívějším vtělení svatý Metoděj), uskutečnil stav zabitého Beránka (vyhlazení jáství úplným prostoupením božským Duchem), po smrti svou energii odevzdal Nauce

- JUDr. Miloslav Kovář, při smrti realizoval nebe buddhistům známé jako Ogmin (Bez návratu), nejvyšší to sféru rúpa-dhátu (transcendentních světů ve tvaru)

- Jiří Viktora, realizoval stav Tao, po smrti se zcela obětoval pro Nauku

- Josef Studený, v roce 1988 dosáhl buddhovství a stal se tak Květoslavovým nástupcem a guruem jeho mystické školy. Ke konci života pak realizoval stav nirmánakája a stejně jako Mistr je tedy živým buddhou. Jinak může být považován za vtělení Démantového a neotřesitelného ádibuddhy Vadžradhary a jako takový by měl být rovněž uctíván jako Bhagaván.

Společně s Mistrem náleží do Skvostné Bělostné Dynastie guruů, označované též jako Kagjüpa (nikoliv Karma Kagjü), odvozující svůj původ od prvotního buddhy Vadžradhary. Podmínkou příslušnosti k této linii je schopnost dosažení samozasvěcení (guru pouze ukáže cestu a vytváří podmínky k realizaci).

Prvním v této řadě je indický Tilopa, jemuž Nauku zjevily dákyně (nebeské víly) a jeho žák Naropa (podobně jako Siddhártha byl z královského rodu), dále pak jeho tibetský žák  Marpa a jeho žák Milaräpa, a po osmi staletích duchovním přenosem Nauky z Tibetu do Čech Květoslav Minařík, jakožto tulku (vtělení) Marpův a jeho žák Josef Studený.

 

 

 

 

 

 

                                 

 

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Re: Re: Re: Re: Rovnodušnost a pět překážek

(Karel.C, 1. 8. 2020 10:14)

Zdravím Vás Filipe i Tebe milý Roberte
Za Vaše uvedené příspěvky velmi děkuji. Přestože se jedná o slova, která jsem měl možnost v mnoha obměnách číst a na různých setkáních slyšet, přesto mám z nich pocit jako by ke mě zavál čerstvý poryv větru. Přispěli jste tak k jakémusi dalšímu objasnění některých přístupů ke cvičení. To mě velice oblažilo.
Možná, že by je někdo považoval za drobnosti, ale dobrá informace přicházející v pravý čas, může být velice k užitku. - To by měl být ostatně její účel, že ano.
Proto, děkuji Vám ó guruové, že jste mě v tom nenechali a poslali jste mi do cesty jedince ku pomoci.
To není teatrální jásání. To jsem jenom rád, že jsem se neuzavřel do lesní poustevny, kdy bych zůstal se všemi svými sklony sám a nevěděl si s nimi rady. To byla ostatně rada našeho dobrého guru Josefa.
S přáním všeho štěstí všem
Karel

Re: Re: Re: Rovnodušnost a pět překážek

(Radomír ml., 7. 8. 2020 20:11)

Hezký den všem,

rád bych se zeptal na ony potlačené pocity a jak s nimi správně pracovat.

Předně bych rád věděl, co vše se dá ještě označit za potlačené pocity. Člověk, usilující správným směrem, určitě prochází stadiem, kdy se učí negativní pocity v sobě kontrolovat. To znamená, že se v něm stále ozývají, ale nenechá je probublat na povrch. Takže je vlastně záměrně potlačí. Vím, že zde jistě pomáhá odesílání všeho nežádoucího do nohou, čímž už na tom vlastně pracuje a v jednu chvíli se dostane do stavu, kdy už ani žádné pocity potlačovat nebude muset. Ale bylo tady zmiňované uvolnění potlačených pocitů myšleno jiným způsobem? Nebo se potlačenými pocity myslí ještě zcela něco jiného, než uvádím?

Mohou se za potlačené pocity považovat naopak i stavy, kdy je člověk vnitřně spokojený, radostivý, ale opět navenek zachovává neutrální tvář?

Děkuji za případnou diskusi a přeji hezký večer.

Radomír ml.

Re: Re: Re: Re: Rovnodušnost a pět překážek

(Michal, 7. 8. 2020 23:37)

Dobrý večer,
spíše než o potlačování pocitů jde v mystice o jejich ovládání, nenechat se jimi ovlivnit, poznat příčinu vzniku, aby byl dodržen morální předpis Neubližovat. Pocity vznikají zájmem o vnější svět, necháváme se jím ovlivnit. Nepřetržitým uvědomováním si nohou se ruší zájem o něj, pozornost se přenáší do nitra. Tím dojde k narušení a pocity ustávají, bytost nalezne klid.

Re: Re: Re: Re: Rovnodušnost a pět překážek

(Filip, 8. 8. 2020 14:38)

Zdravím. Vzhledem k tomu, jak jsou lidé bohužel zablokování a v permanentním vnitřním napětí napíšu jen tohle. Minerály vyzařují energii a ovlivňují čakry. Růžová a zelená barva ovlivňuje srdeční čakru, kde jsou potlačeny negativní pocity. Ideálně nosit na krku.

Rodochrozit pomáhá vytáhnout na povrch potlačované negativní emoce, vyléčit emoční jizvy a postoupit kupředu.

Zelený avanturín rozkládá negativní emoce.

Růženín nás ochraňuje před negativními energiemi a dává průchod emocím, čímž nám pomáhá uvolnit potlačené emoce, ať už pozitivní nebo negativní.

Potlačené před sebou. Mystik nemůže nikdy říct, nevím kde se to ve mě vzalo, nevím, proč jsem to udělal.

Potlačené pocity jsou napětí v srdci, psychice i těle. Srdce je uzavřené. Nelze vnímat duchovní svět. Otevřením srdeční čakry začíná duchovní život. Tři spodní centra jsou světské, ale jejich energie, pročištěné metta a ahimsou, včetně sexuální energie jsou potřeba na oživení srdce jako voda zalévá květinu. Srdce pak oživuje vyšší duchovní centra.

Květoslav jasně píše, že nohy mají být vymývané a pročišťované dobrými pocity, energiemi, blaženostmi, tím se sama bytost potupně kvalitativně mění a proud energie z nohou v srdci zušlechťovat. Energie nemá unikat ven z těla, má stoupat tělem, srdcem a psychikou a měnit ji až do bodu, kdy nebeské energie při kontaktu začnou další fázi proměny.

Takže pocity se nemají potlačovat, ale zušlechťovat. Hněv je prudká ohnivá energie, která se ochlazuje pouze průchodem srdeční čakrou. Potlačení hněvu ho pouze zesílí. Smysl pro humor dokáže transformovat mocnou destruktivní energii hněvu v duchovní sílu. Pochopení človeka který vás provokuje tiší hněv.

Rozvíjení nebeské kvality

(Filip, 25. 7. 2020 8:55)

Zdravím všechny.

Je obecně známý fakt, že lidé chápou duchovní cvičení jako trénování koncentrace a pak prohlubování meditace. Nebo jako telesnou očistu a hladovky. Po určité době zjistí, že ten ani onen postup nefunguje (bez mravních pravidel). Proč?

Říká se, že na duchovní cestě může postupovat jen ten, kdo má dobrou karmu neboli zásluhy nebo ten, kdo prošel katarzí díky vybití špatné karmy, kdy z hlubin vytryskne nebeská kvalita, která se nemá promrhat prožitky, ale rozvíjet a rozhojňovat pomocí mettá a ahimsou a upevňovat koncentrací.

Tato nebeská kvalita je většinou překrytá chtíči a psychickým napětím vzniklým z potlačování pocitů, které utužují osobnost a přináší mnoho psychického utrpení. Toto nebeské štěstí není výrazné ve vědomí a proto nemůže být rozvíjeno.

Stezka Vznešených není ve vzduchoprázdnu, říká Buddha. Tím jasně naznačuje, že dobré skutky ve fyzické rovině vedou k rozvinutí nebeské kvality, mravní pravidla ji vnitřně rozhojňují v psychické rovině a koncentrace ji upevňuje a meditace ji kultivuje.

Mettá a rozvíjení neubližování vnitřně vede k rychlému rozvíjení nebeské kvality. Málokdo chápe v dnešním světě plném chtivosti, protože lidé zapomněli, že existují vyšší úrovně Reality, Nebeské úrovně, odkud přišli, že? A to je hrůza materialismu, vede k utužování vazeb na hmotu, zužování vědomí a ubíjení Nebeské kvality v lidech a tedy vede k nepředstavitelnému utrpení.

Jak se říká, radost pramení z Ducha, nikoli z hmoty.

Re: Filip. Prekonanie prekážok

(Kadio, 11. 6. 2020 15:34)

Ahoj Filip. Bud človek niečo vie, alebo si len myslí. Lepšie by bolo buď naozaj vedieť, alebo radšej nevedieť a mlčať.

Píšeš o prekážkach:
Nenávist
Chtivost
Malátnost
Roztržitost
Pochybnosti

Ako si dosiahol prekonanie týchto jednotlivých prekážok, čím konkrétne si ho prekonal, a čo bolo výsledkom pre konania takýchto prekážok.
Napríklad výsledkom prekonania chtivosti je nežiadostivosť. Ako si dosiahol nežiadostivosť, aké konkrétne kroky k tomuto stavu vedli. Prekonaním nenávisti je ... Ako si dosiahol opak nenávisti...

Verím, že opísanie vlastných skúseností, ktoré máš, pomôže mnohým nakopnúť sa.


Prekonanie chtivosti nieje ani tak o prekonaní, ako o správnom pochopení situácie a súčasne aj náhľade, až z toho vzniká správný prístup, správne jednanie, resp "nekonanie", zanechanie.....

Zápasiť zo chtivosťou je niekedy ísť hlavou proti múru. Tiež mám takú skúsenosť, dobré stavy som "bojom" zo chtivosťou nenabral. Je potrebné a asi aj lepšie porozumieť, čo sa u toho deje.
Malé dieťa ešte nevie, že keď sa dotkne ohňa, že oheň mu spáli ruku. Rodič mu vysvetlí, že oheň páli. Keď si dieťa uvedomí, že oheň mu spôsobí utrpenie, dieťa sa túžby dotknúť sa ohňa vzdá u dieťaťa je túžba dotknúť sa vyvolaná zvedavosťou, neznalosťou. Dieťa získalo poučenie, a zanechalo úmysel, jednoducho pochopilo. Nieje tam boj zo chtivosťou, je tam porozumenie, čo sa deje. Problém je v reálnej situácii tom, že obrazne túžba chytiť sa ohňa je reflexívna, naučená. Reflexívna odozva našej mysle mení zameranie našej psychiky, jej stav, kvalitu. Ako to teda riešiť, keď už človek získal úmysel ohňa sa nedotýkat. Ako zabrániť tomu, aby človek reflexívny vyvolaný psychický stav resp jeho kvalitu opustil, zanechal, ak už taká situácia vznikne. Sú to už konkrétne otázky z praxe, ktoré sa postupne človek učí riešiť.

Zdraví K.

Re: Re: Filip. Prekonanie prekážok

(Miroslav, 27. 6. 2020 17:37)

Citácia:
Keď človek zistí, že úsilím o zachovávanie cnostného života prekonal 5 prekážok (chtíč, zášť,malátnosť a ochablosť, nepokoj a hĺbavosť ,pochybovačnosť) vyvstane v ňom pocit spokojenosti. Keď je spokojený , vznikne v ňom radostivosť. Keď dosiahne radostivosti, ukľudní sa
jeho telo. Kľud tela vyvoláva pocit šťastia. Prostredníctvom pocitu šťastia sa jeho duch sústredí. A to už zotrváva zbavený chtíčov a od nepriaznivých stavov v prvom stupni sústredenia, v prvom budhistickom vnore.

Re: Re: Filip. Prekonanie prekážok

(Filip, 20. 7. 2020 15:48)

Ahoj.

Meditací na ahimsu, neubližování, Kosmickou Lásku případně mettá, kéž jsou šťastny všechny bytosti se rozpouští všechny nectnosti včetně nenávisti a obtížně zbavitelné chtivosti a získávají se všechny ctnosti.

Chtivost může být vyměněna za prožívání milující laskavost. Možná je to jediný způsob, jak se zbavit psychického jedu chtivosti.

Meditace na neubližování a rozvíjení vzniklého povzneseného Božského stavu patří k nejrychlejším duchovním postupům. Udržování stavu milující laskavost postupně vyplaví chtivost i nenávist z těla i mysli.

Filip

Filip

Re: Re: Re: Filip. Prekonanie prekážok

(Michal, 24. 7. 2020 7:36)

Správné metta
"Nechť jsou všechny bytosti šťastny"
má blahodárný vliv a bytost proměňuje.
Guru Josef vše vysvětlil na setkání v Tomkách 2005, volně cituji "...musí to mít tu kvalita..."

Pochopení

(Eridanus, 26. 5. 2020 16:56)

Pouze bez sklonů může být člověk svobodný

Re: Pochopení

(Robert, 30. 5. 2020 15:26)

Dobrý den,
ano, toto je dobrá věcná poznámka neboť "sklony tvoří osobnost a chtíče ji utužují, což znemožňuje odosobnění a vzdání se světa a tím dosažení významných úspěchů na cestě k dokonalosti" (Drahokamy 1, str. 14).
Proto Květoslav hovoří při popisu Cesty k absolutní svobodě o nutnosti dosáhnout "bezpovahovosti", což je právě důsledek vymizení sklonů a osobitosti skrze dlouhodobě udržovanou mentální a citovou askezi, tedy skrze mystickou sebevýchovu či umravnění.
S pozdravem Robert

Re: Re: Pochopení

(Karel.C, 1. 6. 2020 23:45)

Děkuji Roberte za reakci na poznámku Eridanuse.
Dovol mi jen doplnit, že kromě Drahokamů je to i hezky srozumitelně popsáno i v Józe v životě současného člověka. Květoslav tam metodicky popisuje řešení jednotlivých problémů tak jak jdou za sebou.
Začíná to stranou 85.
1. Problém mentální
2. Problém citový
3. Problém funkce smyslů
4. Problém pudový
5. Problém atavismů
6. Problém funkce vědomí
7. Problém duchovního života a vývoje
8. Problém mystický
9. Problém vytržení
10. Problém spásy
To doplnění uvádím pro možnost podívat se na tu cestu za svobodou ze širší perspektivy. Nehledě na přímé instrukce k praxi.
Tak, přeji následovníkům stezky guruů bělostné dynastie štěstí a život bez sklonů, s pozdravem
Karel

Re: Pochopení

(Nemo, 27. 6. 2020 12:50)

Dobrý den,
zdá se být potřebné aby zmizelo i subtilní sobectví aby si člověk mohl pomáhat skutkami cnosti.

Přímá Stezka 1

(Kaler, 30. 12. 2016 7:24)

Dostal jsem PS. Je to první vydání z 1939 a dárek si cením jako archivní poklad. Přečtený text působí srozumitelně, jednoduše a rozdíl jazyka po padesátišesti letech k vydání, které mám, je mizivý. Porozumění obsahu bylo dobré, no vždyť už jsem vlastně knihu četl a ne jednou, ovšem byl v tom rozdíl jakéhosi vztahu k Květoslavovi. To bylo něco nového. Zkoumání mě přivedlo ke čtení obou současně. Stejné věty se však lišily, ale měly stejný význam. Přesouvat se z jedné knihy do druhé, porozumět významu věty v obou a podržet ty rozdíly v paměti bylo velmi únavné. Pak vznikl nápad, kde se asi vzal, udělat kopii obou vět a dát si je v textu pod sebe. A pak to bylo již snadno porovnatelné. Přesto zůstaly obtíže s porozuměním, zda srovnatelné věty mají pořád stejný význam. To bych rád nechal k posouzení těm čtenářům, kteří budou ochotni si tento komentář přečíst. Věta nahoře PS 39, pod PS 95.

Netřeba věřiti, že radost nebo utrpení jsou reálnou skutečností, poněvadž jsou »subjektivním prožíváním«, a přece se tím neruší jejich jsoucnost.
Není třeba věřit, že radost nebo utrpení nejsou objektivní, protože vyvolávají jen stavy, které jsou „subjektivní prožívání“.
….......
To se uskuteční soustřeďováním mysli na sebe, jako na subjektivní předmět.
To je možné jen tím, když začne soustřeďovat mysl do své bytosti jako na objektivní předmět.
….......
Za těchto okolností může člověk vyvolávati vlivy opačné dané době, takže se zdá míti vliv na přírodu, což za jiných okolností není možné.
Za těchto okolností člověk může vyvolávat napětí, jehož pomocí lze potlačit vlivy současné doby, a působí účinně na přírodu, což jinak není možné.
….......
Filosofie mystiky nepotřebuje Boha k vysvětlování náboženských zkušeností.
Filozofie mystiky nepotřebuje Boha k tomu, abyste si mohli vysvětlit, z kterého zřídla pocházejí náboženské zkušenosti.
….......
Znajíc podstatu dění, konstatuje, že to, co nazýváme Bohem, není ničím jiným, než stvořením, zbudovaným představou. (pozn.: Znajíc podstatu ...- mluví o filosofii mystiky)
Znáte-li význam dění, můžete konstatovat, že to, co nazýváte Bohem, není ničím jiným než stvořením, jehož původ je ve vašich představách.
….......
Jenom tehdy, když nelpíte na ničem, podaří se vám vstoupiti do oblasti pravé skutečnosti, která je předposledním stavem dokonalosti. Žádné stavy vytržení, ani zření, ani cokoliv jiného k tomu nestačí.
Jen tehdy, když na ničem nelpíte, se vám podaří vstoupit do oblasti pravé skutečnosti, která je předposledním stavem dokonalosti. Žádné stavy, ani vytržení, ani zření, ani cokoli jiného k tomu nestačí.
….......
Usměrněn tužbami, myšlenkami a snahou, může svým vědomím vstoupiti do jiného světa v něm přítomného, kde vládnou i jiné karmické podmínky.
A když konečně tužby, myšlenky a snahy usměrní, může svým vědomím vstoupit do jiného světa, který je v něm přítomný, do světa, kde vládnou i jiné karmické podmínky.

Re: Přímá Stezka 1

(Franta V., 4. 1. 2017 17:01)

To pozměňování textů , ke kterému došlo se mi vůbec nelíbí.V některých případech se význam věty jakž takž zachová ,ale jindy domnívám se je smysl dost pozměněn.......To se uskuteční soustřeďováním mysli na sebe, jako na subjektivní předmět.
To je možné jen tím, když začne soustřeďovat mysl do své bytosti jako na objektivní předmět....jako to je třeba v tomto případě. Květoslav ze zásady s pozměňováním svých vět nesouhlasil a asi by dotyčnou osobu za to pěkně vypucoval..........Co mi k tomu kdo řeknete ?

Re: Re: Přímá Stezka 1

(C.K., 5. 1. 2017 11:47)

Dobrý den pane Franto. Jistě se všichni shodneme na tom, že svévolně pozměňovat slova mistrova je nepřípustné. Zda to kdo dělal v dobré víře nebo si prostě myslel, že to napíše lépe než mistr není moc podstatné, dělat se to nemá. Zda by dotyčnému Květoslav vyčinil se můžeme jen domnívat. Třeba ano. Jestli ovšem cesta za poznáním vede přes porovnání různých vydání textů a hledáním, který je originálnější, to je zjevně jiná otázka. Osobně se bojím, aby to takové praktikanty neodvedlo od podstatných cvičení k teoretizování. Píšete něco o soustředění mysli na sebe jako subjektivní předmět a hned na to o soustředění mysli do bytosti jako objektivní předmět. Nevím jak jiní, ale tam nerozumím, jestli se na něco ptáte, nebo se dělíte o nějakou zkušenost. Mohu poprosit o nějaké ujasnění? Hezký den...C.K.

Re: Re: Re: Přímá Stezka 1

(Franta V., 5. 1. 2017 22:21)

Dobry den. ty dve vety jsem povazoval za dost rozdilne. Proto jsem je vytahl. Take nechci polemizovat ci teoretizovat. Vy a snad i ja si to prebereme tak, ze tomu porozumime. To, proc jsem to povazoval rekneme za neopravneny zasah do Mistrova dila, bylo spis s ohledem na zacinajici mystiky, kteri v tom mohou mit hokej. V podstate jsem se ptal publika na jeho nazor, tykajici se te opravnenosti pozmenovat puvodni text. Jinak nic......Jenom mohu dodat, ze porozumeni Mistrova dila kdysi mi dalo dost prace, snad mozna diky tem pozmenovanim v jeho knihach.Teprve pozdeji studiem dalsich jeho knih jsem si vse ujasnil.....Mejte se hezky , F.V.

Re: Re: Re: Re: Přímá Stezka 1

(Franta V., 5. 1. 2017 22:30)

Jeste dodatek, aby nedoslo k nedorozumeni. Ty dve rozdilne vety nejsou mym produktem. Jedna je z Prime stezky z roku 39 a ta druha z Prime stezky z roku 95.

Re: Re: Re: Re: Re: Přímá Stezka 1

(C.K., 6. 1. 2017 8:47)

A vida, tak jste to myslel. Teď už rozumím. Porovnával jste dva texty - v pořádku. Nakonec si můžeme asi k tématu říct, že problematika nazírání na sebe sama, která sousedí s problematikou odosobnění, soustředění nebo např. prodlévání v přítomnosti, je pro Nauku stěžejní a těžko ji postihnout v jedné větě. Nejspíš i kniha by byla málo málo. Zde se již nikdo bez cvičení správného pochopení nedobere. Jsem rád, že jsme si nakonec porozuměli. Nechť jsou šťastny všechny bytosti.

Re: Přímá Stezka 1

(Pavla, 16. 6. 2020 19:42)

Dobrý den,
velice Vám děkuji za zveřejnění srovnání obou vydání knihy Přímá stezka. Bylo to shodou okolností mé první setkání s vlastním dílem Květoslava Minaříka, četlo se to sice velmi obtížně, ale Vaše komentáře uvedených rozdílů vzniklých redakčními úpravami ve vydání 1995 mne upozornily na naprostou nezbytnost přečíst si 1939 (jinak bych sáhla kvůli čitelnějšímu formátování po 1995). Můj dojem čistě citový (či jak to lépe vyjádřit) ze srovnání obou textů byl jasný: redakční úpravy autorovo sdělení umrtvily. Původní text je živý a silný, proniká do člověka, a tam se zvnitřňuje a ihned působí směrem k pochopení. Redakční úpravy 1995 text na první pohled uhlazují, ale okrádají jej o náboj vnitřní osobnosti autora a patrně zaměňují některé zásadní pojmy. 1939 strhuje k prožití, 1995 v tomto asi kulhá.
K PS jsem se dostala tak, že jsem přečetla knihu Milarepa s komentářem pana Minaříka, přišel mi tak nesmírně laskavý, přímý a nerozumářský, čišela z něj tak upřímná snaha, aby čtenář správně chápal, měl až neuvěřitelný rozhled a tak fundovaný vhled do komentovaného díla, že jsem si okamžitě přečetla jeho životopis na wikipedii a následně sehnala PS. Věřím, že vliv vyzařování autorovy osobnosti na čtenáře má zásadní vliv (například Abdrushinovo Poselství Grálu, které také neuniklo nejen redakčním úpravám, a navíc je to překlad z němčiny, mne pouze vydeptalo a přivedlo na pokraj zoufalství vědomím pravdivého, ale pro mne neuskutečnitelného, byť v mnohém obsahově souhlasí s poznatky Mistra, na rozdíl od něj však nabízí "jen" morální, obtížně uchopitelnou stezku, a jediné, co jsem si odnesla, bylo sice pravdivé, ale povšechné: Udržuj krb svých myšlenek čistý, založíš mír a budeš šťasten.). Proto považuji soukromě redakční úpravy za určitý druh provinění vůči Mistrovu odkazu. Nechci, aby to znělo fanaticky, ale originální znění mi připadá jako ekvivalent živého Slova tvoření, a z toho důvodu by se měnit nemělo, neboť ztrácí na síle. Je opravdu škoda, že toto dílo lze ostatnímu, nečeskému světu z tohoto důvodu tak obtížně zpřístupnit.
Za nesmírně přínosné také považuji osobní dopisy a poznámky Mistra a jeho žáků na těchto stránkách zveřejněné. Dodává to celému jeho dílu další rozměr, hluboce lidský, umožňující lepší pochopení toho, jak lze požadavky na cestu zavést do každodenního všedního života, a že nejde o usilování odtržené od světa, ale přesto, že se jedná o jeho opouštění, je nutné opouštět jej ve spolupráci s ním a neotáčet se k němu bezohledně zády, je nutné jej pro tuto cestu nejen využít (z hlediska zkušenostního), ale současně jej ke stejnému kroku inspirovat a vlastním růstem pomáhat k růstu i dalším. Mně osobně to pomohlo pochopit, jak zásadní roli hraje nesobeckost.
Píši sem proto, abyste věděli, že tyto stránky a práce Vás všech žijí a opravdu pomáhají, přitáhly si mne jako magnet, chtěla jsem vidět, KDO Mistra následuje, abych si ověřila, že to zase není nějaká slepá ulička, a co pozoruji, je mi sympatické.
DĚKUJI za Váš přínos a podporu druhým, ze které sama čerpám, neboť zdolání stezky je úkol téměř nadlidský...